Praha – Stát, který nařizuje povinné očkování dětí, by mohl plně ručit za jejich zdraví a v případě nežádoucích účinků vakcín rodiny kompenzovat. Počítá s tím pozměňující návrh k novele zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou představila dvojice poslanců na sněmovním semináři o očkování. Ke kompenzacím za poškození při očkování nedávno vyzval i Ústavní soud a také samo ministerstvo zdravotnictví se otázkou zabývá.
Ústavní soud v posledních týdnech dvakrát odmítl stížnosti odpůrců očkování. Není podle něj možné beztrestně odmítnout povinné očkování dětí – navzdory hrozícím vedlejším účinkům – ani zapsat neočkované dítě do mateřské školy. Podle opozičních poslanců by ale stát měl za takové rozhodnutí nést plnou odpovědnost, pokud očkování dítě vážně poškodí. Poslanci za TOP 09 a Starosty Nina Nováková a Jan Farský to navrhují v pozměňovacím návrhu k novele zákona o ochraně veřejného zdraví. Zdůraznili přitom, že to, co odmítl učinit Ústavní soud, tj. zrušení povinného očkování, navrhovat nebudou. Podle Jana Farského by však měl stát k očkování přistupovat jinak než dosud. „Stát místo vysvětlování přínosu pokutuje a vyřazuje neočkované, tím se proočkovanost nezvýší,“ řekl. Hlavní hygienik Vladimír Valenta ovšem upozornil, že se sankce naopak snižují.
Součástí návrhu má být také zavedení individuálních očkovacích plánů. Ty by umožnily odlišné termíny vakcinace či volbu jiné vakcíny. „Navrhujeme individuální očkovací plán. Víme, že když je něco ve vyhlášce, je to jen na dobré vůli. Chtěli bychom to ukotvit do zákona jako variantu povinného očkování,“ uvedla na sněmovním semináři o očkování Nina Nováková s tím, že takto očkované děti by byly při přijímání do školky považovány za řádně očkované.
Poslanecký návrh uvítaly zástupkyně organizací Liga lidských práv a Evropská unie žen. „Chtěly bychom, aby stát převzal zodpovědnost za závažnější následky očkování, což dosud vůbec neexistuje,“ řekla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Podle Šárky Klímové z Evropské unie žen návrh „bere víc v potaz práva rodičů a dětí“.
Ústavní soud zmírnění očkování odmítl
Ústavní soud minulé pondělí odmítl podnět ke zrušení části zákona o ochraně veřejného zdraví, která umožňuje ministerstvu zdravotnictví nařizovat povinné očkování. Rozhodl tak stejně jako loni Nejvyšší správní soud. Rodičům dětí, kteří očkování odmítnou, tak hrozí pokuty. NSS sice tehdy připustil, že očkování může za určitých okolností vést k závažné újmě, avšak konstatoval – stejně jako nyní ÚS – že to rodiče z povinnosti očkovat nevyvazuje. ÚS ovšem vyzval stát ke kompenzacím rodin poškozených vedlejšími efekty očkování. Hlavní hygienik dnes oznámil, že ministerstvo na tom už začalo pracovat. „Jestli právní úprava bude v podobě samostatného zákona nebo to bude včleněno do některého ze současných zákonů, je zatím předmětem rozvahy,“ uvedl Vladimír Valenta.
Toto pondělí se Ústavní soud zabýval také očkováním jako podmínkou pro přijetí dítěte do školky. Stížnost odmítl, podle soudců je očkování před nástupem do školky aktem solidarity, který nabývá na významu s rostoucím množstvím očkovaných dětí v kolektivu.
Povinné očkování i proti nemoci narkomanů a prostitutek
V Česku jsou děti povinně očkovány proti devíti nemocem. Někteří rodiče odmítají podat malým dětem část očkování, například proti žloutence typu B, která se přenáší především nechráněným pohlavním stykem či nitrožilním podávání drog. Podle epidemiologů přesto je v Česku očkováno 95 procent dětí, podle poslance Farského jich však je část očkována jen „na papíře“, skutečně je očkováno jen 80 procent. Ročně je včetně nepovinných vakcín podáno na milion dávek, Lékový ústav má hlášeno každých dvanáct měsíců 500 až 600 mírných vedlejších účinků, u čtyř až pěti dětí vážné následky očkování.
Obavy rodičů z negativních následků očkování přitom lékaři zpochybňují. „Zatím není žádný vědecký důkaz, že by se po očkování objevoval třeba autismus. Vždycky je potřeba rozlišit, jestli je reakce či úmrtí opravdu v souvislosti s očkováním,“ řekl již dříve sekretář České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Jedna z účastnic sněmovního semináře však naopak zpochybnila i většinu studií o účinnosti a bezpečnosti vakcín, které podle ní z 95 procent financují jejich výrobci. Dodala, že z nezávislých studií vyplynulo, že očkované děti mají poškozenou imunitu a častěji trpí například alergiemi.
Zda poslanci TOP 09 svůj pozměňovací návrh prosadí, není jasné. Ministerstvo si stojí za současným systémem a podporují ho i někteří další členové sněmovny. „Ochrana ostatních dětí musí být. Kolektivní imunita je určená pro děti, které ze závažných zdravotních důvodů nemohou být očkovány, ne aby se hazardovalo s životy ostatních dětí,“ řekla poslankyně Soňa Marková (KSČM). Další souboj názorů čeká sněmovnu už příští týden, kdy jde diskutovaná novela do druhého čtení.
