Sněmovna schválila rozpočet na letošní rok, přidala miliardu na obranu

Nahrávám video
Události: Schválení státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Poslanci schválili návrh letošního státního rozpočtu. Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) jej předložila se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Dolní komora přidala mimo jiné v dílčím hlasování miliardu korun na obranu. Opoziční politici od rána vládu kritizovali za to, že návrh rozpočtu neřeší prudké zdražování energií nebo pohonných hmot. Vadí jim také, že omezuje investice. Dolní komora také schválila dotace zemědělcům ve výši pět miliard korun.

Poslanci v dílčím hlasování o rozpočtu schválili kromě miliardy pro obranu také peníze na humanitární pomoc Ukrajině. Ministerstva zahraničí a vnitra získají v rozpočtu po 150 milionech korun navíc. 

Kvůli pomoci uprchlíkům z Ukrajiny přidala dolní komora také 1,5 miliardy korun resortu vnitra. 

Sněmovna v dílčích hlasováních naopak zamítla návrhy opozičních ANO a SPD, a to například na přesuny peněz v rozpočtu, mimo jiné zemědělcům, policii, hasičům nebo na zdravotnictví. Kvůli úsporám také odebrala z takzvaných chráněných kapitol celkem 109 milionů korun. Hrad tak přijde o 22 milionů, Poslanecká sněmovna o 39 milionů a Senát o 17 milionů korun.

Poslanec ODS Jakub Janda prosadil v dílčím hlasování o rozpočtu také zrušení milionové dotace svazu bojovníků za svobodu, peníze si rozdělí jiné organizace. V minulosti s tím Janda opakovaně neuspěl.

Místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN) se svojí stranickou kolegyní Janou Krutákovou prosadily přesun 20 milionů korun na podporu potravinových bank. Uspěla i skupina poslanců v čele s občanským demokratem Vojtěchem Munzarem, kteří přidali deset milionů korun na aktivity k připomenutí 80. výročí vypálení obcí Lidice a Ležáky.

Schválený rozpočet pro letošní rok počítá s příjmy 1613,2 miliardy korun a výdaji 1893,2 miliardy. Den poté, co vyjde ve sbírce zákonů, skončí zhruba dva a půl měsíce trvající rozpočtové provizorium.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v reakci na výroky opozice o nutnosti přepracovat rozpočet prohlásil, že nebude novelu zákona připravovat v nejbližších dnech a týdnech. „Nebudu tady chodit s naslepo nastřeleným rozpočtem,“ prohlásil. Vláda podle něj potřebuje klid, rozvahu, dostatek dat a kvalifikované rozhodování.

Ještě před hlasováním Stanjura uvedl, že pokud bude rozpočet schválen, má stát zajištěno financování a peníze nedojdou ani v dubnu, květnu nebo červnu. „Jsem připraven já i členové vlády debatovat s naší opozicí o tom, jak případně změnit rozpočet,“ dodal.

Také premiér Petr Fiala potvrdil, že nejpozději ve druhé polovině roku vláda přijde kvůli ruskému útoku na Ukrajinu a jeho důsledkům s rozpočtovou novelou. „To, že bude potřeba státní rozpočet novelizovat, je jasné. Stačí se podívat, co se děje kolem nás,“ uvedl. 

Opozice rozpočet kritizuje kvůli zdražování

Rozpočet je podle bývalého premiéra Babiše překonaný a má podhodnocené příjmy. Vládě mimo jiné vytkl, že chce zrušit elektronickou evidenci tržeb, která podle něj přinesla desítky miliard korun.

Vláda podle něj vlivem růstu cen dostane více peněz na dani z přidané hodnoty i na odvodech na sociální pojistné vzhledem k tomu, že průměrná mzda koncem roku překročila 40 tisíc korun. Zopakoval, že poslanci ANO podpoří vládní návrhy na posílení rozpočtu ministerstva obrany o jednu miliardu a přesun 1,8 miliardy korun na humanitární pomoc.

Babiš také kritizoval, že chce Fialův kabinet zrušit povinné přimíchávání biosložky do benzinu a nafty. Varoval, že Česko kvůli tomu bude muset nakoupit o 690 tisíc tun ropy navíc. „Vy jste včera rozhodli, že dáte Putinovi 14 miliard,“ prohlásil.

Proti rozpočtu ostře vystoupil také šéf hnutí SPD Tomio Okamura, který v debatě vystoupil jako první. Rozpočet pokládá za proinflační a protirůstový, protože podle něho omezuje investice. „Vláda Petra Fialy neřeší zdražování a místo toho, aby škrtala peníze nepřizpůsobivým, tak škrtá peníze slušným a pracujícím občanům. Vy nejste vláda pro běžné lidi,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura během svého vystoupení.

Dodal také, že Fialův kabinet snižuje podporu zdravotně postiženým, rodičům samoživitelům, ale také důchodcům a studentům. „Tento rozpočet je proinflační a protirůstový, protože omezuje investice,“ podotkl Okamura.

Také zmínil současnou uprchlickou krizi. „Hnutí SPD podporuje pomoc uprchlíkům na nezbytnou dobu, zároveň nemůžeme zavírat oči nad tím, že máme zprávy o tom, že lidé mají obavy o udržitelnost zdravotního systému, bezpečnost, situaci na zdravotním trhu a trápí je zdražování energií, pohonných hmot a potravin,“ sdělil s tím, že vláda nepřichází s žádnými opatřeními, jak zdražování zabránit. „Žádný návrh na zlepšení životní úrovně jste nepředložili,“ kritizoval Okamura Fialův kabinet.

Už nynější rozpočet ovlivní ruská invaze na Ukrajinu. Koalice chce přesunout z rezervy peníze na pomoc Ukrajině a uprchlíkům z této země a na posílení obranné kapitoly. Vládní činitelé připouštějí, že se rozpočet bude muset v souvislosti s dopady situace na Ukrajině v budoucnu dál měnit.

Strategické nákupy

Národní rozpočtová rada upozornila, že je třeba změnit způsob financování investičních vojenských nákupů. Současný způsob financování přes rozpočet ministerstva obrany podle rady není optimální a jako vhodné řešení vidí zřízení speciálního fondu pro strategické nákupy. Vyplývá to z pravidelného čtvrtletního stanoviska ke stavu veřejných financí. Dopad války mezi Ukrajinou a Ruskem podle rady nelze nyní seriózně vyčíslit. 

Zřízení fondu má vláda v programovém prohlášení. Ministryně Jana Černochová (ODS) již dříve uvedla, že chce předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů. Fond by mohl začít fungovat koncem příštího roku nebo v roce 2024.

„Současný způsob financování prostřednictvím kapitoly ministerstvo obrany nepřináší dostatečnou stabilitu a predikovatelnost zdrojů, což je v této oblasti klíčové,“ uvedla mimo jiné rada. Navíc se podle změní řazení strategických priorit vlády, kdy vyšší prioritu bude mít kvůli válce na Ukrajině bezpečnost a obrana. „Nejen vývoj ekonomiky, ale i vývoj veřejných financí je a bude významně ovlivněn vpádem vojsk Ruské federace na území Ukrajiny,“ upozornila rada.

Premiér Fiala označil návrh rozpočtu v úvodním kole sněmovní debaty za protiinflační a úsporný. V předchozích letech schvalovala sněmovna státní rozpočty vždy na konci roku. Protože se Fialova vláda rozhodla předložit vlastní rozpočet, přesunulo se jeho schvalování až do března. Česko od ledna hospodaří v rozpočtovém provizoriu.

Po schválení dolní komorou zamíří návrh rozpočtu k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi, Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá. Provizorium skončí den poté, co zákon o státním rozpočtu vyjde ve Sbírce. 

Dotace pro zemědělce a potravináře

Poslanci také podpořili zemědělské dotace ve výši pět miliard korun. Částka na dotace je podle materiálu stejná, jako byla po navýšení určena na loňský rok.

Do živočišné výroby by mělo jít zhruba 3,5 miliardy korun, do potravinářství 848 milionů korun. Podpora rostlinné výroby má činit přes 471 milionů korun a ostatních aktivit téměř 194 milionů korun.

Většina objemu peněz, přes čtyři miliardy korun, bude určena na běžné výdaje v podobě dotací k hospodářskému výsledku. Zbytek půjde na investice.

Fond dopravy bude letos hospodařit podobně jako loni

Sněmovna zároveň odpoledne schválila návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Letos bude hospodařit se 127,6 miliardy korun. Částka je obdobná, jako byla ve schváleném rozpočtu fondu na loňský rok. Fond hradí dopravní stavby.

Proti původnímu návrhu předchozího kabinetu Andreje Babiše (ANO) je letošní rozpočet fondu asi o tři miliardy korun nižší. Současná vláda Petra Fialy (ODS) v něm snížila provozní výdaje a náklady na údržbu.

„Nedochází k žádné úspoře v oblasti investic,“ zdůraznil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na investice je v rozpočtu fondu 89,2 miliardy korun. Místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) ale upozornil mimo jiné na to, že fond přijde o další asi 4,2 miliardy korun kvůli ohlášenému zrušení silniční daně z vozidel do hmotnosti dvanáct tun. Kupka uvedl, že částku bude nutné do rozpočtu SFDI doplnit.

Poslanci podpořili rozpočty i dalších fondů – životního prostředí, podpory investic nebo zemědělského. Ten bude letos hospodařit s 42,6 miliardy korun, většinu peněz by měl ale získat z evropských fondů. Kinematografie obdrží stejně jako loni 1,26 miliardy korun. Na filmové pobídky je pro letošek opět vyčleněno 800 milionů korun. Loni na podzim zvýšila bývalá vláda tuto částku o 300 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zastropování marží distributorů paliv či snížení spotřební daně

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projedná opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Jedním z nich by měla být regulace marží distributorů paliv, které jsou podle kabinetu v některých případech neadekvátní. Dalším bodem by mohlo být snížení spotřební daně u pohonných hmot, ministerstvo financí mělo v minulých dnech zpracovat několik variant úpravy daně.
před 1 hhodinou

Reorganizace Agentury pro sociální začleňování budí obavy obcí i krajů

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) sloučilo Odbor bydlení a Agenturu pro sociální začleňování do Odboru rozvoje bydlení a soudržnosti a zrušilo patnáct pracovních míst. Města a obce, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením, varují, že by mohlo dojít k narušení zavedeného systému pomoci. Resort ale tvrdí, že jde pouze o reorganizaci a podpora zůstane zachována. Odbory přesto vyhlásily stávkovou pohotovost a upozorňují na možné ohrožení projektů i spolupráce s obcemi.
před 10 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
před 10 hhodinami

VideoMinisterstvo pro místní rozvoj se chystá na centralizaci stavební správy

Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo proces k zavedení nové státní stavební správy a od středy zřídilo sekci a odbor věnované stavebnímu právu. Celkem 626 stavebních úřadů se má příští rok sjednotit pod jediný. Vedení obcí i profesní svazy mají k připravovaným změnám výhrady, upozorňují především na personální problémy – již dnes mají často nedostatek pracovníků. Pod centrální stavební úřad chce podle svazu přejít pouze třetina zaměstnanců. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) rozhodnutí ministerstva brání, podle ní má naopak novela s nedostatkem lidských zdrojů pomoci. Šéfka resortu dále uvedla, že aktualizované cenové odhady na vznik centralizovaného úřadu sdělí na setkání se zástupci samospráv 13. dubna.
před 11 hhodinami

Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s ústavním pořádkem

Ústavní soud rozhodl, že část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem. Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Problematickými body smlouvy jsou podle ÚS zpovědní tajemství a přístup k církevním archivům, ve zbytku je dokument v pořádku. Vláda podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) zváží ohledně smlouvy Česka s Vatikánem další postup. Návrh na posouzení takzvaného konkordátu podala skupina senátorů, pochybnost vyjádřil i prezident Petr Pavel. Naopak někdejší vláda Petra Fialy (ODS) smlouvu hájila, stejně jako Česká biskupská konference.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

ŘSD letos zahájí výstavbu téměř stovky kilometrů dálnic

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos zahájí výstavbu 98,5 kilometru nových dálnic a více než sedmdesáti kilometrů silnic I. třídy. Prvního dubna začala stavba dálnice D11 z Jaroměře do Trutnova. Ještě letos by měla začít také výstavba dvou úseků D35 od Svitav k Mohelnici, které vzniknou ve spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP). Loni se dálniční síť rozrostla o 66,7 kilometru, v roce 2024 o 110,6 kilometru.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zlín si připomíná 150. výročí narození Tomáše Bati

Zlín si připomíná 150 let od narození Tomáše Bati. Ten založil obuvnickou firmu, která zaměstnávala tisíce lidí nejen v tehdejším Československu. Památník Tomáše Bati ve Zlíně otevřel novou expozici Vysněné město, vzpomínkové akce se konaly u Baťovy sochy v Otrokovicích i u hrobu na zlínském Lesním hřbitově. Program připravila také Nadace Tomáše Bati v Baťově vile. Výročí Baťova narození je zařazeno i do Kalendáře výročí UNESCO.
před 12 hhodinami
Načítání...