Fotbalová asociace chce prodat stadion Evžena Rošického i s pozemky na pražském Strahově. Nabídku k odkupu zaslala tento týden Praze. Zatím však není jasné, kolik by za to chtěla. V roce 2014 přitom tyto pozemky získala právě od města v rámci směny nemovitostí. Kritici namítají, že pro Prahu to nebylo výhodné. Město letos navíc rozhodlo, že se na Strahově bude měnit územní plán. Ten by mohl část lokality proměnit v lukrativní stavební zónu.
Strahov. Jedna z nejatraktivnějších částí Prahy, která je tradičně spojena se sportem. Na pláni vysoko nad Vltavou stojí chátrající gigantický stadion pro sokolské slety, později spartakiády, hned za ním se tyčí tribuny stárnoucího stadionu Evžena Rošického a v okolí jsou další sportoviště.
Otázka je, jak dlouho to tak zůstane. Změnili se tam majitelé a mění se i územní plán. Stavby a pozemky na Strahově dlouho patřily hlavně Praze, ale také České unii sportu (ČUS) a Fotbalové asociaci (FAČR). V létě 2014 si majetek tyto tři strany mezi sebou rozdělily. Podle nynější magistrátní opozice, neziskové organizace a realitního experta však nebyl obchod pro Prahu výhodný.
Akce kulový blesk se spouští
Jak to tehdy bylo? Tribuna a administrativní budova vestavěná do hlediště spartakiádního stadionu patřily ČUS, ale stály na pozemcích Prahy. U stadionu Rošického a části sousedního stadionu Přátelství to bylo stejné. Několik úseků zdejších silnic pak pro změnu protínalo parcely fotbalistů.
Praha převedla na sportovce asi čtyři desítky parcel rozlohou srovnatelných s deseti fotbalovými hřišti zhruba za čtvrt miliardy korun. Na oplátku získala část tribun gigantického stadionu, pozemek na okraji města, dům přistavěný k hokejové hale Sparty v Bubenči a zmíněné silnice.
„Trojsměna přinesla majetkoprávní narovnání vztahů v dané oblasti a jakési ucelení budov. Díky tomu má město také kontrolu nad Velkým strahovským stadionem a nad jeho budoucím rozvojem,“ zmiňuje hlavní důvod akce současný mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Podle aktérů trojsměny roztříštěnost majetkových vztahů brzdila, či znemožňovala investice do oprav. Naproti tomu kritici namítají, že se Praha majetku zbavila ještě před tím, než se město rozhodlo, jak s celým areálem naloží. A zpochybňují i ceny.
„Praha by se neměla zbavovat pozemků, které souvisí se sportem, naopak by je měla získávat a udržovat si je. Navíc to bylo takové celé neprůhledné,“ vzpomíná Marta Semelová (KSČM), jedna ze dvou pražských zastupitelů, kteří v červnu 2014 hlasovali proti směně.
Podle realitního odborníka Tomáše Kučery je zarážející, že město za vestavbu a chátrající hlediště spartakiádního stadionu – v jehož útrobách jsou třeba squashové kurty nebo bazén – „zaplatila“ přes 80 milionů korun. „Majetek, který Praha touto směnou získala, takovou hodnotu rozhodně nemá, řekl bych, že je cena doslova přestřelená,“ míní Kučera, bývalý člen rady Asociace realitních kanceláří.
ČUS: O majetek na Strahově jsme nestáli, byl prodělečný
Připomeňme, že hlediště stálo už tehdy na pozemcích, které vlastnilo hlavní město. To je zásadní pro výpočet ceny. „Cenově mi to vychází zhruba na polovinu. A to i vzhledem k tomu, že do nemovitostí bude muset město rozhodně investovat, navíc je stadion celý památkově chráněný, což jsou věci, které mají na finální cenu také vliv,“ rozporuje Kučera sumu stanovenou znalcem.
Bývalý majitel tribun – Česká unie sportu – České televizi přiznal, že pro něj byl obecně provoz budov na Strahově prodělečný. „Protože ČUS provozoval tyto majetky se ztrátami i desítek milionů korun ročně, cena, kterou určil znalec, byla ze strany ČUS akceptována,“ napsal ČT mluvčí unie sportovců Jiří Uhlíř.
Silnice za miliony
Experty a opozici zaujala také cena, za níž Praha na oplátku získala od fotbalové asociace necelých osm tisíc čtverečních metrů, na nichž v okolí stadionů vedou zejména silnice, respektive jejich části. „Město je nabylo za nějakých 28 milionů korun. Nechápu. S vlastnictvím silnic přichází pouze povinnost je udržovat, takže s tím bude mít Praha další náklady,“ míní Adam Zábranský, pražský opoziční zastupitel Pirátské strany.
Realitní expert Kučera považuje takové parcely „v podstatě za nehodnotné“. „Nenesou žádné zisky, jenom starosti. Kdyby mi někdo nabídl, že si je ode mě bezplatně převezme, budu jedině rád,“ říká. Naopak již zmíněná čtvrtmiliardová hodnota pozemků – s nimiž šla do směny Praha a které nakonec získali fotbalisté – je podle něj přiměřená.
Někdejší pražská radní pro majetek Eva Vorlíčková (tehdy TOP 09) říká, že všechny nemovitosti, kterých se trojsměna týkala, byly oceněny posudkem renomovaného znalce a odsouhlaseny všemi příslušnými výbory města. „Směna byla připravena mými předchůdci. Jen jsem to převzala a trvala na tom, aby se posudky zadaly někomu renomovanému,“ dodává Vorlíčková.
Podmínky trojsměny byly poté, co je v polovině roku 2014 přijala rada města a posléze i zastupitelstvo, stvrzeny v rozsáhlé smlouvě. Stavby i pozemky tak změnily majitele. Na konci zůstal rozdíl 112 milionů korun, který od té doby hlavnímu městu splácí FAČR v ročních splátkách. A mělo by tomu tak být až do roku 2024.
Proměna Strahova se rozjíždí. Majitelé mohou vydělat
Od podpisu smlouvy uplynuly tři roky. A na Strahově se chystají další změny. Připravuje se změna územního plánu, která mimo jiné ruší dlouholetou stavební uzávěru. Letos v květnu záměr odhlasovalo zastupitelstvo. A to navzdory nesouhlasu komise pro územní rozvoj i klíčové městské společnosti Institutu plánování a rozvoje (IPR).
IPR kritizoval, že se Strahov neřeší jako celek. Územní plán se totiž nebude měnit v celém strahovském areálu, ale jen někde. Například v místech, které dnes z velké části vlastní FAČR. Třeba sousednímu Velkému strahovskému stadionu patřícímu Praze se záměr vyhnul. „Takzvaná stavební uzávěra je tam právě proto, aby bylo území chráněno, než se město nebo vlastníci rozhodnou, co tam může být. Touto změnou by se uzávěra sejmula a bylo by možné tam začít stavět,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč.
Cena parcel tak podle znalce může dramaticky stoupnout, což se pochopitelně týká i majetku, který Praha předala fotbalistům. „Pozemky na Strahově jsou obecně velmi atraktivní. Pokud se zruší stavební uzávěra a vy najednou budete moci stavět, tak cena obrovsky vyletí nahoru,“ říká realitní expert Tomáš Kučera.
Pražský zastupitel za Pirátskou stranu Adam Zábranský dodává, že nechápe, proč se Praha zbavovala pozemků před tím, než se změnou územního plánu mohly zhodnotit.
„Fotbalová asociace v žádném případě nemá zájem s pozemky a stavbami v areálu jakkoliv spekulovat,“ napsal v pondělí pražským zastupitelům místopředseda FAČR Roman Berbr. Společně s ČUS pak považuje za nelogické, že po listopadu 1989 připadly dotčené pozemky Praze a nikoliv sportovcům, kteří na nich stadiony provozovali.
„Pozemky, které měli sportovci až do roku 1997 v trvalém užívání, si tak museli v rámci trojsměny koupit znovu,“ napsal Berbr. Připomněl navíc, že fotbalisté plánovali na místě Rošického stadionu vybudovat Národní fotbalový stadion s tím, že jej měl podpořit stát. Z toho ale sešlo.
Zmizí hřiště pod domy?
Otázkou je, zda na Strahově zůstane i v budoucnu sport v takové míře jako dnes. Podle nynější náměstkyně pražské primátorky Petry Kolínské (SZ) má přitom hlavní město obecně sportovišť nedostatek. „Otázka je, jestli i vzhledem k vlastnickým vztahům sportoviště na Strahově mohou sloužit Pražanům nebo jaké záměry s nimi vlastník má,“ ptá se Kolínská.
Právnička Transparency International Sylvie Kloboučková upozorňuje, že město může za jistých okolností uzavírat transakce, které pro něj nejsou úplně výhodné. Ale jen za předpokladu, že by směřovaly k nějaké obecně prospěšné činnosti.
„Stát nebo město není firma, nepůsobí pouze komerčně. Takže tady by mohlo odůvodnit nižší cenu tím, že podporuje v tomto konkrétním případě sport,“ podotýká. „Kdyby Praha dávala své pozemky pro ni nevýhodně a naopak výhodně pro sportovní prostředí, tak by si měla dlouhodobě ošetřit, aby to bylo využíváno k sportovnímu využití. Z té smlouvy ale taková podmínka nevyplývá,“ dodává Kloboučková.
Podle vyjádření magistrátu si Praha žádnou podmínku o zachování sportu před převedením svých pozemků do rukou fotbalové asociace opravdu nestanovila. Hlavní město tak na zásadní část Strahova výraznou mírou ztratilo vliv.
Fotbalová asociace v čele s místopředsedou Romanem Berbrem teď část majetku na Strahově nabízí Praze, aby si ho koupila zpět. Kvůli tíživé finanční situaci. Za kolik? To říct nechce. „Jedině Praha má veřejný zájem udržet zdejší sportoviště a i finanční možnosti lokalitu vlastnit a nadále sportovně rozvíjet,“ napsal místopředseda FAČR Berbr pražským zastupitelům.
„Dle mého osobního názoru to asi nějakou velkou podporu mít nebude,“ říká k návrhu radní Prahy pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO). Budoucnost stadionu i zachování sportu na Strahově v nynější míře je tak nejistá.
