Praha – Teoretik práva z britské Cardiff Law School Jiří Přibáň vnímá rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana jmenovat svou vládu a vytvořit kolem ní aureolu nepolitické odbornosti jako škodlivé pro českou ústavní kulturu. „Pokud získá vláda pana Rusnoka důvěru, tak se jen veřejnost utvrdí v tom, že politické strany jsou vlastně zbytečné, že vláda odborníků je lepší, protože je nepolitická. A s tím se potvrdí nebezpečný mýtus české politiky, že odborník je lepší nežli politik. Ale my musíme vyjít z toho, že každý odborník je současně politikem, pokud přijme místo ve vládě. Neexistují nepolitické vlády odborníků,“ řekl Přibáň v rozhovoru pro Otázky Václava Moravce.
Z čeho pramení příznivý postoj české veřejnosti ke jmenování Jiřího Rusnoka premiérem? Podle Přibáně je na vině dlouhotrvající selhání politických stran.
„Prožíváme dlouhodobou krizi nikoliv parlamentní, nikoliv ústavní, ale krizi stranické demokracie. Politické strany se v české demokracii nenaučily hájit veřejný zájem, ale staly se pouze jakýmisi obstaravateli soukromých zájmů. Tím pádem vyklidily politický prostor pro taková řešení, jakých jsme teď svědky – že se postaví vláda odborníků a veřejnosti se to vlastně líbí, protože ta vláda je nepolitická,“ domnívá se profesor sociologie a filozofie práva.
Kabinet, který v těchto dnech pod taktovkou premiéra Rusnoka vzniká za zdmi Kramářovy vily, by Přibáň rozhodně neoznačil jako „úřednickou vládu“. „Úřednická vláda je běžný ústavní institut, ale česká ústava ho nezná. Vládu, kterou dnes sestavuje pan Rusnok, bychom asi měli popsat jako vládu prezidentskou,“ upozornil Přibáň, který označil řešení Miloše Zemana za „politicky velice chytré“.
„Ústava není jen to, co lidé dělají. Ústava je především to, co lidé neudělají, protože to není správné,“ říká profesor práva Jiří Přibáň.
Problém však spatřuje v tom, že by se tím mohl založit nebezpečný precedens, po němž by další kabinety vznikaly mimo parlamentní půdu – a to by zásadně narušilo rovnováhu institucí v tuzemském ústavním systému.
„Prezident je dnes sice volen přímo všemi občany, ale ústavní systém zůstal zachován. My jsme parlamentní republikou, nikoliv poloprezidentskou či prezidentskou,“ poznamenal právní expert.
„Žádný ústavní právník vám neřekne: Toto je protiústavní. Protože ono to skutečně vychází z litery ústavy. Ale ne všechno, co je v souladu s literou ústavy, je také správně. A já si myslím, že ten krok je škodlivý, protože zavádí konflikt mezi dvě ústavní instituce – mezi Parlament a prezidenta,“ dodal Přibáň.
Ústavu neměnit. Jediným řešením jsou volby
Mezi politiky už se v minulých dnech objevily návrhy na takovou změnu základní právní normy, která by v budoucnu podobným krokům hlavy státu zamezila. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se například vyslovil pro přijetí tzv. německého modelu, v němž kandidáta na premiéra nejprve určí většina ve sněmovně a až poté ho jmenuje prezident. TOP 09 zase navrhla jasně vymezit lhůty pro prezidentské konání.
Jiří Přibáň ale takové úvahy jednoznačně odmítl. „Ústava by se měnit neměla. Každá ústava bude mít mezery, žádná ústava nebude vyčerpávajícím způsobem říkat, co kdo může a co kdo nemůže. A ústava, to není jen text, to jsou i určité konvence a také určité precedenty,“ doplnil profesor Přibáň.
Sám míní, že v dané situaci by byly nejčistším řešením předčasné volby. Po třech letech je prý společnost neustálými peripetiemi ve vládě i na parlamentní půdě unavena. „Ukázalo se, že koaliční vláda není funkční,“ uzavřel Přibáň.
