Praha – Legislativu České republiky by měla pro nadcházející čtyři roky zaopatřovat nová Poslanecká sněmovna českého parlamentu. Už nyní je jasné, že od té předchozí se bude v mnoha ohledech lišit – třeba co do průměrného věku dosáhla nejvýše z českých sněmoven. Usedne v ní také méně žen. Nemění se ale třeba počet akademických titulů, většina poslanců používá alespoň jeden.
Shrneme-li poslance do pomyslného průměru, takový typický čerstvý zákonodárce je padesátiletý muž s titulem inženýr. Za nejmladšího reprezentanta dolní komory platí sedmadvacetiletý sociální demokrat Adam Rykala, který představoval sněmovního benjamínka už v minulém volebním období. Na opačném konci věkového spektra proti němu stojí pětasedmdesátiletý předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Hlasovacích zařízení se v dolní komoře chopí 161 mužů a 39 jejich kolegyň. Nejvyšším počtem poslankyň se může pochlubit KSČM, voliči neposlali do sněmovny ani jednu z kandidátek lidovců. Třeba místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová hájí odlišnost ženského přístupu k politice, například v menší agresivitě oproti mužům. „Je potřeba, aby si ženy, které vstupují do politiky, obzvláště té vysoké, uhlídaly, aby se z nich časem také nestali chlapi,“ říká s úsměvem.
Akademické tituly v nové Poslanecké sněmovně:
- Ing. - 67
- Mgr. - 37
- MUDr. - 21
- JUDr. - 13
Více poslaneckých klubů, vyšší náklady
Nová sněmovna ale musí také třeba počítat s vyššími výdaji, a to minimálně o 2 miliony korun ročně. Důvodem je zvýšení počtu poslaneckých klubů o dva, předsedovi každého z nich přísluší základní měsíční plat ve výši 78 700 korun měsíčně, což v součtu dělá 944 tisíc ročně, a to bez příplatků za počet členů frakce.
Další výdaje odeberou platy místopředsedů frakcí, v souvislosti se zvýšením počtu klubů se zvýší i náklady spojené s příspěvky na jejich provoz, z nichž si kluby platí vypracování odborných stanovisek k projednávaným zákonům nebo pronájem prostor k jednání mimo sídlo dolní komory. Jasno není zatím v tom, kolik místopředsedů bude mít sněmovna. Pokud by v jejím vedení mělo zastoupení všech sedm frakcí, počet místopředsedů by se tím zvýšil ze čtyř na šest.
Práce poslance čeká hned na první schůzi
Na nové poslance už čekají ve sněmovně čtyři zákonná opatření ze Senátu, o nichž musí rozhodnout již na své první schůzi. Jde o předlohy, které vláda předložila senátorům v době, kdy byla sněmovna rozpuštěná. Zákonné opatření musí podle ústavy schválit sněmovna na své první schůzi. Pokud ho neschválí, pozbývá opatření další platnosti. Poslanci by se měli poprvé sejít koncem listopadu.
