Škárka předal nahrávku, vypovídali Dobeš, Peake i Matěj Bárta

Praha - Čtvrtým dnem pokračuje před Obvodním soudem pro Prahu 5 hlavní líčení v kauze údajné korupce ve vládní straně Věci veřejné (VV). Šéf poslanců Věcí veřejných Vít Bárta čelí obžalobě, že uplácel bývalé poslance VV Kristýnu Kočí a Jaroslava Škárku. Škárku pak žalobci viní z přijetí úplatku. Na začátku líčení přinesl Jaroslav Škárka nahrávku, kterou prý pořídil tajně v Bártově bytě. Má na ní být zachyceno i předání 170 tisíc korun, podle Škárky je ale tato část nekvalitní, protože u Bárty v bytě byly rušičky. Škárka dnes přinesl nahrávku na přenosném disku, soudce si ale vyžádal neupravenou verzi a nahrávací zařízení. Proces by měl být zítra odložen na duben, do té doby chce soud nechat nahrávku zanalyzovat.

Dnes už vypovídaly poslankyně Lenka Andrýsová, Jana Suchá a také místopředsedkyně VV Karolína Peake. Andrýsová a Kočí spolu tehdy kamarádily, Kočí prý krátce po předání peněz řekla Andrýsové, že má dojem, že jí dal Bárta úplatek, který měl být za loajalitu. Na dotaz, proč to neohlásila policii, Kočí prý odpověděla, že na bankovkách jsou její otisky a bojí se, aby ji Bárta neobvinil z toho, že ona uplácí jeho. Kočí prý tehdy opakovaně zdůraznila, že jde o čistě hypotetickou informaci, se kterou nemá chodit na policii. Celá věc Andrýsové tehdy přišla zvláštní, nelogická až absurdní a Bárta navíc tehdy podle ní řekl, že šlo o půjčku.

Jana Suchá u soud vypověděla, že za ní měla Kočí loni na přelomu března a dubna přijít se žádostí o radu, protože prý dostala od Bárty obálku, kterou ale neotevřela. Suchá ji poslala za notářem, pokud chce obsah obálky zaznamenat. Suchá už ale neví, jestli jí Kočí řekla, za co ji měla dostat, ani jestli v jejich telefonátu padlo slovo úplatek. Bártovo vysvětlení neslyšela, teprve od poslankyně Jany Drastichové se později dozvěděla, že to Bárta vysvětlil a že si Kočí údajně řekla o šest milionů, uvedla Suchá před soudem.

Matěj Bárta u soudu
Zdroj: ČT24

Bratr Víta Bárty Matěj, který je i ředitelem bezpečností agentury ABL (tu založili a dříve společně vlastnili s Vítem Bártou), u soudu popsal, jak si u něj jeho bratr uložil zhruba 2,5 milionu korun a loni 28. března ho požádal, aby mu peníze vydal v hodnotách dvakrát 150 tisíc, jednou 170 tisíc a jednou půl milionu korun. Podle pokynů bratra je dal do obálek s iniciálami VB, KK, JŠ a všechny vložil do větší obálky, kterou předal bratrovu řidiči. Na co měly tyto peníze být, prý Matěj Bárta ale neví.

Místopředsedkyně VV Karolína Peake před soudem mluvila o zasedání klubu, na kterém Vít Bárta nabízel peníze poslancům. Řada z nich si prý stěžovala, že jim platy díky zdanění náhrad klesly víc, než očekávali. Nebylo by prý ale vhodné, kdyby poslanci své výhrady ventilovali vně klubu, když strana snížení platů podpořila. Podle Peake proto Bárta poslancům nabídl, že pokud by se dostali do špatné situace, tak jim peníze půjčí. Na dotaz obžaloby, zda ví o tom, že by Škárka nebo Kočí žádali Bártu o půjčku, ale Peake uvedla, že o ničem neví.

Matěj Bárta (bratr Víta Bárty): „Bankovky v hodnotách dvakrát 150 tisíc, jednou 170 tisíc a jednou 500 tisíc jsem vzal ze svého sejfu, nechal jsem si je v práci ještě přepočítat, rozdělil do obálek a pak vím, že si pro ně přijel řidič pana Bárty.“

Karolína Peake (VV), poslankyně a vicepremiérka pro boj s korupcí: „Kolegyně Kateřina Klasnová se jí ptala, jestli ty peníze, které dostala od Víta Bárty, otočí v úplatek. Ona řekla ano, mediálně to tak bude vypadat.“

Josef Dobeš (VV), poslanec a ministr školství: „Jarda Škárka mi říkal, že si v roce 2006 půjčil od Vítka Bárty - tehdy polichoceně. Že Vítek Bárta se stal jeho kamarádem a že si půjčuje peníze na to, aby si mohl koupit obleky.“

Místopředsedkyně VV také uvedla, že se v dubnu na schůzce svolané tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou dozvěděla, že si mu Kočí řekla o peníze a následně jí dal půl milionu korun. Podle Peake se místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová tehdy Kočí ptala, jestli to nechce „otočit“ v úplatek, a Kočí prý odpověděla: „Ano, mediálně to tak bude vypadat“.

Odpoledne vypovídali ministr školství Josef Dobeš a bývalý poslanec VV Stanislav Huml. Dobeš potvrdil, že Bárta nabízel na schůzce poslaneckého klubu peníze poslancům, kteří by měli potíže s dorovnáním platů. Sám Dobeš prý půjčil Jaroslavu Škárkovi už v minulosti třikrát, šlo ale o částky v řádu desetitisíců. 

Také bývalý poslanec VV Stanislav Huml mluvil o schůzce, kde Vít Bárta nabízel poslancům peníze. Huml to ale viděl jinak než Dobeš nebo Peake. Bártovu nabídku prý rozhodně nevnímal jako půjčku, spíše si to vykládal tak, že může Bárta zajistit např. křeslo v dozorčí radě. Konkrétně Humlovi prý Bárta nabídl, že jeho televizní studio může vyrábět spoty pro Věci veřejné, Huml toho ale nevyužil.

ABL

Největší česká bezpečnostní agentura bez zahraniční účasti. Založil ji Vít Bárta během studií. Její tržby jsou v řádech stovek milionů korun.

Po vstupu do politiky prodal Vít Bárta svůj podíl bratru Matějovi a tvrdil, že ABL rozhodně nebude usilovat o zakázky na ministerstvech, které vedou ministři Věcí veřejných. Pak se začaly objevovat interní informace o tom, jak ABL fungovala. Například jak plánovala získávat informace nasazením detektivů na sledovanou osobu.

Po rozdělení křesel ve vládě Petra Nečase v červenci 2010 zabrala ABL znovu přední stránky novin. Lidé z agentury totiž začali přecházet do státní správy. Martin Sýkora (obchodní ředitel ABL), Martin Zahálka nebo Michal Moroz obsadili posty náměstků. Kvůli práci v ABL se třásla židle i pod ministrem školství Dobešem. „To, že řada představitelů Věcí veřejných má blízko k této konkrétní firmě a že by tady mohl vznikat potenciální konflikt zájmů, to je přece tak zjevné, jako že po čtvrtku přijde pátek,“ reagoval tenkrát premiér Nečas.

V září 2010 vyplouvá na světlo aféra se sledováním politiků na radnici Prahy 11. V hlavní roli opět ABL. Vít Bárta nejprve označil materiál MF Dnes za podvod, v lednu 2011 se ke sledování přiznal a omluvil se za něj premiérovi.

Bárta se podle obžaloby snažil uplatit Škárku a Kočí koncem loňského března. Kočí dal údajně půl milionu korun, čímž si chtěl zajistit její loajalitu, protože proti němu poslankyně vystupovala. Škárkovi pak dal údajně 170 tisíc korun s tím, že za to má prosazovat jeho zájmy v plzeňské organizaci VV. Škárka prý úplatek vzal a část použil. Oba muži ovšem v pondělí obžalobu odmítli. Bárta tvrdí, že šlo jen o půjčky - Kočí se Škárkou prý lžou, snažili se ho svým nařčením zdiskreditovat a pokoušeli se o stranický puč. Škárka se zase hájí tím, že si peníze nechat nechtěl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59AktualizovánoPrávě teď

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 2 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 10 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 13 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.