NKÚ: Místo na sport šly dotace ministerstva školství na osobní auto či počítače

Mezi lety 2013 a 2015 rozdělovalo ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT) investice netransparentně. Expertní komise nehodnotila peníze pro akce a sportoviště na základě stanovených kritérií. Vynaložené finanční prostředky navíc resort málo kontroloval. Ve své zprávě to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva jsou zjištěné problémy důsledkem špatně nastavených pravidel pro financování sportu u předchozích vedení úřadu.

Ministerstvo rozdělilo v kontrolovaném období na podporu materiálně-technické základny sportu přes 2 miliardy a 200 milionů korun. Peníze měly pomoci zajistit lepší dostupnost sportovišť pro návštěvníky a zlepšovat technické podmínky pro širokou veřejnost i sportovní reprezentaci.

„V letech 2013 až 2015 ministerstvo školství podpořilo téměř 300 žadatelů. Jednomu jedinému z nich přitom vyplatilo 249 milionů korun, tedy více než desetinu z celkového objemu peněz, které z programu rozdělilo,“ uvedla mluvčí NKÚ Jana Gabrielová.

Podmínky, které se nemusí dodržovat

Na co budou peníze vynaloženy, měla rozhodovat expertní komise. Ta ale projednávala už připravené návrhy, které pak případně s drobnými úpravami schválila, zjistil NKÚ. Komise tak nehodnotila žádosti podle stanovených kritérií. „Kdo a jak zpracovával návrhy na akce, které komise projednávala, MŠMT nedoložilo,“ konstatovali kontroloři.

U jednotlivých kritérií pro posuzování žádostí o dotaci ministerstvo ani neurčilo, kolik za ně lze získat bodů. Nebylo tak jasné, jak podle nich bude žádosti hodnotit. „Bodování MŠMT stanovilo až v roce 2016,“ zkritizoval NKÚ. Resort si pak dále stanovil, že v mimořádných záležitostech, které ale nijak nedefinoval, nemusel některé podmínky dodržovat. V letech 2013 až 2014 rozdělilo část dotací v neoficiálním schvalovacím procesu bez jasných pravidel.

MŠMT také podle NKÚ nedostatečně kontrolovalo využití dotací u příjemců. „V letech 2013 až 2015 zkontrolovalo jen dotace za 2,4 milionu korun, a to pouze u jednoho příjemce, navíc na dvě akce z let 2011 a 2012,“ zjistili kontroloři.

Při rozdělování dotací dle NKÚ panovaly nerovné podmínky pro uchazeče. Ačkoliv po žadatelích MŠMT vyžadovalo spoluúčast 30 procent, v některých případech ministerstvo uhradilo 100 procent nákladů. NKÚ našel při kontrole pochybení i na straně příjemců. U šesti z nich mají kontroloři podezření na porušení rozpočtové kázně, což oznámili příslušným finančním úřadům.

Nahrávám video

MŠMT: To ti předchozí

Je třeba věci samozřejmě prověřit a připravit reakci, to jest nápravná opatření.
Stanislav Štech
náměstek ministryně školství

Podle MŠMT jsou pochybení zjištěná NKÚ důsledkem špatně nastavených pravidel financování sportu u předchozích vedení úřadu. „Nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu ministerstvo již pod mým vedením nerozporovalo,“ uvedla ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Dodala, že už několik týdnů po svém nástupu do čela resortu nařídila první audit sekce sportu. „Během svého působení jsem nařídila celkem 11 auditů a dalších mimořádných kontrol sekce sportu,“ uvedla Valachová.

  • První polovinu roku 2013 během vlády Petra Nečase řídil MŠMT současný předseda ODS, tehdy nestraník Petr Fiala. Následně ministerstvo převzal též nestraník Dalibor Štys za premiérství Jířího Rusnoka. Následně po jmenování Sobotkova kabinetu resort řídil sociální demokrat Marcel Chládek. 17. června 2015 ministerstvo převzala Valachová.

Ministryně Valachová má před sebou poslední dny ve funkci. Rozhodla se rezignovat k 31. květnu, aby převzala politickou odpovědnost za kauzu, v níž figuruje její bývalá náměstkyně Simona Kratochvílová. Je podezřelá z toho, že se domlouvala se šéfem fotbalového svazu Miroslavem Peltou na rozdělování investičních dotací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy jsou po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy je po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Jihomoravští hasiči mají desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 36 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 58 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 1 hhodinou

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 2 hhodinami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 4 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.