Čeští skauti pátrají po osudech svých bratrů a sester, kteří během druhé světové války zemřeli v bojích, koncentračních táborech nebo věznicích. Prostřednictvím projektu Hrdinové války se snaží vystopovat jejich příbuzné i životní příběh, a zachovat ho tak pro budoucí generace tuzemského skautingu.
Skautské hnutí stejně jako například sokolství patřilo k nežádoucím projevům občanské organizovanosti a nacisté ho na území protektorátu zakázali v roce 1940. Řada skautů se následně zapojila do druhého odboje, a jak připomíná historička z Akademie věd Blanka Jedličková, šlo o široké spektrum: „Pomoc lidem ukrývaným a žijícím v ilegalitě, shánění materiálu, informací i zbraní.“
Přes sedm set skautů a skautek se konce války nedožilo (mimo jiné i kvůli svému židovskému původu) a zabránit tomu, aby upadli v zapomnění, se nyní snaží projekt o válečných hrdinech českého skautingu.
Vrátit život jménům, která nikdo nezná
Hrdiny války zaštiťuje Skautský institut čili instituce, která má péči o kolektivní paměť skautů na starosti. Na speciálním webu nyní zveřejnila jména více než sedmi set členů Junáka, kteří během druhé světové války přišli o život, a skautskou veřejnost vybízí k tomu, aby vystopovala jejich životní osudy.
„Většina z nich nemá žádný příběh, dneska už jsou to mrtvá jména, která nikdo nezná,“ říká vedoucí archivů Skautského institutu Roman Šantora. „Přišlo nám to obrovská škoda a řekli jsme si, že by hledání jejich příběhů mohla být velká výzva pro dětské i dospělé skauty a skautky.“
Skautští dobrovolníci si tak sami nebo se svým oddílem mohou vybrat jméno některého ze zesnulých skautů a přihlásit se ke zpracování jeho životního portrétu. Odbornou asistenci dostanou právě od Skautského institutu, který pečuje o archiv organizace – a v rámci pátrání tak může nabídnout fotografie, kroniky nebo deníky jednotlivých oddílů.
