Rada Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ve čtvrtek schválila zúžení vytipovaných lokalit pro hlubinné úložiště jaderného odpadu tak, jak ho na začátku června doporučil poradní panel expertů správy. Stavba má vzniknout na jedné ze čtyř následujících lokalit: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku. ČTK to řekl zdroj obeznámený s průběhem jednání. Finální slovo o zúžení počtu lokalit z devíti na čtyři bude mít vláda.
Rada prý schválila zúžení počtu lokalit pro úložiště jaderného odpadu. Rozhodne vláda
SÚRAO na začátku června uvedlo, že zmíněné lokality patří mezi nejlépe hodnocené z hlediska kritéria bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti projektu. Podle informací ČTK vychází z hodnocení zatím nejvhodněji lokalita Janoch u Temelína.
Dosud se uvažovalo o devíti lokalitách, počet vytipovaných míst se má podle dřívějších informací snížit k 30. červnu letošního roku. Z původního seznamu podle návrhu vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.
Vytipované lokality pro jaderná úložiště
Obce se obávají zhrošení kvality spodní vody
Z ankety, kterou ČTK udělala na začátku června po zveřejnění doporučení poradního týmu expertů, vyplývá, že většina obcí, kterých se stále možnost vzniku úložiště v jejich okolí týká, jeho možný vznik i nadále kritizuje a hodlá proti němu dál bojovat. Obce z lokalit, které panel do užšího seznamu nezahrnul, rozhodnutí opatrně vítají.
„Obáváme se o kvalitu spodní vody. To je stanovisko zastupitelů obce. K těm sedmi lokalitám (z nichž se vybíralo) nás s Dukovany přiřadili na poslední chvíli. Nevím, jestli šli cestou snazšího odporu, že už tu elektrárnu máme, nebo je ta lokalita natolik vhodná pro vybudování úložiště,“ řekl starosta Temelína Josef Váca (Nezávislí občané).
O vodu mají strach také starostové šesti obcí z lokality Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska. Odvolávají se na to, že voda z jejich území odtéká jak do povodí vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem k ochrannému pásmu přehrady Švihov. „Stále čekáme, až to bude oficiální, abychom se mohli nějak bránit,“ uvedl dnes starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. „Nesouhlasíme s tím a budeme pokračovat v boji proti úložišti,“ reagoval na dnešní rozhodnutí starosta Budišova na Třebíčsku z lokality Horka Petr Piňos.
Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků. „Postoj Rady SÚRAO nás nepřekvapuje, obce z lokalit pro hlubinné úložiště v tomto poradním orgánu koneckonců nemají žádné zastoupení i když se o něj dříve ucházely. Rozhodnutí je na straně ministerstva průmyslu, jehož zástupci slibovali, že se na doporučení výběru lokalit kriticky podívají. My je žádáme o zadání nezávislé expertní oponentury celého dosavadního procesu výběru,“ sdělila platforma.
„Poradní panel stanovoval (ředitel SÚRAO Jan) Prachař, ze sedmi členů jich šest jmenoval on. Takže to, že rada potvrdí stanovisko jím vybraných lidí, považuji, že bylo úplně zjevné. Někdo si hraje na jakousi transparentnost, ale my vnímáme, že to tak není. Prostě někdo rozhoduje v Praze, ať je to (ministr průmyslu a obchodu Karel) Havlíček (za ANO) nebo Prachař a rada, která tam je. To jsou všechno pro nás opravdu jenom zástěrky,“ doplnil Petr Klásek, starosta obce Chanovice v lokalitě Březový potok.
Rada SÚRAO je poradním orgánem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), členy jmenuje ministr. Jsou mezi nimi zástupci orgánů státní správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Předsedá jí náměstek MPO pro suroviny a energetiku René Neděla, dalšími členy jsou například ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek nebo předseda sdružení Energetické Třebíčsko a bývalý starosta Dukovan Vítězslav Jonáš.
Místo pro úložiště se hledá už od 90. let
Úložiště vyhořelého jaderného paliva z českých atomových elektráren i dalšího radioaktivního odpadu se s různou intenzitou hledá od 90. let minulého století. Nyní jsou vyhořelé palivové články uchovávány v mezisklad v areálu elektrárny v Dukovanech, další radioaktivní materiál pak v bývalém vápencovém dole Richard u Litoměřic a vytěženém uranovém dole Bratrství u Jáchymova.
V rámci příprav na vybudování hlubinného úložiště již SÚRAO také provozuje v prostorách někdejšího uranového dolu Rožná u Bukově na Vysočině laboratoř. Ve zhruba půlkilometrové hloubce se zde zkoumají způsoby, jak nejlépe postupovat při budování místa pro trvalé uložení radioaktivního odpadu. Například vhodné postupy pro těžbu horniny, ale také chování skutečného kontejneru na vyhořelé palivo z elektrárny v náročném podzemním prostředí.
Mezi kritiky patří zejména Platformu proti hlubinnému úložišti, která v minulosti několikrát v uvažovaných lokalitách zorganizovala například Den proti úložišti. Kvůli plánům na vybudování trvalého skladu jaderného odpadu se v některých obcích konala i místní referenda, v roce 2018 geologické práce i další kroky odmítli obyvatelé Jaroměřic nad Rokytnou nebo Lipníku na Třebíčsku.
Základní harmonogram pro výstavbu hlubinného úložiště, se kterým SÚRAO počítá, je už od počátku století stejný. Do roku 2025 by mělo být vybráno konečné místo a do provozu by mělo úložiště být uvedeno o čtyřicet let později. Náklady na vybudování komplexu, jehož stěžejní část má být přibližně půl kilometru pod povrchem českého masívu, se v současné době odhadují na 111 miliard korun.