Pořadatelé motocyklové GP v Brně žalují stát kvůli nižší dotaci, chtěli 70 milionů

Pořadatelé motocyklové Grand Prix v Brně zažalovali ministerstvo školství kvůli tomu, že dostali nižší dotaci na závod, než o kterou žádali. Uvedl to Český rozhlas Radiožurnál (ČRo). Podle pořadatelů tak ministerstvo porušilo při určení dotace vlastní pravidla. Mluvčí resortu ale upozorňuje, že byly v žádosti o dotaci chyby – pořadatelé tam třeba neuvedli, že dostali dalších 30 milionů na dotacích od kraje a města.

Žádost prý také obsahovala nezvykle nízký odhad komerčních příjmů: „Chybí také relevantní příjmy z parkovného nebo pronájmu prodejních stánků,“ uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Podle ní tak bylo zdůvodnění výše dotace transparentní. Ze všech velkých sportovních akcí navíc dostala brněnská akce nejvyšší dotaci ze strany ministerstva.

Nahrávám video

Ponížení dotace považuje Petr Vokřál za nesmyslné a chce o tom s ministrem školství Robertem Plagou (ANO) ještě jednat. „Dotační řízení je uzavřené, částka přidělena,“ řekl k žalobě ministr školství Robert Plaga (ANO). Doplnil, že si nedovede představit, jak by mohlo byt řízení obnoveno. Plaga navíc v příštím roce nepočítá se speciálním řízením, do kterého by se jako letos mohl přihlásit pouze spolek pro GP.

Pokud by se situace nevyřešila, jsou podle primátora Brna Petra Vokřála (ANO), který je ve výkonném výboru Spolku pro GP ČR Brno, závody v ohrožení. „Dlužíme promotérské společnosti Dorna 50 milionů korun. Letos byl zalistovací poplatek přes sto milionů, polovinu jsme uhradili a polovinu jsme měli dát do začátku závodů v srpnu, takže už jsme v prodlení. Pokud se to nevyřeší, Dorna nás může vyškrtnout ze seznamu,“ zdůraznil Vokřál. Podle něj má spolek v záloze necelých 20 milionů, které by přidal k ministerským 31 milionům, aby Dorně dluh zaplatil.

Pořadatele drtí vysoký poplatek za licenci

Motocyklovou GP v Brně, která se řadu let potýká s nedostatkem financí, pořádá od roku 2016 Spolek pro GP ČR Brno, založený městem Brno a Jihomoravským krajem. Ten letos žádal o sedmdesáti milionovou dotaci, od státu ale dostal „jen“ třicet devět milionů.

Snížení dotace je podle brněnského primátora Petra Vokřála (ANO), nesmyslné. „Je to opravdu naprosto chaotické a zcela subjektivní hodnocení někoho z úředníků, protože například říkají, že budeme mít vyšší příjmy ze vstupného o deset milionů korun než v minulém roce, což nevím, kde na to přišli. Realita ukazuje, že to tak není,“ řekl Vokřál. 

Když přitom letos v březnu spolek o dotaci žádal, tak Petr Vokřál uvedl: „Zatím nemáme rozhodnutí, otázkou je finální výše. Můžeme dostat více i méně.“ Žalobou se bude zabývat Městský soud v Praze.

  • náklady 170 milionů korun;
  • zalistovací poplatek 104 milionů korun;
  • závody navštívilo 194 000 lidí;
  • na vstupném se vybralo 72 milionů korun.

Ekonomika Grand Prix na Masarykově okruhu byla v minulosti velkým problémem. Původní organizátor závodů – Automotodrom Brno – se kvůli ztrátovosti GP, kterou způsobuje vysoký poplatek za zisk licence na organizaci závodů, pořádání vzdal. 

Velkou cenu chce ale v Brně zachovat i nově utvořená koalice ODS, lidovců, Pirátů a ČSSD: „Bavíme se na úrovni poslaneckých klubů o tom, aby stát vyčlenil peníze na příští rok už v rozpočtu na rok 2019. Chceme také do financování vtáhnout soukromou sféru, která z toho profituje,“ uvedl brněnský předseda ODS Robert Kerndl, který bude náměstkem primátorky Markéty Vaňkové (ODS). 

Podle Roberta Kerndla má akce velký význam a dělá Brnu dobrou reklamu, vzniklá situace by se ale měla řešit jinak než žalobou, to je podle něj nešťastné. „ Nemůžu nikomu nic radit, ale myslím, že je stále čas, aby ti, co tu žalobu podali, ji zase vzali zpět,“ řekl budoucí náměstek primátorky.

Nová koalice zároveň ale musí rozhodnout, kdo ve Spolku pro GP dosavadního primátora nahradí. Znepokojuje ji, že kromě Petra Vokřála o jednáních o Velké ceně nikdo další moc neví. „Vyjednáváním a celou záležitostí Velké ceny se zabývá pouze velmi omezená skupina lidí, pokud ne pouze jednotlivci, takže těch informací opravdu není mnoho,“ řekl budoucí radní David Grund (ODS). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
16:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 3 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 7 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 10 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.