Pořadatelé motocyklové GP v Brně žalují stát kvůli nižší dotaci, chtěli 70 milionů

Pořadatelé motocyklové Grand Prix v Brně zažalovali ministerstvo školství kvůli tomu, že dostali nižší dotaci na závod, než o kterou žádali. Uvedl to Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Podle pořadatelů tak ministerstvo porušilo při určení dotace vlastní pravidla. Mluvčí resortu ale upozorňuje, že byly v žádosti o dotaci chyby – pořadatelé tam třeba neuvedli, že dostali dalších 30 milionů na dotacích od kraje a města.

Žádost prý také obsahovala nezvykle nízký odhad komerčních příjmů: „Chybí také relevantní příjmy z parkovného nebo pronájmu prodejních stánků,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Podle ní tak bylo zdůvodnění výše dotace transparentní. Ze všech velkých sportovních akcí navíc dostala brněnská akce nejvyšší dotaci ze strany ministerstva.

Nahrávám video

Ponížení dotace považuje Petr Vokřál za nesmyslné a chce o tom s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) ještě jednat. „Dotační řízení je uzavřené, částka přidělena,“ řekl k žalobě ministr školství Robert Plaga (ANO). Doplnil, že si nedovede představit, jak by mohlo byt řízení obnoveno. Plaga navíc v příštím roce nepočítá se speciálním řízením, do kterého by se jako letos mohl přihlásit pouze spolek pro GP.

Pokud by se situace nevyřešila, jsou podle primátora Brna Petra Vokřála (ANO), který je ve výkonném výboru Spolku pro GP ČR Brno, závody v ohrožení. „Dlužíme promotérské společnosti Dorna 50 milionů korun. Letos byl zalistovací poplatek přes sto milionů, polovinu jsme uhradili a polovinu jsme měli dát do začátku závodů v srpnu, takže už jsme v prodlení. Pokud se to nevyřeší, Dorna nás může vyškrtnout ze seznamu,“ zdůraznil Vokřál. Podle něj má spolek v záloze necelých 20 milionů, které by přidal k ministerským 31 milionům, aby Dorně dluh zaplatil.

Pořadatele drtí vysoký poplatek za licenci

Motocyklovou GP v Brně, která se řadu let potýká s nedostatkem financí, pořádá od roku 2016 Spolek pro GP ČR Brno, založený městem Brno a Jihomoravským krajem. Ten letos žádal o sedmdesáti milionovou dotaci, od státu ale dostal „jen“ třicet devět milionů.

Snížení dotace je podle brněnského primátora Petra Vokřála (ANO), nesmyslné. „Je to opravdu naprosto chaotické a zcela subjektivní hodnocení někoho z úředníků, protože například říkají, že budeme mít vyšší příjmy ze vstupného o deset milionů korun než v minulém roce, což nevím, kde na to přišli. Realita ukazuje, že to tak není,“ řekl Vokřál. 

Když přitom letos v březnu spolek o dotaci žádal, tak Petr Vokřál uvedl: „Zatím nemáme rozhodnutí, otázkou je finální výše. Můžeme dostat více i méně.“ Žalobou se bude zabývat Městský soud v Praze.

  • náklady 170 milionů korun;
  • zalistovací poplatek 104 milionů korun;
  • závody navštívilo 194 000 lidí;
  • na vstupném se vybralo 72 milionů korun.

Ekonomika Grand Prix na Masarykově okruhu byla v minulosti velkým problémem. Původní organizátor závodů – Automotodrom Brno – se kvůli ztrátovosti GP, kterou způsobuje vysoký poplatek za zisk licence na organizaci závodů, pořádání vzdal. 

Velkou cenu chce ale v Brně zachovat i nově utvořená koalice ODS, lidovců, Pirátů a ČSSD: „Bavíme se na úrovni poslaneckých klubů o tom, aby stát vyčlenil peníze na příští rok už v rozpočtu na rok 2019. Chceme také do financování vtáhnout soukromou sféru, která z toho profituje,“ uvedl brněnský předseda ODS Robert Kerndl, který bude náměstkem primátorky Markéty Vaňkové (ODS). 

Podle Roberta Kerndla má akce velký význam a dělá Brnu dobrou reklamu, vzniklá situace by se ale měla řešit jinak než žalobou, to je podle něj nešťastné. „ Nemůžu nikomu nic radit, ale myslím, že je stále čas, aby ti, co tu žalobu podali, ji zase vzali zpět,“ řekl budoucí náměstek primátorky.

Nová koalice zároveň ale musí rozhodnout, kdo ve Spolku pro GP dosavadního primátora nahradí. Znepokojuje ji, že kromě Petra Vokřála o jednáních o Velké ceně nikdo další moc neví. „Vyjednáváním a celou záležitostí Velké ceny se zabývá pouze velmi omezená skupina lidí, pokud ne pouze jednotlivci, takže těch informací opravdu není mnoho,“ řekl budoucí radní David Grund (ODS). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 1 hhodinou

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 2 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 7 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 8 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 11 hhodinami
Načítání...