Před 79 lety vyhlásil Hitler protektorát. České země tak připadly pod nadvládu jeho Říše

Před 79 lety, 16. března 1939, vyhlásil Adolf Hitler protektorát Čechy a Morava, a začalo tak jedno z nejtemnějších období české historie. Země v podstatě ztratila svou samostatnost a stala se součástí Třetí říše. Během okupace zemřelo v odboji sto tisíc lidí. Nacisté také vyvraždili většinu židovského obyvatelstva.

Už počátek roku 1939 byl ve znamení zvýšeného nátlaku na Československo ze strany Německa a Maďarska. Napjatá situace se začátkem března ještě vyhrotila – v Bratislavě vyhlásil 14. března slovenský parlament samostatnost, maďarská vojska překročila hranice Podkarpatské Rusi a Maďarsko zaslalo vládě ultimátum požadující okamžité odstoupení tohoto území.

Na hranicích Čech a Moravy bylo soustředěno na 200 tisíc německých vojáků a zpravodajské služby již s předstihem varovaly před hrozící okupací.

V této situaci odjel tehdejší československý prezident Emil Hácha do Berlína jednat s říšským vůdcem Adolfem Hitlerem a zachránit část samostatnosti pro české země. Do Berlína odjel spolu s ministrem zahraničí Františkem Chvalkovským.

Prahu opouštěl s představou, že bude s Hitlerem mluvit především o situaci na Slovensku. Slovenský emancipační proces totiž říšský vůdce využil jako důkaz toho, že československý stát se rozpadá a chaosu ve střední Evropě je třeba zabránit vojenským obsazením Čech a Moravy.

Historik Petr Koura hostem Studia 6 (zdroj: ČT24)

„Přijel tam na desátou hodinu večer, dlouho trvalo, než byl přijat říšským vůdcem a kancléřem Adolfem Hitlerem, a byl podroben velmi tvrdému nátlaku,“ uvedl historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Vít Smetana.

„Hácha začal slovy, že si váží, že je přijat nejvýznamnějším státníkem své doby a že osud českého národa už je v rukou Adolfa Hitlera. Což Hitlera potěšilo, ale v podstatě mu oznámil, že o šesté hodině ranní začne okupace zbytku českých zemí.“

Luftwaffe vyhodí celou „wunderschöne Prag“ do vzduchu, tlačil na Háchu Göring

Háchovi pak bylo předloženo memorandum, kterým chtěl Hitler dokázat, že vstup vojsk není agresí, ale výsledkem dohody. „O protektorátu se tam zatím nijak nehovořilo. A navíc Emil Hácha i ministr zahraničí Chvalkovský měli za to, že půjde o dočasnou okupaci, až následující hodiny je vyvedly z této iluze,“ doplnil Smetana.

obrázek
Zdroj: ČT24

Hácha podle Smetany neměl v Berlíně příliš na výběr. „Byl tam zajímavý moment, kdy Hermann Göring, který měl ve zvyku vystupovat takovým žoviálním způsobem, ale o to ďábelštější jeho proklamace bývaly, vzal Háchu za ruku a údajně mu říkal, že když nepodepíše, tak celá ta ‚wunderschöne Prag‘ druhý den se jeho zásluhou ocitne ve vzduchu. A teprve po tomto naléhání Hácha kolem čtvrté hodiny ranní podepsal,“ vysvětlil Smetana.

Německo zdrželo Háchův vlak, aby ho v příjezdu do Prahy předstihl Hitler

Okupace začala podle plánu v šest hodin ráno 15. března 1939 a během dne vojska nacistického Německa obsadila české země. Zároveň byla vyhlášena samostatná a nezávislá Podkarpatská Rus.

Nedlouho po sedmé večer se už výhledem z oken Pražského hradu kochal Hitler. Svůj triumf vůdce podtrhl tím, že do Prahy dorazil dřív, než se z Berlína stihl vrátit prezident Hácha, jehož vlak byl německou železnicí záměrně pozdržen.

Historik Vít Smetana hostem Studia ČT24 (zdroj: ČT24)

Hitler se v Praze zdržel necelých 24 hodin, během nich vydal 16. března výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. „Z legislativního hlediska to znamenalo zánik samostatného státu,“ uvedl historik UK Petr Koura. „Prezident Hácha rozpustil zákonodárný sbor, takže začínají platit říšskoněmecké zákony a nové zákony se nepřijímají.“

Protektorát neměl žádnou státní povahu a byl integrální součástí Třetí říše. Představitelem protektorátní správy zůstal Hácha jako takzvaný státní prezident, skutečnou moc ve svých rukou držel Hitlerem jmenovaný říšský protektor.

Bývalý ministr zahraničí Chvalkovský se stal vyslancem protektorátu u říšské vlády. „Jeho funkce byla spíš poslouchat příkazy, které přicházejí z Berlína,“ konstatoval Koura.

Češi poslouchají jednoho prezidenta ve dne a druhého v noci, bavili se Němci

„Hned v březnových dnech se na ulicích objevovaly nápisy, které byly vůči Háchovi docela nespravedlivé. Jeden z nich byl třeba ‚Hácha, Hitlerův brácha‘. Ale Hácha vyhlásil takovou kvazipolitickou stranu Národní souručenství, aby se lidé do ní hlásili. A uvádí se, že až 99 procent mužských obyvatel protektorátu do ní vstoupilo. Oni to samozřejmě vnímali jako platformu pro budoucí odbojové hnutí, což se skutečně stalo,“ komentoval Koura postavení Háchy v očích obyvatel protektorátu.

Protektorát Čechy a Morava
Zdroj: ČT24

„Připomněl bych třeba pozdější vtip, který koloval v protektorátu, a sice že Češi jsou nejchytřejší národ, protože poslouchají dva prezidenty – jednoho ve dne a druhého v noci. Takže to svědčí o tom, že určitý respekt vůči Háchovi byl,“ uvedl Koura.

Za protektorátu zemřely desetitisíce lidí, obětí teroru se staly i celé vesnice

Události, které následovaly po vyhlášení protektorátu, jsou již notoricky známé. Uzavření vysokých škol, nucené práce obyvatel protektorátu pro Říši, veřejné pronásledování Židů a potírání skutečných i domnělých odpůrců režimu.

Za nacistického protektorátu bylo v zemi popraveno minimálně 8200 lidí, na 70 tisíc českých Židů zemřelo v koncentračních a vyhlazovacích táborech, dalších 3400 lidí zemřelo při nuceném nasazení na práce v Německu. Obětí nacistického teroru se staly i celé vesnice, z těch nejznámějších Lidice a Ležáky.

K faktickému obnovení české, respektive československé státnosti pak docházelo spolu s postupem spojeneckých vojsk na Slovensko a do českých zemí na konci druhé světové války.