Dítě beze jména a bez příjmení. S takovými případy se stále častěji setkávají úřady. Dřív to bylo hlavně u cizinců. Dnes se tak stává u opuštěných dětí nebo při rozvodech. Rodiny se pak dostávají do složité situace, kdy se jim bez dokladů špatně žije.
Ze zákona by měla dát hlášení k soudu matrika, ten o jméně a novém rodném listě rozhodne. Samotné úřady přiznávají, že je proces zdlouhavý. Ročně řeší matriky desítky podobných případů, kdy se rodiče nedomluví na jméně.
Další problém nastává, když ho dítěti neurčí do měsíce nebo jsou rodiče neznámí. „K těmto případům nejčastěji dochází, jde-li o zápis narození nalezeného dítěte nezjištěné totožnosti, např. i v případě babyboxů,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová.
- Rodiče se neshodnou
- Rodiče neurčí jméno do měsíce
- Rodiče neznámí
- Problematické jméno
Potíže se jmény stále častěji řeší i ombudsmanka. Rodinám radí, jak postupovat. „Problém vzniká tehdy, když jsou rodiče oba dva a je zjevné, že dítě otce má, otec je třeba nepřítomen a nemůže podat souhlasné prohlášení,“ uvedla ombudsmanka Anna Šabatová.
To zažila i Lydia Vodolazová z Uzbekistánu. Tím, že syn neměl jméno, nesplnila v Česku podmínky trvalého pobytu, neměla ani nárok na dávky a dostala se do dluhů. Pojmenovat syna se jí podařilo skoro po dvou letech, až poté mohli odjet k rodině do ciziny.
Jméno stále nemá ani osmiměsíční syn Sylvie Goldflamové. V rodném listě má napsáno „nezjištěno“. Manželé se rozváděli a muž nepodepsal souhlas. Navíc, když byla v porodnici, její manžel zemřel. Situaci to ještě víc zkomplikovalo. „Nevěděla jsem, kde se odrazit, jestli to mám hned řešit s advokátem, nebo to nechat na matričním úřadu a na paní soudkyni,“ popsala Sylvie Goldflamová, která se synem beze jména nemůže vycestovat za rodinou do zahraničí. Případ chlapce bude soud řešit na konci června, poté by měl dostat jméno Jakub Abraham.
