Prezident Miloš Zeman stále podporuje přijetí zákona o celostátním referendu, nebyl by ani proti referendu o vystoupení České republiky z Evropské unie. Sám by ale hlasoval proti vystoupení, řekl v pátek v Bystřici nad Pernštejnem. K tématu se přitom podle Českého rozhlasu (ČRo) vyjádřil už o den dřív ve Velkém Meziříčí: „Nesouhlasím s těmi, kdo jsou pro vystoupení z Evropské unie. Ale udělám všechno pro to, aby bylo referendum a aby se v něm mohli vyjádřit. A totéž k vystoupení z NATO,“ citoval Zemana ve čtvrtek web ČRo. Vláda ale s žádnými referendy, která by zpochybňovala členství Česka v Evropské unii či NATO, nepočítá. Členství v těchto organizacích je pro ČR zárukou hospodářské stability a bezpečnosti, reagoval mluvčí vlády Martin Ayrer.
Pokud by se referendum případně týkalo vystoupení Česka z Unie, Zeman v pátek uvedl, že by hlasoval proti vystoupení, protože k tomu má „tisíc a jeden důvod“. Jedním je podle něj to, že Česká republika každoročně dostává z Unie o 200 miliard korun více, než do Bruselu vrací. Podle prezidenta tak získává částku odpovídající pětině českého státního rozpočtu. „Jen blázen se vzdává tak velkého množství peněz. Je to cynický důvod, ale je to důvod,“ řekl Zeman.
Následně na tiskové konferenci prezident uvedl, že podle návrhu zákona by pro vypsání referenda bylo potřeba předložit petici podepsanou minimálně 250 tisíci občany. „To je velmi silná omezující podmínka, ale je to dobře, protože referendum stojí minimálně půl miliardy korun,“ řekl.
Občané, kteří seženou dostatečný počet podpisů, by po přijetí zákona mohli podle prezidenta navrhnout do referenda jakoukoliv otázku. „Proti těm, kteří říkají, že o vystoupení z EU by referendum být nemělo, já namítám, že občané mají právo rozhodnout, na co se chtějí zeptat a k čemu chtějí referendum mít,“ řekl prezident v pátek obyvatelům Bystřice. Připomněl, že přijetí zákona o obecném referendu už před několika měsíci podpořil v parlamentu.
K obecnému referendu se Zeman podobně vyjadřoval také na čtvrtečním setkání s veřejností ve Velkém Meziříčí. Jeden dotaz z publika mířil na to, zda by lidé v Česku neměli po vzoru Velké Británie hlasovat o setrvání v Evropské unii a také v NATO. Zeman v odpovědi uvedl, že prosazení zákona o obecném referendu nebude jednoduché, protože je to ústavní zákon a bude muset být přijat kvalifikovanou většinou oběma komorami parlamentu.
Podle Zemana by v případě přijetí zákona mohli lidé vyvolat referendum třeba i o setrvání v NATO. Uvedl, že na rozdíl od jiných politiků by konání referend o takových závažných otázkách nebránil, ale zároveň by v nich říkal svoje argumenty, proč v těchto organizacích, jako je EU a NATO, zůstat.
Vláda nepočítá s referendem zpochybňujícím členství v EU
Vláda ale s žádnými referendy, která by zpochybňovala členství Česka v Evropské unii či NATO, nepočítá. „Dlouhodobou prioritou zahraniční politiky vlády České republiky a národním zájmem je být členem EU i NATO,“ uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer.
Stabilizovaná, soudržná fungující EU je podle vládního prohlášení zárukou dalšího bezpečného rozvoje ČR. „Vláda v této souvislosti nezvažuje činit jakékoli kroky, které by naše členství a dlouhodobé směřování zahraniční politiky ČR jakkoli zpochybňovaly, nepočítá se tedy ani s žádnými referendy,“ dodal Ayrer.
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je potřeba lidem vysvětlovat, proč je Česko v EU a že by nebylo dobré evropský spolek i přes chyby, které má, opouštět. „Není to dobrý nápad. Institut referenda by měl být zaveden. Ale dělat referendum na vystoupení z EU by pro nás bylo zničující,“ řekl Babiš.
„Jde o ryzí populismus. Prezident se tímto požadavkem zařadil po bok nacionalistických politiků v Evropě,“ myslí si poslanec Martin Plíšek (TOP 09). Podobně hovoří i poslanec Jan Volný z hnutí ANO. „Neměil bychom s referendem hazardovat a zejména ne ve věc tak zásadní, jako je setrvání nebo vystupení z EU,“ dodal Volný.
Normu o celostátním referendu, kterou poslala vláda do sněmovny loni v červenci, musí jako ústavní zákon podpořit třípětinová většina poslanců i senátorů. Kabinet tak pro zákon musí hledat podporu v obou parlamentních komorách i mezi opozičními poslanci. Zeman při svém projevu ve sněmovně 11. března doporučil poslancům zákon schválit.
