Pověřená ředitelka ÚSTR chce vedení odpolitizovat

Praha - Dočasně pověřená ředitelka Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavla Foglová předpokládá, že udělá personální změny v nejvyšším vedení této instituce. Mohlo by patrně jít o dva až tři lidi blízké odvolanému řediteli Danielu Hermanovi, Foglová ale konkrétní nebyla. V odpoledním vysílání ČT24 naznačila, že jedním z jejích cílu je „odpolitizovat a odideologizovat“ ústav. Hermana včera rada ústavu odvolala s odůvodněním, že není spokojena s jeho prací. Na protest proti Hermanovu odvolání také rezignovalo několik členů vědecké rady ústavu.

Foglová působila dosud jako ředitelka Českého centra ve Varšavě a přeložila několik knih z polštiny. Ve vysílání sdělila, že ji předsedkyně rady ústavu Petruška Šustrová oslovila s nabídkou už před 2 měsíci. Radu nakonec přesvědčila prezentací své koncepce. „Já jsem tu nabídku dlouho zvažovala. Jednala jsem s historiky a shromažďovala dlouhou dobu informace,“ zmínila Foglová.

Situace v ÚSTR se kvůli personálním změnám vyostřuje. Předseda vědecké rady ÚSTR Michael Kraus dnes dopoledne v reakci na Hermanovo odvolání nejprve svolal mimořádné zasedání členů této rady. Kraus stojí za Hermanem: „Cením si práce Daniela Hermana a jeho přístupu,“ sdělil. Odpoledne ale oznámil rezignaci. Spolu s ním funkci složil i kardinál Miloslav Vlk, Daniel Vaněk, Ladislav Bukovský, Rudolf Zahradník, už ráno tak učinil Stanislav Balík. „Mým záměrem bylo tu radu rozšířit. Je mi líto, že někteří členové nevydrželi alespoň do doby, kdy by se se mnou mohli osobně setkat,“ řekla pověřená ředitelka.

Podle lidí, kteří kritizují radu a podporují Hermana, by se do ÚSTR mohl vrátit například bývalý přechodný ředitel Zdeněk Hazdra. Ten v roce 2010 po nástupu Hermana odešel z instituce kvůli tomu, že se s novým šéfem neztotožnil, odmítl i nabídku další práce v ÚSTR. Nyní by údajně Hazdra mohl být prvním náměstkem, jímž je teď Eduard Stehlík. Foglová by mohla prosazovat také Světlanu Ptáčníkovou, která už byla zaměstnána v Archivu bezpečnostních složek. Hovoří se prý i o návratu historika Tomáše Bursíka, který podle médií patřil k nejbližším spolupracovníkům vůbec prvního ředitele Pavla Žáčka.

Bývalý člen rady: Odchod části kolegia je pochopitelný, jde o sbor konkrétního ředitele

Děkan Filosofické fakulty UK a bývalý člen rady ústavu Michal Stehlík považuje dnešní odchod části vědecké rady za logický krok. Podle něj jde o důsledek spojení lidí s jedním vedením. „Vědecká rada je orgán ředitele, nikoliv klasický akademický orgán. Ve chvíli, kdy tito lidé byli spjati s bývalým ředitelem, tak odešli. Ten krok chápu. Zkrátka si nemyslí, že jejich role v ústavu je nyní taková, že by měli pokračovat v ústavu,“ řekl Stehlík v Interview ČT24.

Do Ústavu pro studium totalitních režimů podle děkana FF politika nepatří, Stehlík nicméně připouští, že volba nových členů Rady ÚSTR levicovým Senátem nebyla šťastná. „V každém případě dal Senát více zelenou, řekněme, tomu levicovému pohledu na společnost a na svět, v podstatě tak je složen a takto volil. Myslím si, že to nebylo šťastné,“ zmínil.

Archiv bezpečnostních složek
Zdroj: ČT24

ÚSTR, který byl zřízen zákonem s cílem nestranného zkoumání doby nesvobody, má dvě rady: první sedmičlennou, která je nejvyšším orgánem ÚSTR a může například jmenovat a odvolávat ředitele, a také patnáctičlennou vědeckou radu.

O ústav se obává pravice, hlavně vládní ODS. Obviňuje opoziční ČSSD a KSČM ze snah instituci ovládnout a změnit interpretaci totalitní minulosti. Radu jmenuje Senát, kde má nyní převahu levicová opozice. ČSSD i rada nařčení odmítají. ČSSD uvedla, že odmítá zatahování ústavu do politického boje.

Foglová bude ve funkci do doby, než z výběrového řízení vzejde nový ředitel. Jeho jméno by mělo být známo nejpozději 30. dubna příštího roku. 

Ústav pro studium totalitních režimů zkoumá zejména chování nacistického a komunistického režimu. Už jeho vznik (v roce 2007) provázely boje - levice tvrdila, že půjde o pouhou politickou instituci, která bude překrucovat výklad dějin. Úroveň vědecké práce jí dlouhodobě vytýkají radní i historici, podle nich výstupy neodpovídají vynaloženým 150 milionům ročně. Archiv určený k digitalizaci obsahuje nepřeberné množství dokumentů, seřazené v řadě by zabraly 17 kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace.
12:33Aktualizovánopřed 3 mminutami

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 9 mminutami

Policie po Turkově nehodě vyhodnocuje záznamy z kamer a vyslýchá účastníky

Policisté vyhodnocují kamerové záznamy a vyslýchají účastníky nehody, při níž se v pondělí střetlo auto poslance Filipa Turka (Motoristé) s vozem nemocnice. Podle záznamu nehody, který zveřejnil server Seznam Zprávy, nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu.
před 35 mminutami

ŽivěSněmovna řeší vládní návrh na zrušení zdražování dálničních známek

Poslanci na mimořádné schůzi projednávají zmrazení cen dálničních známek od ledna příštího roku. Třeba za roční by tak řidiči nadále platili 2570 korun. Pravidelné zdražování kuponů podle inflace a nově otevřených kilometrů dálnic zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Opozice zrušení pravidelné valorizace kritizuje jako populistický krok. Jednání sněmovny místo schvalování zákonů vyplnila dopoledne vystoupení stranických lídrů, kteří se střetli kvůli plnění předvolebních slibů.
05:52Aktualizovánopřed 59 mminutami

Evropští žalobci zahájili trestní řízení kvůli dotacím pro Agrofert, píší SZ

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil trestní řízení kvůli vyplácení dotací holdingu Agrofert. Reaguje tak na trestní oznámení, jež podali Piráti kvůli údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Žalobci prověřují mimo jiné politiky a úředníky, kteří vyplácení dotací umožňují. Zajímá je také, proč Česko nevymáhá po holdingu dotace z minulosti, píše server Seznam Zprávy (SZ). Babiš vložil v únoru akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust a střet zájmů tím má za vyřešený.
08:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPrezident se má přizpůsobit vládě, tvrdí David. Jurečka volá po slušnosti Babiše

Neshody mezi vládou a prezidentem trvají. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu hlavy státu Petra Pavla k obnovení koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů. „Babiš po zkušenostech a neustálé kritice vlády nemá zájem s takovým prezidentem spolupracovat. Já tomu rozumím. Prezident by se měl dle ústavy přizpůsobit vládě, ne naopak. Prezident vyvolává nevhodné konflikty,“ tvrdí europoslanec Ivan David (SPD). „V demokracii politik ctí ústavní rámec a zvyklosti. Pokud je premiér osloven prezidentem, je minimální slušnost alespoň odpovědět. Babišovo chování je mimo rámec. Snaží se privatizovat tuto zemi a hodit do koše všechny ústavní principy,“ míní předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Téma také probrali politolog Petr Jüptner a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatou provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
před 7 hhodinami

VideoV Dyji klesla koncentrace kyslíku na nulu, uhynulo již zhruba sto kilogramů ryb

V řece Dyji pod vodní nádrží Nové Mlýny v noci na pondělí znovu klesla koncentrace kyslíku na nulu. Podle rybářů zatím uhynulo zhruba sto kilogramů ryb. Vodohospodáři vytvářejí rybám únikové cesty a hasiči provzdušňují vodu nad jezem v Břeclavi, kde je situace nejhorší. Včasný zásah masivní úhyn prozatím odvrátil, vyhráno ale ještě není. „Vodní elektrárny jsou vypnuté, manipulace probíhají, takže umožňujeme rybám, aby unikaly dál po toku, případně proti vodě, kde kyslík mají,“ uvedla technicko-provozní ředitelka Povodí Moravy Marie Kutílková. Masa sinic se po řece šíří už několik dní od Novomlýnských nádrží dál na jih. Problém není jen v hlavním korytu řeky, ale i v těch vedlejších. Mrtvé ryby plavou například v Zámecké Dyji. Riziko podle vodohospodářů potrvá celé prázdniny.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.