V předvečer svátku svatého Václava prošlo Prahou procesí se středověkým obrázkem staroboleslavské Madony – posvátným Palladiem země české. Náboženský průvod předznamenává páteční Svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi, což je tradiční centrum připomínek dne národního patrona.
Pochod pořádalo Hnutí obnovy duchovních tradic s Kolegiátní kapitulou sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Navazuje tak na tradici putování na posvátná místa Prahy. Poprvé po dlouhé době průvod s mariánským výjevem prošel metropolí v roce 2014, předtím naposled v roce 1945. Procesím by se tak mělo rozvíjet vzájemné smírné soužití mezi církevním a civilním společenstvím.
Procesí zahájila ve dvě odpoledne mše ve svatojiřské bazilice na Pražském hradě a ve svatováclavské kapli v chrámu svatého Víta. Následně pokračovalo poutí centrem Prahy a zastavením nejen v několika kostelích, ale také ve sněmovně nebo na magistrátu. Zastupitelům chtělo vyprosit požehnání k pokorné a moudré službě lidu – to vše jen týden před volbami do městských zastupitelstev a třetiny Senátu.
Procesí s bohorodičkou skončilo v 17 hodin u sochy sv. Václava, kde došlo k uctění palladia a jeho předání arcibiskupu pražskému a primasu českému Dominiku Dukovi, aby požehnal Praze i českému lidu: „Svatý Václave, oroduj za nás a na přímluvu naší ochránkyně, palladia země české, žehnej a provázej nás.“
Palladium země české, kovový reliéf zobrazující Pannu Marii s Kristem, patří od roku 2015 mezi národní kulturní památky. Podle legendy darovala svatému Václavu jeho babička svatá Ludmila, která ho při křtu dostala od svatého Metoděje. Český kníže jej pak údajně nosil celý život na prsou až do svého skonu.
V průběhu staletí se vzácnému sakrálnímu reliéfu, kterému se připisuje ochranná moc nad českými zeměmi, klaněli králové a císařové; 18. srpna 1609 za vlády Rudolfa II. byl prohlášen ochranným obrazem Čech. Na konci třicetileté války se ale palladia zmocnili Švédové a následně skončilo ve Vídni, odkud bylo roku 1650 v triumfálním průvodu přeneseno do Prahy a odtud pak definitivně do Staré Boleslavi.
Druhou světovou válku přečkalo v úkrytu a zmizelo i po nástupu komunismu, kdy skončilo v sejfu Národní banky. Objevit se ho podařilo až v 60. letech s chybnou cedulkou „kopie“. Dodnes není jasné, zda šlo o omyl režimu nebo chytrý trik, jak ochránit originál před nepřízní doby. Do Staré Boleslavi se tak vrátilo až v roce 1968, kde Madona s dítětem odpočívá dodnes.
Boleslavské centrum víry
Duchovní zastavení na Václavském náměstí také otevírá letošní Národní svatováclavskou pouť, už v půl osmé večer věřící pod zámkem v Brandýse nad Labem přivítali relikvie přemyslovského knížete a průvodem je doprovodili do Staré Boleslavi, kde Václav zemřel mučednickou smrtí.
Vrchol pouti pak bude v sobotu. Již v sedm ráno začne u svatováclavského hrobu v chrámu svatého Víta mše, o půldruhé hodiny později se koná bohoslužba také v kryptě svatováclavské baziliky ve Staré Boleslavi.
Hlavním bodem církevně-národních oslav bude poutní mše na boleslavském Mariánském náměstí v deset hodin dopoledne, kterou bude celebrovat olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Kázání přednese český primas Dominik Duka. Ve dvě hodiny odpoledne pak následuje modlitba za národ, přímo v bazilice a před posvátným palladiem.
Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Tradičně se tam 28. září u příležitosti svátku svatého Václava scházejí tisíce věřících i čelní představitelé státu včetně prezidentů. Národní svatováclavskou pouť obnovila v roce 2003 římskokatolická církev. Při své návštěvě v roce 2009 na ni zavítal nyní už bývalý papež Benedikt XVI.
