Praha – Nedostatek platných podpisů může zhatit snahu některých kandidátů ucházet se v prezidentské volbě o přízeň voličů, jistotu tak zatím mají jen straničtí kandidáti Karel Schwarzenberg (TOP 09), Přemysl Sobotka (ODS) a Jiří Dienstbier (ČSSD). U ostatních ministerstvo vnitra přezkoumává petiční archy, úspěšné kandidáty oznámí 23. listopadu. Podle Mladé fronty DNES ovšem žádný kandidát neprošel prvním kolem kontroly, protože počet chyb byl příliš vysoký.
Uchazeči o prezidentský úřad, které nenavrhly politické strany, museli ke své kandidatuře přiložit i petiční archy s 50 tisíci podpisy. Archy se následně naskenovaly do počítače a program pak u každého kandidáta vybral náhodný vzorek 8,5 tisíc podpisů – u nich se porovnávají údaje (jméno, adresa, datum narození) s centrálním registrem obyvatel, nekontroluje se samotná pravost podpisu, vysvětluje ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych.
Jak ministerstvo kontroluje podpisy?
Pokud počet chyb ve vzorku přesáhl tři procenta, vybere se náhodně jiných 8,5 tisíc podpisů – jestliže ve druhém vzorku bude počet chyb pod třemi procenty, zjištěné chyby se jednoduše odečtou od celkového počtu podepsaných lidí. Pokud však i u druhého vzorku bude chybovost tři a více procent, odečte se od celkového počtu podepsaných číslo, které procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích. Když by pak počet platných podpisů klesl u některého kandidáta pod 50 tisíc, tak je z boje o Hrad vyřazen.
Vyřazený kandidát se proti tomu může bránit, má ale jen dvoudenní lhůtu, aby podal žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. NSS musí rozhodnout do 14. prosince a může nařídit překontrolování všech údajů v arších dotyčného kandidáta a na základě toho ho pak zase vrátit do hry.
Příklad: U Jany Bobošíkové, která už možnost soudního přezkumu připustila, by se muselo ve dvou kontrolních kolech najít dohromady více než 1 700 chybných vzorků, aby byla z bojů o Hrad vyřazena.
1. kolo 500 neplatných hlasů (=5,88 %)
2. kolo 1 217 neplatných hlasů (=14,32 %)
Průměr chybných hlasů 10,1 % by byl odečten z celkového počtu (55 000 – 5 555). Tím by se Jana Bobošíková dostala pod povinnou hranici 50 000.
Termín voleb nejistý, Ústavní soud je může odložit
Pokud by vyřazený kandidát neuspěl ani u Nejvyššího správního soudu, může se ještě obrátit na soud ústavní, ačkoliv s touto možností prováděcí zákon k přímé volbě nepočítá. Ústavní soud by stížnost prostudoval, a pokud by se jí začal zabývat (může ji odmítnout pro zjevnou neopodstatněnost), tak by zřejmě termín voleb odložil. Vyřazený kandidát by totiž stížnost podával až po rozhodnutí NSS, čili po 14. prosinci – sepsání stížnosti si také vyžádá nějaký čas a do konce roku zasahují i vánoční svátky. První kolo volby přitom startuje 11. ledna. Krátkou lhůtu na rozhodnutí Ústavního soudu kritizoval v Otázkách Václava Moravce jeho předseda Pavel Rychetský - prováděcí zákon označil za nedokonalý.
Podle ústavního právníka Jana Kysely ale není příliš pravděpodobné, že by nakonec Ústavní soud do průběhu volby zasahoval: „Pokud NSS něčemu nevyhoví, tak ta pravděpodobnost, že si pořád máte na co stěžovat – na něco zcela zásadního a protiústavního, nebude tak úplně velká,“ řekl Kysela portálu ČT24. Ústavní soud by mohl stěžovateli vyhovět např. v případě, že by se NSS vůbec nevypořádal s jeho námitkami, nebo že by bylo zásadně porušeno právo na spravedlivý proces – Nejvyšší správní soud ale podle Kysely pracuje velmi pečlivě.
Mandát prezidenta Václava Klause končí 7. března, teoreticky se tak může stát, že by se Česko ocitlo bez prezidenta, pokud by Ústavní soud stížnost projednával delší dobu. Pravomoci hlavy státu by si v takovém případě rozdělili premiér a šéfové obou komor parlamentu.
