Skutečný stav České republiky není ani zdaleka tak špatný, jak si někdy myslíme na základě záměrně šířených negativních nálad, řekl v novoročním projevu prezident Petr Pavel. Má za zásadní, aby příští vláda zaručila, že bude Česká republika nadále bezpečná, svobodná, s fungujícími zákony i férovým prostředím pro život i podnikání. Před národ s proslovem předstoupil Pavel podruhé ve své funkci.
Pavel má za zásadní, aby příští vláda zaručila bezpečnost i svobodu Česka
12 minut
Novoroční projev prezidenta republiky Petra Pavla
„Volby budou důležité. Rozhodnou o tom, jestli a jak budou řešeny ty nejpodstatnější nedostatky, které naši zemi trápí. A jestli budou řešeny s pokorou, poctivě a dlouhodobě, nebo jen tak, aby přinesly krátkodobou popularitu,“ podotkl Pavel. Volby do Poslanecké sněmovny se v souladu se zákonnými termíny uskuteční nejpozději 3. a 4. října. Pavel má na vyhlášení přesného termínu čas do léta.
Řeč politiků se podle hlavy státu stále častěji redukuje na marketingová hesla. I ryzí slovo, jako je mír, se podle prezidenta stalo předmětem marketingového deformování. „Jako člověk, který válkami prošel, si hodnotu míru i cenu za něj uvědomuji velmi silně. Jsem si jistý, že všichni soudní lidé chtějí žít v míru a že rozhodně není tím, co by nás mělo rozdělovat. Nenechme si to vnutit,“ podotkl.
6 minut
Události: Novoroční projev prezidenta republiky
Důstojný život ve svobodě má výrazně větší hodnotu a přináší větší spokojenost, než život závislý na vůli jakýchkoli autoritářů, uvedl prezident. Přeje si, aby občané případné pocity skepse a zklamání z toho, jaký je život dnes, nespojovali s hodnotami demokracie.
Ekonomika a platy
Prezident zhodnotil i ekonomickou situaci republiky, která podle něj není špatná, přestože země v některých oblastech hospodářsky dlouhodobě zaostává a reálné mzdy rostou spíše pomalu. Pavel se také nepřímo vyjádřil pro zavedení eura. Českou budoucí prosperitu by podle něj podpořilo, kdyby se platy vyplácely v evropské měně.
Česko má podle prezidenta na rozdíl od mnoha míst štěstí, že není přímým dějištěm války ani rozsáhlého lidského utrpení. Naopak je zajištěno silnou bezpečnostní sítí Severoatlantické aliance (NATO) a řadou dalších mezinárodních záruk, podotkl. „Našim názorům a postojům se v zahraničí dostává prostoru i respektu. Mnoho lidí je spokojeno se životy, které žijí,“ řekl.
Při pohledu na nadcházející události ale rozumí tomu, že mnozí cítí obavy. „Jsme vyčerpaní ze strachu, který šíří probíhající války. Jsme unavení z krizí. Zklamaní z nenaplněných očekávání. Plní starostí ze životních nákladů, které v předcházejících letech prudce rostly,“ poznamenal.
Podle prezidenta se také zpochybňují hodnoty, které se považovaly za neměnné. „Jsme pod tlakem, abychom si vytvářeli vyhraněné názory k celé řadě společenských otázek, podstatných i nepodstatných. Jsme pod tlakem velkých emocí,“ řekl.
Pavel je přesvědčený o tom, že pro další roky si lze sebevědomě vytvářet optimistické plány. Utvrzuje se v tom při setkáních s občany. Vnímá ale i to, že se ne všem daří dobře a že čtvrtina lidí žije v hospodářsky a sociálně ohrožených územích. „A i když to neznamená, že každý čtvrtý čelí vyloučení nebo chudobě, znamená to, že velké části naší společnosti se přímo dotýká špatný stav těchto území,“ podotkl. Zmírnění nerovností mezi regiony je podle prezidenta jednou z nejdůležitějších výzev.
Nadále bude usilovat o to, aby byl slyšet hlas těch, kteří nemají dobré podmínky k životu, tolik možností najít dobré bydlení, dobrou práci, lékaře nebo školu, přislíbil. „Budu nadále využívat všechny ústavou mi dané nástroje, aby při řešení vaší situace převládala vstřícnost a ochota politických stran hledat rozumnou shodu. Ta je pro dlouhodobá strukturální řešení nezbytná,“ dodal. Za důležité proto považuje cesty do regionů, i do nejmenších obcí a vesnic.
Prezident natočil svůj zhruba desetiminutový novoroční projev na druhém nádvoří Pražského hradu. V klopě tmavého obleku měl vetknutou českou vlaječku, ke světlé košili přidal modrou kravatu se vzorkem. Text předčítal ze čtecího zařízení.
4 minuty
Rok Petra Pavla
Projev premiéra
Svůj projev už na druhý svátek vánoční přednesl premiér Petr Fiala (ODS). Varoval v něm před prodavači strachu, kteří schválně šíří blbou náladu. Příští volební rok podle něj bude rozhodující v tom smyslu, zda si Češi budou věřit a trpělivě pracovat na tom, aby se jim žilo lépe, nebo se nechají znechutit a vydají se na cestu někam k východnímu autoritářství.
Prezidentské projevy zněly na Nový rok i o Vánocích
Tradici novoročních projevů zahájil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinám novoroční interview. Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění. Ve třicátých letech pak Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy.
Ve štědrovečerních, tehdy už rozhlasových projevech, pokračoval po svém nástupu do funkce druhý československý prezident Edvard Beneš. Tradici nepřerušil ani prezident okupovaných Čech a Moravy Emil Hácha. Vánoční projevy zrušil až první komunistický prezident Klement Gottwald, který začal poselství národu přednášet na Nový rok.
Novoroční projevy k národu měli také prezidenti samostatné České republiky Václav Havel a Václav Klaus. Tradici narušil až Miloš Zeman, který v roce 2013 vystoupil s projevem 26. prosince. Změnu termínu zdůvodnil tím, že chce navázat na zvyk z první republiky.
