Veterináři potvrdili další tři ohniska ptačí chřipky. Dvě z nich jsou v jižních Čechách, choroba se dostala i do dalšího komerčního chovu, který čítá 17 tisíc kachen. Poprvé se ptačí chřipka potvrdila i v Ústeckém kraji. Jde o malochov v Bílencích na Chomutovsku, kde veterináři v úterý odpoledne zlikvidovali asi čtyři sta ptáků různých druhů.
Ptačí chřipka má další ohniska, řádí na Ústecku i v jižních Čechách
Kvůli nákaze už veterináři vytyčili tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru v okolí obce Bílence. Pro chovatele to znamená nutnost dodržovat opatření, jako je zákaz vývozu a dovozu drůbeže.
V tříkilometrovém pásmu udělají veterináři soupis drůbeže. „V případě nutnosti by se musela utratit. V desetikilometrovém pásmu dozoru se sleduje, zda tam nedochází k nějakému onemocnění,“ uvedl ředitel ústecké krajské veterinární správy Petr Pilous.
Do dozorového pásma spadá také chomutovský zoopark, tam už dříve ptáky přestěhovali do uzavřených expozic. „Začali jsme používat dezinfekční rohože a do odvolání nepřijímáme ptáky do stanice pro handicapované živočichy,“ dodala mluvčí zooparku Martina Pelcová.
Druhý nakažený komerční chov
V jižních Čechách se letos již podruhé objevila ptačí chřipka v komerčním chovu ve Vlachově Březí. V zasaženém velkochovu je 17 tisíc kachen, které bude třeba utratit. Tím se počet ptáků zlikvidovaných kvůli chřipce téměř zdvojnásobí, dosud největší chov s chřipkou měl přes šest tisíc kusů. Veterináři začnou kachny z Vlachova Březí utrácet ve středu.
Veterináři utratí také 40 ptáků z malochovu v Ledenicích na Českobudějovicku, který je v jižních Čechách pátým chovem, kde se chřipka objevila. V rámci celé České republiky potvrdili veterináři již patnáct ohnisek.
Většina ohnisek v Česku zatím byla v malochovech
Ptačí chřipka se u nás objevila na začátku letošního roku asi po deseti letech. Šest ohnisek je v jižních Čechách, čtyři na jižní Moravě a po jednom ve Středočeském, Olomouckém, Libereckém, Ústeckém a Moravskoslezském kraji.
Další úhyny pak byly u volně žijících ptáků, ke konci ledna byla nemoc potvrzena u 31 volně žijících opeřenců. Pokud se však najde virus třeba u volně žijících labutí, tak se nevyhlašují ochranná pásma.
Naprostá většina ohnisek byla nalezena v malochovech. Výjimkou byl velkochov v Řitovízi u Blatné na Strakonicku a nyní i chov kachen ve Vlachově Březí. Virus se k ptákům dostal i přesto, že musí dodržovat přísná opatření. V Řitovízi se nejspíše rozšířil z podestýlkové slámy, kterou asi kontaminovaly divoké kachny. Firma přišla likvidací 6500 kachen přibližně o 20 tun masa. Celkem se zatím v Česku utratilo zhruba 20 tisíc ptáků.
Aktuální vlna ptačí chřipky už zasáhla přes 20 evropských států, včetně sousedního Slovenska. Virus typu H5N8 se snadno přenáší mezi ptáky, lidé se jím podle dosavadních poznatků nakazit nemohou.
- Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009.
- V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.
- Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou.
- Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.