Reportéři ČT se zajímali o kauzu zrušeného otcovství

Praha - Každé osmé dítě narozené v manželství je kukačka - otec vychovává místo svého potomka dítě jiného muže. Ve většině případů se na to nepřijde. O popření otcovství je možné požádat do půl roku od narození dítěte. Pak i nebiologický otec po právní stránce otcem zůstává. Hodonínský soud ale vynesl v květnu průlomový rozsudek, kdy zrušil otcovství Karla Nesvadby dlouhých 19 let po narození jeho "dcery" Moniky. Rozhodnutí padlo až po intervenci Moniky u Nejvyššího státního zastupitelství. Mladá žena ale dnes říká, že kdyby věděla, co všechno nastane, rozhodla by se jinak. Verdikt soudu je totiž postaven na tom, že především Monika chtěla znát pravdu - ta ale teď tvrdí, že na ní její "otec" vyvíjel nátlak. Matka Moniky Renata zase vidí za vším exmanželovu pomstu a chce se soudit. O celou kauzu se zajímali Reportéři ČT.

41letý Karel Nesvadba zjistil, že není otcem Moniky, v roce 2003. Žádal o popření otcovství, ale dvakrát neuspěl. K soudu se případ dostal až poté, kdy se na Nejvyšší státní zastupitelství obrátila Nesvadbova „dcera“ Monika. Hodonínský soud pak rozhodl takzvaně v zájmu dcery. Rozsudek už nabyl právní moci. Soud také později rozhodl, že Nesvadba nemusí na dceru platit výživné. Rozsudek mu uhrazené výživné nevrátí, další ale už platit nebude muset.

O popření otcovství musí požádat buď oba rodiče, pokud jsou manželé, do půl roku od narození dítěte. Pokud manželé nejsou, pak je lhůta také půlroční, ale od zápisu dítěte do matriky. Po jejím uplynutí je to možné pouze, pokud žádost o zrušení podá v konkrétním případě nejvyšší státní zástupkyně.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Karel se s Renatou znali ze střední školy. Nějakou dobu spolu chodili a vzali se, když byla Monika na cestě. „Pochyby jsem neměl, nastaly až později, až se ke mně začaly dostávat určité informace z okruhu rodiny,“ říká k otcovství Karel. Po nějaké době začal vztah skřípat - podle matky Moniky proto, že se Nesvadba věnoval svému podnikání a často odjížděl. Otázka otcovství prý nebyla na pořadu dne. Po rozvodu v roce 1996 chtěl Karel vědět, zda je Monika skutečně jeho. Udělali si společně anonymní testy DNA, které prokázaly, že otcem není. Matka Moniky Nesvadbovy kroky kritizuje. „Nechápu, čeho chce vlastně dosáhnout, nikdy za mnou nepřišel a vše chtěl řešit přes soudy,“ říká. Karel je dnes už znovu ženatý a má malou dceru. Bývalá manželka má také jiný vztah.

Už jako malá našla Monika u svých prarodičů milostné dopisy svojí matky a cizího muže, zřejmě Moničina skutečného otce. „V dopisech se praví, že pisatel se s mojí bývalou ženou intimně stýkal v době, kdy byla počata Monika, a vyčítá jí tam, že stál o to, aby z jejich vztahu bylo něco víc,“ popisuje obsah dopisů Karel Nesvadba. Monika tvrdí, že nebyla schopná tehdy z dopisů dešifrovat, o co se jedná a že jí tajemství odkryl až Karel, který jí je později přinesl. Podle Karla byla ale Monika už dost velká na to, aby vše pochopila. Dopisy znamenaly pro Moniku zvrat - chtěla vědět, jestli je dosavadní otec biologickým otcem, a jestli ne, kdo by skutečným otcem mohl být. Dnes říká, že kdyby věděla, co rozpoutá, už by do toho nešla. „Otec“ na ní prý navíc vyvíjel nátlak: „Chtěl po mně, abych mu podepsala nějaké papíry a řekl, že když nebudu dělat to, co on bude chtít, tak že na mě bude zlý,“ tvrdí Monika. Prý měla strach, tak dělala, co chtěl on. S rozsudkem nakonec spokojená nebyla. Spokojená s celou situací není ani její matka. Ta se chce s exmanželem soudit: „Chci soudní cestou dokázat to, že vědomě zneužil dcery pro to, aby dosáhl svůj záměr mi ublížit a v podstatě mě zdiskreditovat,“ je rozhodnutá Renata.

Cena za pravdu - psychické trauma 

Monice způsobují dlouhodobé soudní procesy trauma, má psychické problémy, dvakrát propadla. K matce její city ochladly, s Karlem Nesvadbou, který byl ještě před třemi měsíci její otec, se nestýká a nijak nekomunikuje. „Chtěl jsem být zbaven otcovství a také si myslím, že děti mají znát své skutečné rodiče, každý člověk chce vědět, kdo je jeho rodič,“ vysvětluje svůj boj se soudy Karel.

Najít skutečného otce by mohlo pro Moniku znamenat i finanční přilepšení - pokud by měl vyšší příjmy než Karel, rozdíl výživného by musel doplatit. Zda podá Monika žádost o zkoušku DNA „dopisového otce“, se zatím rozmýšlí.

Reportéři ČT
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 42 mminutami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 11 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 16 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 19 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.