Poslanci schválili balíček změn na železnici. Název organizace, která zajišťuje provoz na drahách, se díky němu změní ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) na Správu železnic. Pro cestující ve vlacích je nejdůležitější, že umožní zavedení jednotného jízdného ve vlacích jezdících na veřejnou objednávku bez ohledu na dopravce. Poslanci na úvod pátečního jednání také neplánovaně přehlasovali senátní veto na zavedení další vlny EET. Schválili i novelu o elektronických komunikacích, takže přechod k jinému mobilnímu operátorovi zřejmě bude snazší. Sněmovna schválila i nová pravidla pro boj s kůrovcem.
Správa železniční dopravní cesty existuje od roku 2003 a – jak připomněl poslanec Milan Feranec (ANO) při načítání pozměňovacího návrhu – její role na železnici se od té doby výrazně pozměnila. Zatímco na počátku šlo o docela malou organizaci, která měla na starost skutečně jen onu správu železniční dopravní cesty, dnes má na starost například řízení provozu či sestavování jízdního řádu, patří jí koleje, nádraží, budovy a pracuje pro ni přes 17 tisíc lidí. Pokud se železniční balíček nezasekne v Senátu nebo na Hradě, změní nyní název – bude se jmenovat Správa železnic.
Jádrem změny je ale vládní drážní novela, která umožní vznik jednotného jízdného – tedy cestování na železnici na jednu jízdenku bez ohledu na dopravce. Do systému budou muset vstoupit všichni dopravci, kteří jezdí na základě objednávek státu a krajů. To v současnosti není samozřejmé, v dálkové dopravě jízdenky umozňující cestovat s různými dopravci neexistují, v regionální dopravě je to možné pouze v rámci některých krajských integrovaných systémů.
„I na liberalizovaném trhu bude dosažena možnost nákupu jízdních dokladů platných mezi dvěma body sítě a bude zajištěna možnost pravidelného dojíždění různými dopravními službami různých dopravců. Systém bude schopen kooperovat se všemi dopravci a bude otevřen,“ stojí v důvodové zprávě novely.
Jednotné jízdné by mělo začít fungovat od prosince 2020, tedy s počátkem platnosti železničního jízdního řádu pro rok 2021. Nebude povinné ve vlacích, které dopravci provozují bez objednávky – například ve spojích mezi Prahou a Ostravou – ale dopravci budou moci zařadit do společného systému i je.
Novela zavádí i řadu dalších změn. Sněmovna schválila možnost snazšího kácení dřevin kolem tratí i možnost nařídit spojování vlaků různých dopravců. Při hlasování naopak neprošel poslanecký pozměňovací návrh, podle kterého by České dráhy nemusely uznávat režijní jízdenky ministerstva dopravy, ani návrh, aby SŽDC v rámci své činnosti musela spravovat železniční památky a pečovat o železniční historii.
EET na programu nebyla, přesto prošla
Na úvod pátečního jednání předřadili poslanci na žádost předsedy klubu ANO Jaroslava Faltýnka hlasování o rozšíření EET. Jde o zákon, který jim vrátili senátoři. Ti jej chtěli zcela zamítnout.
Koalice potřebovala na přehlasování horní komory 101 hlasů, o senátním vetu začali poslanci jednat v úterý, tehdy však koalice neměla ve sněmovně dostatek poslanců. S pomocí přestávek, které si koaliční poslanecké kluby vzaly, nakonec k hlasování nedošlo. Tentokrát dala koalice dohromady 104 hlasů, senátní veto tak přehlasovala.
Přechod k jinému mobilnímu operátorovi zřejmě bude snazší
Po evidenci tržeb a drážní novele poslanci schválili také novelu zákona o elektronických komunikacích. Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi se zřejmě sníží a zkrátí se také lhůta pro převod telefonního čísla. Změny by měly vést podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) k větší konkurenci mezi operátory a v konečném důsledku pomoci k poklesu cen. Předlohu ještě musí posoudit Senát a následně podepsat prezident.
Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi klesne podle novely z 20 procent na pět procent z ceny, která ještě zbývá do data, kdy smlouva skončí. V případě ukončování smlouvy na dobu určitou by lidé po třech měsících jejího trvání nehradili nic. Doba pro převedení čísla při změně mobilního operátora se zkrátí z deseti dnů zpravidla na dva pracovní dny. Zákazník by při přechodu ke konkurenci také nemusel kontaktovat svého dosavadního operátora.
Novela bude účinná až od dubna příštího roku místo plánovaného ledna 2020. Odklad poslanci podpořili v souvislosti s průtahy v legislativním procesu a s potřebou dát operátorům čas na to, aby se na změny připravili.
Sněmovna schválila nová pravidla pro boj s kůrovcem
Urychlit a zjednodušit boj s kůrovcovou kalamitou má novela lesního zákona, kterou sněmovna v pátek také schválila. Norma mimo jiné zavede pravidla pro státní příspěvky na obnovu lesů jejich soukromým vlastníkům. Prostřednictvím mysliveckých úřadů bude stát moci regulovat kvůli obnově lesů počty spárkaté zvěře, která se podílí na likvidaci sazenic nových stromů. Novelu nyní posoudí Senát.
Návrh poslanců TOP 09, Pirátů a ANO počítá s tím, že myslivecké úřady by určovaly plán mysliveckého hospodaření v honitbách namísto jejich majitelů a myslivců. Důvodem je snaha omezit počty přemnožené spárkaté zvěře, tedy například jelenů a srnců, která se živí mimo jiné sazenicemi listnatých stromů a jedlí. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) to podpořil s tím, že změny vycházejí z předloňského vládního návrhu.
Podle kritiků včetně předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty jsou změny nepromyšlené, byrokratické a omezují práva vlastníků honiteb i myslivců.
Novela počítá s tím, že opatření podporující boj s kůrovcem budou moci nově stanovit ministerstvo zemědělství, krajské úřady a obce s rozšířenou působností. Opatření by měla okamžitou platnost, projednávána by byla následně. Stát by například mohl udělit výjimky pro kácení v nedostatečně vzrostlém lese.
