Nová koalice zpečetěna podpisy. Sobotka věří, že Zeman bude ctít ústavu

Praha - Zástupci ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL podepsali v Poslanecké sněmovně koaliční smlouvu. Jeden originál podepsané smlouvy odnese předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na Hrad. Termín schůzky ale ještě stanovený nebyl. Sobotka očekává, že prezident Miloš Zeman nebude se jmenováním premiéra otálet. Podle řady komentátorů by ale mohly nastat problémy u jednotlivých ministrů. Kdo všechno by měl zasednout v budoucí vládě, najdete zde.

„72 dní po volbách do Poslanecké sněmovny můžeme oznámit, že je hotovo… Očekáváme, že prezident republiky by měl nyní neprodleně jednat na základě ústavy… Nejsou zde žádné faktické důvody k tomu, aby prezident odkládal své první klíčové ústavní rozhodnutí, to jest jmenování nového premiéra,“ řekl po podpisu koaliční dohody Sobotka. Poté, co předloží prezidentovi seznam členů vlády, měl by podle něj Zeman návrh respektovat.

Ústava ale nedává žádný termín, do kdy musí prezident premiéra jmenovat. Příští týden navíc čeká Zemana návštěva Karlovarského kraje. Pokud se bude chtít osobně seznámit s každým z budoucích ministrů, může se termín jmenování vlády protáhnout až do února, kdy se zase Zeman chystá na zahájení olympijských her do Soči.

Vláda má mít 17 postů včetně premiéra a dvou ministrů bez portfeje. Sociální demokracii připadne osm míst, hnutí ANO šest a lidovcům tři. ANO i KDU-ČSL budou mít po jednom vicepremiérovi. „Náš společný program se, myslím, poměrně povedl a je velmi důležité, abychom ho dokázali realizovat a abychom na něj našli dostatečné množství finančních prostředků,“ řekl po podpisu smlouvy předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.  

Bohuslav Sobotka: „Vznikající koalice je připravena jak po programové, tak po personální stránce na to, aby se ujala vládní odpovědnosti. Pro Českou republiku je to naděje na pozitivní obrat, naděje na podporu hospodářského růstu a posílení zaměstnanosti. Naděje a šance na to, aby se zlepšilo celkové fungování státu a aby lidé byli s chodem země lépe spokojeni, než tomu bylo v minulosti.“

Sobotka na koaličním brífinku informoval i o předběžné vládní nominaci za ČSSD. Ministrem zahraničí by měl být místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek, na pozici ministra vnitra strana navrhla místopředsedu Milana Chovance, na post šéfa resortu zdravotnictví Svatopluka Němečka. Současný radní Kraje Vysočina Petr Krčál je nominovaný na post ministra práce a sociálních věcí, Jan Mládek pak na pozici ministra průmyslu a obchodu. Senátor Marcel Chládek by měl stanout v čele resortu školství. Na poslední post je za ČSSD nominovaný senátor Jiří Dienstbier, který by měl mít na starosti otázku lidských práv a rovných příležitostí a bude současně šéfem Legislativní rady vlády. 

Babiš hájil své ministry: Stropnický obranu zvládne

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se zastal svých kandidátů na ministry. Antonín Prachař, který má být ministrem dopravy, už podle něj prodal svou firmu, která se zabývá přepravou: „Není pravda, že je stále majitelem, je zde poslední splátka. Rozhodně se nejedná o nějaký střet zájmů, jak bylo deklarováno.“ Postavil se i za Martina Stropnického, který má usednout na ministerstvu obrany. Prezident na jeho adresu už dříve poznamenal, že by měl s jeho jmenováním problém, protože není pro resort dostatečně kompetentní. „V rámci EU je pouze jeden ministr obrany, který má nějakou vojenskou historii. Ministryněmi obrany jsou také čtyři ženy. Pan Stropnický je dobrý kandidát a s problematikou je obeznámen dostatečně,“ hájil své lidi Babiš. Odmítl také kritiku ekologů, kteří nechtějí Richarda Brabce na životním prostředí.  

Problémem pro budoucí vládu ale může být i sám Babiš - kandidát na ministra financí. Zeman ho chce jmenovat jenom v případě, že projde sněmovnou v prvním čtení zákon o státní službě. Koalice kvůli tomu zřejmě svolá mimořádnou schůzi.

Podpis koaliční smlouvy
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Padesátistránková koaliční smlouva je ve čtyřech originálech. Strany v ní slibují například zrušení většiny zdravotnických poplatků, vyšší růst důchodů i minimální mzdy. Zatím nechtějí zvyšovat daně. Programovou část dohody schválily orgány ČSSD, ANO a lidovců už v polovině prosince. Potom jednaly o rozdělení a obsazení resortů, spor se vedl hlavně o ministerstvo zemědělství, které nakonec získala KDU-ČSL. Co všechno obsahuje koaliční smlouva, najdete zde.  

Do měsíce po jmenování musí kabinet předstoupit před sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry. Mohlo by to být někdy v únoru. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL má nyní ve dvousetčlenné dolní komoře většinu 111 hlasů.

Nejvíc času na podpis koalice potřeboval Topolánek, nejmíň Zeman

Nejkratší dobu od voleb k podpisu koaliční smlouvy potřebovala vláda Miloše Zemana, která se opírala o opoziční smlouvu. Naopak nejvíce času potřeboval Mirek Topolánek - jeho první vláda vzniklá po volbách v roce 2006 jako první v historii nezískala důvěru. Ve sněmovně uspěl až Topolánkův druhý kabinet - k podpisu smlouvy došlo až 206 dní od voleb.

- První vláda Václava Klause (ODS): 25 dnů - Po volbách z počátku června 1992 vznikla koalice složená z ODS, Křesťanskodemokratické strany, KDU-ČSL a ODA.  

- Druhá vláda Václava Klause (ODS): 26 dnů - Po volbách v červnu 1996 vznikla menšinová vláda složená ze zástupců ODS, KDU-ČSL a ODA. Kabinet, který získal důvěru sněmovny díky toleranci ze strany opoziční ČSSD, podal po necelém roce a půl demisi.     

- Vláda Miloše Zemana (ČSSD): 19 dnů - Předčasné volby vyhrála 20. června 1998 opoziční ČSSD. Vstoupit do vlády byli ochotni také lidovci, svoji účast ale podmiňovali rozšířením koalice o Unii svobody, která to odmítla. Situace nakonec vyústila v překvapivé řešení - ČSSD a ODS spolu 9. července uzavřely tzv. opoziční smlouvu, která umožnila vznik jednobarevné menšinové vlády premiéra Miloše Zemana. Straně Václava Klause naopak zaručila místa předsedů obou parlamentních komor. 

- Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD): 24 dnů - Volby do Poslanecké sněmovny v červnu 2002 vyhrála ČSSD, která se následně na sestavení vlády dohodla s KDU-ČSL a Unií svobody-DEU.  

- (První) a druhá vláda Mirka Topolánka (ODS): 208/122 dnů - Po volbách v roce 2006 se vítězná ODS pokusila vytvořit vládní koalici s lidovci a Stranou zelených. Jednání však ztroskotala, načež Topolánek sestavil menšinovou vládu ze zástupců ODS a nestraníků. Ta 3. října 2006 jako první kabinet v historii ČR nezískala důvěru sněmovny. Lídři ODS, KDU-ČSL a zelených následně pokračovali ve vyjednáváních a na druhý pokus koaliční smlouvu dohodli. Podepsali ji 28. prosince 2006, tedy 208 dnů od voleb, respektive 122 po sněmovním debaklu první Topolánkovy vlády.     

- Vláda Petra Nečase (ODS): 44 dnů - Po sněmovních volbách na konci května 2010 vytvořily koalici strany ODS, TOP 09 a Věci veřejné (VV). VV koncem dubna 2012 koaliční smlouvu vypověděly, jejich ministři však ve vládě zůstali a následně vstoupili do nově založené strany LIDEM.     

- Plánovaná vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD): 72 dnů - Po předčasných volbách do Poslanecké sněmovny 26. října 2013 začali o vytvoření vládní koalice jednat zástupci vítězné ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL. Znění koaliční smlouvy představili zástupci těchto stran 13. prosince a dnes ji podepsali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 25 mminutami

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V instantních nudlích byla bakterie salmonella, inspekce varuje před konzumací

Statní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) varuje před konzumací instantních nudlí značky REEVA, laboratorní testy v nich totiž zjistily přítomnost bakterií rodu Salmonella, které způsobují onemocnění salmonelózu. Šlo o nudle s kuřecí, zeleninovou a hovězí příchutí. SZPI o nálezu informovala v tiskové zprávě.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Falešní telefoničtí bankéři si odpykají sedm let vězení, potvrdil soud

Tři Češi, kteří podváděli své spoluobčany z call-centra na Ukrajině coby falešní telefoničtí bankéři, si odpykají po sedmi letech vězení. Tresty jim pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, jenž zamítl jejich odvolání. Muži se už dříve přiznali. Justice jejich počínání vyhodnotila jako účast na organizované zločinecké skupině, podvod a neoprávněný přístup k počítačovému systému. Gang tvrdil svým obětem, že mají napadený bankovní účet a musejí si úspory převést jinam. Škodu vyčíslili kriminalisté na více než sto milionů korun.
před 16 hhodinami

Vnitro chce zrušit policejní ochrannou službu NKÚ. „Další pokus o vyhladovění,“ míní šéf úřadu

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) by mohl od příštího roku přijít o policejní ochrannou službu. Počítá s tím návrh ministerstva vnitra, o kterém ve středu informoval server Seznam Zprávy. Úřad by si podle webu musel v budoucnu platit soukromou ochranu, která bude podle předběžných propočtů stát zhruba dvacet milionů korun ročně. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) v reakci uvedl, že návrh nevychází z politického rozhodnutí, ale z bezpečnostní analýzy policie.
před 20 hhodinami

VideoČím jsem starší, tím je tréma větší, říká Saskia Burešová. Slaví 80 let

Legendární moderátorka a hlasatelka Saskia Burešová slaví 80 let. V televizi pracuje skoro 60 let. Posledních 33 let moderuje pořad Kalendárium. „Kalendárium je vzdělávací pořad, který je výsadou veřejnoprávní televize, ale vždycky jsme chtěli spolu s manželem lákat na hravost a humor. Aby to diváky přilákalo k obrazovce a nebyla to jen suchá fakta,“ zavzpomínala Burešová v Událostech, komentářích. Tréma podle Burešové v povolání moderátorky hraje významnou roli zejména při zdokonalování mluveného projevu. „Čím jsem starší, tím je tréma větší,“ dodává. Rozhovor vedla Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

VideoVláda nepředstavila úspory, kritizuje Munzar. Nebudeme kouzlit, namítá Murová

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) jednali o rozpočtu na příští rok. Podle premiéra bude schodek výrazně nižší než čtyři sta miliard korun. Letos kabinet přitom počítá s 310 miliardami. Příjmovou stranu chce posílit třeba skrze EET. Priority na té výdajové vidí mimo jiné v oblasti zdravotnictví nebo dopravních staveb. Prohlášení o vysokém deficitu kritizuje opozice. „Předešlá vláda se snažila snižovat tempo zadlužování. Babišova vláda dělá opak. Navíc nepředstavila žádné úspory,“ varoval v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Magie nad rozpočty minulých let byla neskutečná. My nebudeme kouzlit s čísly a maskovat výdaje. Snižování deficitu má zajistit například EET nebo snižování inflace,“ oponovala členka rozpočtového výboru Jana Murová (ANO). K rozpočtu se vyjádřil také ekonom Aleš Bělohradský. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.