Pavlovice u Přerova – První ze série předvolebních speciálů Otázek Václava Moravce se věnoval problematice menších obcí, zejména jejich hospodaření. Štáb se proto vypravil do obce Tučín, která se loni stala vesnicí roku, a sousedních Pavlovic u Přerova. Do kulturního domu zavítali jak starostové obou obcí, Jiří Řezníček a Vlastimil Bia, tak i předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák (ODS), předseda asociace hejtmanů Michal Hašek (ČSSD) a náměstek ministra financí pro státní rozpočet Jan Gregor.
Současná vládní koalice se v programovém prohlášení zavázala, že změní rozpočtové určení daní tak, aby se vyrovnal nepoměr mezi příjmy největších měst a malých obcí. Na současný způsob přerozdělování daní si stěžují právě menší obce, které se cítí poškozeny tím, že dostávají výrazně méně peněz na jednoho obyvatele než velká města. Peníze z rozpočtového určení daní využívají obce na veřejnou správu, kromě obecních silnic, škol a školek také například na svoz odpadů nebo veřejného osvětlení. Vláda chce v novém systému zohlednit některé nové parametry, např. existence škol, nadmořskou výšku či negativní zátěž životního prostředí.
Jak upozornil předseda Svazu obcí a měst Oldřich Vlasák, tak nepoměr mezi nejmenšími a největšími obcemi částečně napravila novela z roku 2008. Na přerozdělování peněz z daní tak teď nejvíce doplácejí obce od dvou do pěti tisíc obyvatel. To je ostatně vidět i z grafu dole. Pokud by se měly tyto rozdíly dorovnat, tak by to podle Vlasáka stálo asi dvě miliardy korun. „Nikdy nebude žádná obec spokojená, každý starosta bude tvrdit, že potřebuje více peněz, protože ví, co by s nimi udělal,“ podotkl Vlasák.
Příjmem obce je podle rozpočtového určení daní:
- Výnos daně z nemovitostí (příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází)
- DPH, daň z příjmu fyzických a právnických osob - obec dostává kolem 20,59 % celostátního výnosu (kromě výjimek vyjmenovaných v zákoně)
Pokud by vláda skutečně prosadila změny v rozpočtovém určení daní a menší obce by dostaly v příštích letech více peněz, tak by to uvítal i starosta Tučína Jiří Řezníček. Obec by totiž věděla, kolik peněz dostane a mohla by lépe plánovat větší projekty. V současnosti totiž musí starostové spoléhat na systém dotací, vyplňují spoustu žádostí, ale ve finále mohou přijít zkrátka.
Plán vládní koalice na změny rozpočtového určení daní se ale zase nelíbí některým pražským politikům. Nedávno proti němu vystoupil šéf pražské ČSSD Petr Hulínský, podle kterého chce vláda připravit hlavní město o 10-15 miliard korun. Pokud by prý Praha dostávala méně peněz, tak mohou Pražané zapomenout na pokračování stavby metra a výstavbu školek či startovacích bytů.
Další cestou, jak zvýšit příjmy obcí, je zvýšit daň z nemovitostí. Ta jde totiž celá do obecního rozpočtu. „V sousedních zemích, zejména v Německu, jsou místní a majetkové daně základem pro financování obecních rozpočtů. Já si myslím, že Česká republika musí jít částečně i touto cestou,“ uvedl náměstek ministra financí Jan Gregor. Ministerstvo prý také uvažuje, že dlouhodobě upraví daň z nemovitostí tak, aby se daly flexibilněji upravovat koeficitenty v rámci jedné obce. Ovšem podle starosty Pavlovic nemají lidé na vesnici tolik peněz, aby mohla obec daň z nemovitostí nadále zvyšovat. Většina měst a obcí tak z této daně nevybírají tolik, kolik jim povoluje zákon.
Desítky českých obcí stojí před krachem
Dalším problém, který trápí řadu menších obcí, je nedostatek peněz v rozpočtech a s tím související zadlužování. Loni tvořil schodek rozpočtů českých obcí s výjimkou Prahy 14 miliard korun. Největší deficit od roku 1990 způsobily vedle propadu příjmů, jež byly částečně vykompenzovány meziročním zvýšením dotací, především zvýšené výdaje. Celkový dluh obcí se zvýšil o 14 procent a překročil 80 miliard korun. V porovnání s ostatními zeměmi Evropy ale na tom nejsou české obce se svými dluhy zase tak špatně.
Mezi nejzadluženější obce patří třeba Prameny na Chebsku, které mají od exekutora obstavené účty a rozprodává se obecní majetek. V podobné situaci jsou ale i další obce. Podle Jana Gregora ministerstvo financí zatím neplánuje, že by některou z obcí zachraňovalo. Z minulosti je znám případ Rokytnice nad Jizerou, kde musela zasahovat Česká konsolidační agentura. Jak ale upozornil Gregor, závazky města se pokryly z prodeje majetku a stát tak nemusel dodávat peníze navíc.
V mnoha obcích, které mají dluhy, se navíc nepodaří sestavit kanditátku pro komunální volby a obec tak nemá starostu ani zastupitelstvo. Pak přicházejí na řadu ministerští úředníci. V současné době totiž v zákonech chybí institut nuceného správce. Podle náměstka Gregora se ale pracuje na tom, aby v podobných případech dostalo ministerstvo vnitra pravomoc takovou obec spravovat a ministertvo financí by pak řešilo finanční záležitosti.
Se zavedením institutu nuceného správce souhlasí i šéf asociace krajů Michal Hašek (ČSSD). Zákon ale musí jasně říkat, v kterých případech může ministerstvo vnitra vstoupit do výkonu samosprávy. „Zákon také musí jasně říct, jaké bude mít nucený správce pravomoci a jak bude po dobu jeho působení omezena samospráva,“ upozorňuje Hašek.
V absolutním měřítku má stále nejvyšší příjmy hlavní město. Pokud se ale příjmy přepočtou na počet obyvatel, tak má hned 130 obcí více peněz. A některé vydělávají skutečně několikrát víc. Asi nejznámějším příkladem je obec Modrava s rozpočtem skoro devět milionů na občana. Bydlí v ní totiž podnikatel Zdeněk Bakala a odvádí zde třetinu ze své daně z příjmu.
