Senátní duel v Rokycanech: Nerušit pošty a matriky, opravit venkovské silnice

Nahrávám video

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 8 Rokycany se utká Pavel Karpíšek (ODS) s Miladou Emmerovou (ČSSD). V prvním kole zvítězil Karpíšek s 28,55 procenta hlasů, Emmerová získala 15,79 procenta hlasů.

Které dvě věci z vašeho programu chcete v Senátu prosadit? 

Milada Emmerová: Jestliže budu zvolena, tak bych pokračovala ve svém úsilí, které už jsem tam vyvíjela. Chtěla bych se podílet na ustanovení o povinném očkování a dále na koordinované rehabilitaci, která by byla novinkou, i když zákon pro to potřeba není. To jsou moje dvě mety, i z pozice mé profese.

Povinné očkování existuje a jde jenom o zamíchání pořadí, případně rozdělení takzvané hexavakcíny na několik etap atd. Některé matky to bohužel nechtějí připustit a myslím, že tím hlavně ohrožují svoje děti. Slovo kolektivní imunita nesnášejí. S těmito osobami bych nadále komunikovala a vysvětlovala jim to. Myslím, že vývoj různých jiných onemocnění, která k nám přicházejí i ze zahraničí, svědčí pro to, že očkování je nezbytné. A my poněkud starší si pamatujeme, jak nám prospělo. 

Pavel Karpíšek: Kdybych zvítězil a stal se senátorem, tak tím, že v tomto obvodu žiji, vím, jaké problémy lidi na venkově – rokycanský obvod je především venkovský – trápí. V rámci legislativního procesu bych se snažil, aby bylo zamezeno navyšování byrokracie a omezování služeb na venkově. Nejsou to žádné fráze. Zaznamenali jsme úbytek poštovních úřadů na venkově, zaznamenáváme zavírání malých škol, teď je téma omezování matričních úřadů. Sice se to trošku zastavilo s tím, že si o tom starostové můžou rozhodovat sami, ale na druhé straně zase si to budou muset sami zaplatit. Protože čím menší matriční obvod, tím je méně zápisů a větší náklady. To jsou věci, které omezují služby a ztěžují život lidem na venkově.

Co se týče druhé priority, což sice není v kompetenci Senátu, ale určitě bych se snažil nadále prosazovat to, aby na venkově byly pořádné komunikace a pořádná dopravní obslužnost. Těžko jsem teď voličům dovedl vysvětlit, že stát ke konci roku, když není schopen připravit zásadní stavby, jako jsou dálnice, začíná opravovat komunikace první třídy, které jsou v poměrně slušné kvalitě. Přičemž kraji chybí peníze na komunikace druhé a třetí třídy. Když stát nebude mít připravené stavby, nechť je (peníze) pošle tam, kde to udělat umí. 

Jaké jsou vaše náklady na kampaň, z čeho jste ji platili a kdo je vaším největším sponzorem? 

Pavel Karpíšek: Část jsem si platil sám, část prostředků byli různí známí, kamarádi a dary. Největším sponzorem je ODS, od které jsem obdržel nejprve 200 tisíc a teď do druhého kola dalších 100 tisíc korun. Rozpočet jsem měl jeden milion korun. 

Milada Emmerová: Já to mám poměrně jednodušší. Dostala jsem 200 tisíc korun od Lidového domu, tedy od sociálnědemokratické strany. Sto tisíc jsem do toho vložila sama. Na druhé kolo mám přislíbeno opět z Lidového domu 100 tisíc. Jiné příjmy jsem neměla. 

Ve kterém výboru Senátu byste chtěli zasednout?

Milada Emmerová: Já jsem vždy byla ve zdravotně-sociálním výboru, kde je problematika velmi široká, neustále probíraná a asi nikdy nekončící. A dobrovolně jsem se přihlásila do stálé komise pro rozvoj venkova. Protože jak už kolega Karpíšek říkal, tento volební obvod má hodně vesnic, není tady žádné významnější město kromě samotných Rokycan. Takže venkov skutečně vstřebávám, i když ho z dětství také znám. Ale je potřeba se věnovat těm různým problémům.

Silnice nevím, kolega Karpíšek si je docela pochvaloval, ale v určitém úseku třeba v Plzni-sever jsou tak rozbité silnice, že tam dokonce odmítá dojíždět autobus. Snažila jsem se zjednat nápravu, což se mi i v jistém úseku povedlo. Ale náš kraj se pořád chlubil, že je jako jediný v republice bez dluhů, ale kdyby si třeba vypůjčil na opravu silnic, tak by to občanům velmi prospělo.

Pavel Karpíšek: Já jsem neříkal, že jsou komunikace dobré. Naopak, právě komunikace druhé a třetí třídy ve venkovských oblastech určitě potřebují opravit. Co se týče výboru, tak bych se rád zapojil ve výboru obnovy venkova nebo regionálního rozvoje, kde mám největší zkušenosti – dělám více než 25 let ve vedení obce. Ani zdravotnictví a sociální věci mi nejsou cizí, protože jsem vykonával nejdříve vedoucího odboru na krajském úřadu, pak i radního a nakonec předsedu výboru pro zdravotnictví a sociální věci.

Vyberte jeden konkrétní zákon, který je v legislativním procesu a u kterého už víte, že byste ho chtěli zamítnout nebo vrátit sněmovně. 

Pavel Karpíšek: Konkrétní zákon vám neřeknu. Mluvil jsem o matrikách, které jsou momentálně pro obce a pro občany tématem, takže bych byl rád, aby matriční úřady byly zachovány. 

Milada Emmerová: Teď vám neřeknu, který bych zamítla. Těžko teď z hlavy řeknu, který bych vrátila. Sněmovna je teď trošku ochromená ve své činnosti, ale rozhodně jsou tam zákony, které jsou hodné vrácení. Ale teď si konkrétně nevzpomenu který.

Je potřeba v něčem měnit Ústavu České republiky?

Milada Emmerová: Já se domnívám, že ne. A právě Senát je jednou ze záruk, že se ústava nemění. A pokud by se k něčemu takovému přikročilo, tak to musí být velmi pečlivě zváženo, zda je to potřebné. Ústava by měla zůstat v takovém stavu, v jakém je nyní, protože vyhovuje naší demokratické společnosti. 

Pavel Karpíšek: V tomhle případě jsme v absolutní shodě. Myslím si, že Ústava ČR je takto vyhovující pro fungování státu. S jakýmikoliv ústavními změnami je třeba velmi velmi opatrně. 

Potřebuje Česko zákon o obecném referendu? 

Pavel Karpíšek: Myslím si, že je vhodné, aby se mohli občané vyjádřit v některých zásadních otázkách v referendu. Ale není nutné to řešit zákonem o obecném referendu. 

Milada Emmerová: Já bych pro něj byla. Ale na druhé straně, když si zvážím, jaké jsou půtky a hádky v Poslanecké sněmovně a přitom jde o nejvyšší rozhodovací orgán, tak by bylo vždy potřeba pečlivě zvážit, co podrobit referendu. Zatím referenda probíhají na nižší úrovni a často je tam málo hlasujících občanů, teď jsme to zase viděli při posledních volbách. Takže je otázka, jak by se s tím nakládalo a jak by se k tomu občané stavěli. 

Moc lidí nechodí ani k senátním volbám, zejména ke druhému kolu. Mělo by se kvůli tomu něco na volbách změnit?

Milada Emmerová: Já bych ani nic neměnila. Ten jednokolový návrh mi nepřipadá úplně šikovný a také jsem slyšela kritiku od různých zasvěcených osob. Ale je potřeba, aby si lidé uvědomili, že existuje druhé kolo – pokud nejde o pana Čunka nebo Drahoše, kteří vyhráli v prvním kole. Nevím, jak je to možné, ale lidé jakéhokoli věku, kteří mají volební právo, to často neví, že existuje druhé kolo. Na to by bylo potřeba upozornit. Sdělovací prostředky to mají v moci a o to bych chtěla poprosit. 

Pavel Karpíšek: Já bych neměnil volební systém. Budu se snažit pozvat voliče, aby přišli i ke druhému kolu, a je na nás politicích, abychom se chovali tak, aby si občané uvědomili, že volit má smysl. 

Má být přímo volen starosta? 

Pavel Karpíšek: V systému, jak je u nás nastaven, bych nic neměnil. (Starosta) nemusí být volen přímo. 

Milada Emmerová: Já se domnívám totéž, co kolega, protože si myslím, že by to mohlo někdy voliče mrzet. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.