Prezident Miloš Zeman loni v létě podle informací Deníku N žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodepsání takzvané abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků. Premiér ale Zemanovi nevyhověl a abolici odmítl podepsat. Informace Deníku N potvrdily České televizi i dva zdroje z Úřadu vlády.
Obě kauzy se týkají prezidentské kanceláře – jde o skartování tajné zprávy o výbuších ve Vrběticích a podezření na úniky informací Bezpečnostní informační služby (BIS) směrem na Hrad. Pro oba případy měl prezident podle Deníku N řešit variantu takzvané abolice, která by znemožnila zahájení případného trestního stíhání.
„Prezident Miloš Zeman se s tímto požadavkem obrátil minulé léto na premiéra Petra Fialu. Tato informace se k nám dostala, ověřili jsme ji u osmi důvěryhodných zdrojů,“ uvedla novinářka z Deníku N Zdislava Pokorná.
České televizi následně informaci potvrdily i dva zdroje z Úřadu vlády. Stejně jako to, že předseda vlády dokument odmítl podepsat. Situaci nyní komentovat nechtěl. „Pan premiér se nebude vyjadřovat. Děkuji za pochopení,“ uvedl jeho mluvčí Václav Smolka.
Hrad se k situaci nevyjádřil
Prezidentův požadavek premiér podle Deníku N neformálně řešil i s dalšími členy kabinetu. Pro své rozhodnutí u nich prý našel podporu. „Já to nebudu komentovat, to je skutečně záležitost pana premiéra. (…) Obecně si myslím, že abolice je instrument, který nesmí být nadužíván,“ uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Hrad ani na dotaz České televize dění nekomentoval. Skartaci dokumentů ke kauze Vrbětice opakovaně řešil sněmovní bezpečnostní výbor. Někteří jeho členové se k tomu v souvislosti s aktuální situací chtějí vrátit. „Chci, aby byl tento bod zařazen ještě v mandátu Miloše Zemana, to znamená do osmého března, tedy v nejbližší době. (…) Ukazuje to na fakt, že se Miloš Zeman snaží opakovaně krýt svoje lidi,“ uvedl místopředseda sněmovního bezpečnostního výboru Šimon Heller (KDU-ČSL).
Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové ale pro projednávání bezpečnostním výborem není důvod. „Nikde jsem se nedočetla, že by to někdo z těch aktérů – okolí pana prezidenta nebo mluvčí pana premiéra, nejlépe on sám, potvrdil,“ podotkla.
Místopředseda bezpečnostního výboru mluví i o variantě zřízení vyšetřovací komise. To může navrhnout nejméně čtyřicet poslanců – schválit její vznik ale musí celé plénum.
