Praha - Senát podle očekávání zvolil všechny čtyři kandidáty na ústavní soudce, které navrhl prezident Miloš Zeman. Stanou se jimi soudkyně Nejvyššího správního soudu Milada Tomková a profesoři právnických fakult Vladimír Sládeček, Jan Filip a Jaroslav Fenyk. Prezident je chce jmenovat do funkcí začátkem května.
Zeman přišel své kandidáty podpořit i na dnešní schůzi Senátu. Svou účastí chtěl zdůraznit význam, který jmenování přikládá. Tuto čtveřici si vybral nejen na zakládě jejich odbornosti, ale i pro jejich lidské vlastnosti. Další čtveřici soudců plánuje Zeman navrhnout v červnu.
Článek o Zemanově vystoupení v Senátu naleznete zde.
Ze 72 možných hlasů získal v tajných volbách nejvíc Sládeček, kterému dalo důvěru 61 senátorů. Naopak nejméně hlasů obdržel Fenyk, a to pouze 52.
Čemu se budou noví soudci věnovat:
- Fenyk by se chtěl nadále věnovat zejména oblasti trestního práva a ukázat svou prací, že jeho kritika nebyla oprávněná.
- Tomková by se ráda nadále věnovala hlavně sociálnímu právu.
- Sládeček by chtěl uplatnit svou znalost správního práva.
- Filip je uznávaným expertem na ústavní právo.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyzdvihl skutečnost, že kandidáti byli zvoleni hned v prvním kole vysokým počtem hlasů. „Pan prezident měl šťastnou ruku,“ uvedl Štěch. Dodal, že všichni čtyři kandidáti jsou kvalitní a fundovaní odborníci. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) věří, že ústavní soudci nebudou rozhodovat politicky a že se soud nestane třetí komorou parlamentu. Podle ODS může za hladký průběh schvalování i to, že Zeman je ve funkci krátce. „Nově zvolený prezident ještě nemá tolik nepřátel, které bude mít ke konci svého volebního období,“ podotkl senátor Jaroslav Kubera (ODS)
Noví ústavní soudci začnou vlastní případy dostávat až po svém oficiálním jmenování a následné změně rozvrhu práce. Primárně asi obsadí místa v nekompletních senátech, kde nyní chybějící soudce zastupují předseda a místopředseda soudu. Vedení Ústavního soudu se nechce k novým soudcům zatím vyjadřovat, učiní tak až po jejich jmenování. Soudce jmenuje prezident.
Jan Filip (1950) patří k nejvýznamnějším aktivně působícím konstitucionalistům. Vystudoval Právnickou fakultu UJEP (dnes Masarykova univerzita) v Brně. Ještě při studiu začal působit na fakultě jako asistent a po promoci pokračoval na Katedře teorie práva a ústavního práva Právnické fakulty.
Jaroslav Fenyk (1961) patří mezi odborníky v oblasti trestního práva. V roce 1986 dokončil studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde o rok později získal i titul JUDr. Na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obhájil v roce 2001 titul Ph.D a od roku 2009 zde vyučuje jako profesor trestního práva, přednáší ale i na dalších českých a zahraničních univerzitách a institutech. Kritici mu ale vyčítali jeho předlistopadové působení ve vojenské prokuratuře.
Milada Tomková (1959), soudkyně Nejvyššího správního soudu a odbornice na sociální politiku, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1987 až 2003 působila na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), věnovala se přípravě právních předpisů v oboru sociální politiky. Od roku 1992 působila jako ředitelka legislativního odboru ministerstva. Do její působnosti spadala legislativní činnost v oboru sociální politiky, zejména sociálního zabezpečení. V roce 1995 působila na stáži v Evropské komisi.
Vladimír Sládeček (1954) v současnosti působí na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a také Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho hlavním oborem zájmu je správní právo a správní věda. V této oblasti publikoval několik skript a odborných článků. V dřívějších textech se také zabýval teoretickým ukotvením institutu ombudsmana. S Ústavním soudem už má nepřímou zkušenost, protože několik let býval asistentem někdejšího ústavního soudce Vladimíra Paula.
Podrobné medailonky nalezte zde.
U Ústavního soudu jsou momentálně tři volná místa po soudcích Františku Duchoňovi, Jiřím Muchovi a Elišce Wagnerové. Normálně má soud 15 členů - předsedu, dva místopředsedy a 12 soudců rozdělených do čtyř senátů. V prvním senátu nyní zaskakuje místopředseda Pavel Holländer, ve třetím předseda soudu Pavel Rychetský. Ze čtvrtého počátkem června odejde Miloslav Výborný, jemuž končí mandát.
Kdyby počet soudců klesl pod 12, přestal by soud přezkoumávat například zákony a vyhlášky. Po Výborném skončí letos ještě dalších šest soudců včetně Rychetského a Holländera. Je ale pravděpodobné, že Rychetského navrhne Zeman znovu, ten totiž vyjádřil zájem pokračovat ještě přibližně polovinu dalšího funkčního období.
