Praha – Vojenští historici zdokumentovali neobvyklý osud. Český pilot Walter Bláha již při svém prvním bojovém letu jako příslušník německé Luftwaffe úspěšně dezertoval na spojeneckou stranu a domů se vrátil v uniformě příslušníka čs. zahraniční armády. Odvážný úlet pak neméně bravurně zopakoval ještě o několik roků později, když prchal z poúnorového Československa. Jeho životní cestu popisuje kniha Dva Walterové z nakladatelství Svět křídel.
Pilot Walter Bláha – uletěl nacistům i komunistům
Hned dvakrát uletěl z prostředí totalitních režimů. Poprvé v roce 1942 jako příslušník německé Luftwaffe, podruhé po komunistickém převratu. V knize Dva Walterové, kterou napsali Ivo Pejčoch a Jiří Rajlich, je popsána i dosud opomíjená problematika československých letců na straně nepřítele.
K německému válečnému letectvu se Walter Bláha přihlásil 1. září 1939, v den začátku druhé světové války. I když jako Němce po matce by ho odvod neminul, to, proč šel dobrovolně, musel později vysvětlovat nedůvěřivým československým zpravodajcům. „Měl v úmyslu vstoupit do československé zahraniční armády jako vycvičený pilot,“ řekl historik Jiří Rajlich z vojenského historického ústavu.
Walterův útěk do Turecka
Při letu na Stalingrad uletěl do Turecka
Walter Bláha pilotoval bombardér Heinkel 111. S ním také během prvního bojového letu, kdy měl zásobovat obležený Stalingrad, uletěl do Turecka. V internaci pak navázal kontakt s československými diplomaty. Létat mu však nakonec velení nepovolilo. „Českoslovenští zpravodajci měli jistý osten nedůvěry, zda není německým agentem. Argumentovali, že do té Luftwaffe vstoupil dobrovolně,“ řekl historik Jan Pejčoch.
Nakonec bojoval v řadách československé brigády u Dunkerque, po válce působil jako zástupce americké letecké společnosti. Podruhé uletěl pár dnů po únorovém převratu 8. března 1948. Jeho stopa končí v Americe, v 87 letech zemřel na Floridě.
- „Unikátní už jsou dva úlety z totalitních režimů, to snad nemá ve světě obdoby, nevím o žádném takovém případu,“ říká historik Pejčoch.
Přeběhnout na druhou stranu nebylo jednoduché
Celkově byly osob s českými kořeny v německých ozbrojených složkách desetitisíce, dezertovaly jich stovky. Přeběhnout nebylo vůbec jednoduché, ani když se člověk už dostal do spojeneckého zajateckého tábora, říká veterán Otmar Malíř. „Tři lidi, Poláci, chtěli utéct, Němci to odposlechli, tak v noci přišli, hodili je do latríny a zasypali vápnem. Tak skončili,“ vzpomíná Malíř. Mnozí z bývalých občanů Československa naopak nacistům velmi aktivně sloužili a stali se i leteckými esy:
image_426824
2 minuty
Historici zmapovali nevídaný válečný osud
