Růst platů učitelů by podle Valachové mohl stát za dva roky 27 miliard

Pokud by měli učitelé od ledna 2020 brát 40 000 korun, stálo by to v letech 2018 a 2019 celkem 27 miliard korun navíc, řekla po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a školskými odbory ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Požadavek na podobný nárůst platů vznesly odbory.

Po zářijovém přidání o osm procent by měl být průměrný učitelský plat 30 515 korun, propočítaly školské odbory. Tento týden vyjádřily požadavek, aby v letech 2018 až 2020 rostly učitelské platy o 15 procent ročně. Tím by se výdělky učitelů v roce 2020 dostaly přes hranici 46 tisíc korun měsíčně, což by při zohlednění růstu výdělků znamenalo asi 139 procent průměru.

„Jsou to opravdu hrubé odhady. Vnímáme, že posun tady je, že se o tom bude jednat, že to bude zakotveno v dokumentech vlády. Premiér říkal, že to bude boj o střednědobé výhledy. My u toho rádi budeme a nebudeme muset bojovat v ulicích,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík.

Premiér Sobotka podle Valachové podpořil požadavek, aby učitelům rostly platy rychleji než ostatním zaměstnancům. Valachová bude usilovat o to, aby konkrétní částky byly zakotveny v předběžných plánech výdajů státu na další období. „Je to můj politický cíl jako ministryně školství a samozřejmě je to také politický cíl sociální demokracie. Pokud se tyto sumy budou dohadovat, tak důležitý je únor, březen 2017,“ řekla. Uvědomuje si, že požadavky budou mít také jiní ministři. „Je jasné, že potřebuji koaliční shodu,“ doplnila.

Růst platů o osm procent, který vláda pro učitele schválila od září, je rozdělen na šest procent na zvýšení tarifů a dvě procenta na nenárokové složky platů. Ministryně odmítla, že by školy na průměrný osmiprocentní růst neměly dost peněz. Ekonomická náměstkyně Zuzana Matušková rozeslala školám informace, s kolika penězi navíc mohou počítat. Fyzicky peníze odejdou v pondělí, až budou uvolněny ze státní pokladny, dodala Valachová.

Peníze budou rozděleny na dvě splátky. Ta druhá bude sloužit k tomu, aby byly přepočítány na aktuální stav pedagogických sborů k letošnímu 1. září. „To nikdo předtím neudělal. Vždycky se vycházelo ze statistických průměrů předchozího kalendářního roku,“ uvedla ministryně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...