Praha - V souvislosti s výročím prvního letu do vesmíru přijal předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček prvního československého kosmonauta a europoslance Vladimíra Remka. Ze sovětského kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa s kosmickou lodí Sojuz 28. 2. března 1978. Na palubě byl vedle velitele Alexeje Gubareva i pilot československého vojenského letectva Vladimír Remek. Československo se tak po SSSR a USA stalo třetím státem, který vyslal svého občana do vesmíru.
Remkův let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu - kosmonaut provedl řadu experimentů připravených československými vědci. Přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich bylo například to, proč vlastně Remek dostal přednost před druhým mužem, který se k letu připravoval, Oldřichem Pelčákem.
Let československého občana do kosmu byl také chápán jako manifestace československo-sovětského přátelství, někdo jej vnímal i jako úlitbu za okupaci. Skutečností nicméně je, že Československo se v té době velmi významně podílelo na programu výzkumu vesmíru Interkosmos. Přibližně na stejné úrovni byly také NDR a Polsko. Nakonec se nejvyšší místa rozhodla právě pro československou účast.
„Jeden důvod byl praktický, protože Československo patřilo k předním účastníkům programu Interkosmos a velice aktivně se zapojilo do všech tehdejších misí a druhá věc byla politická. Jak Československo, tak i Polsko a tehdejší NDR připadaly v úvahu a rozhodovalo se na nejvyšších politických místech,“ komentoval pro ČT tehdejší situaci Vladimír Remek.
Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na lékařské prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem prohlídek prošli čtyři, mezi nimi byl kromě Remka a Pelčáka i pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma a Michal Vondroušek. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že poletí Remek. Vladimír Remek byl podle tehdejšího velitele Alexeje Gubareva před 30 lety perfektně připraveným kosmonautem. „Žili jsme spolu jako otec a syn,“ prohlásil Gubarev, který je o 17 let starší než nynější europoslanec Remek.
Kosmická loď s Remkem na palubě se od kosmodromu v kazašské stepi odlepila 2. března 1978 (plán počítal se symbolickým 25. únorem, kvůli technickým problémům však musel být start odložen) a zamířila k orbitálnímu komplexu Saljut. Na Zem se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Remek byl 87. člověkem v kosmu, před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů.
Vladimír Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích. V roce 1970 absolvoval letecké učiliště v Košicích, působil jako stíhač ve Zvolenu. V letech 1972 až 1976 studoval sovětskou leteckou akademii v Moninu u Moskvy. Od roku 1967 do roku 1990 byl členem KSČ, angažoval se ve Svazu československo-sovětského přátelství. S armádou se rozloučil v hodnosti plukovníka v roce 1995, když po neshodách odešel z vedoucí funkce v Muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích. Poté pracoval přes pět let jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Moskvě a generální ředitel společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu. Následně se stal obchodním radou českého velvyslanectví v Rusku. V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu s mandátem do roku 2009.
Remek je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronanutem Eugene Cernanem.
