Loňské krajské volby přinesly nebývalé množství uskupení, která postavila svoji politickou identitu na odmítání migrantů a islámu. V letošních sněmovních volbách sice rezonují spíše jiná témata, ale k přistěhovalcům se stále staví řada politiků skepticky. Zástupci většiny stran, které byly na základě svého volebního potenciálu pozvány do předvolební debaty České televize na téma Společnost a kvalita života, však zdůrazňují, že strach a xenofobní slovník nemohou být základem toho, co politici činí a říkají.
Nenávist a xenofobie nejsou pro politiky? Mnozí souhlasí, zároveň zní varování před islámem
Podle průzkumu agentury Median pro Českou televizi se velká část lidí v Česku obává, co by se dělo, kdyby bylo ve společnosti příliš mnoho cizinců. Podobné množství respondentů má ale také strach z nárůstu rasismu a extremismu.
Obavy z rasismu, extremismu a počtu cizinců ve společnosti
Podobné obavy vyjadřovala v televizní debatě většina kandidátů: „Politické partaje nemohou hrát na xenofobní noty,“ zdůraznil jihomoravský volební lídr ANO Petr Vokřál, který je zároveň brněnským primátorem.
Shodl se tak s lídrem jihomoravské kandidátky opoziční TOP 09 Vlastimilem Válkem. Ten by chtěl, aby čelní politici nestrašili národ a nehlásali nenávist. „Měly by to být ty rybičky v akváriu, mluvčí toho, co je správné, co je čestné, a ne provokovat občany k nenávistným aktivitám,“ vyzval.
Petr Vokřál upozornil, že v jeho městě žije mnoho lidí z jiných zemí, které označil za významné experty svých oborů. „To podněcování se obrací vůči nim,“ podotkl.
Předvolební debata ČT24 - téma Společnost a kvalita života (zdroj: ČT24)
Oprávněné obavy, nebo mediální strašení?
Odmítl tak názor moravskoslezského lídra KSČM Leo Luzara, který je přesvědčen, že lidé v Česku žádný problém s cizinci nemají. „V ČR žije 4,5 procenta cizinců. Myslíte, že s tím má někdo problém? Já jsem to nezaznamenal,“ řekl Luzar. Rozšířené obavy z migrační krize pak podle něj způsobila média. „Chrlí obavu z toho, co se děje ve světě a v Evropě,“ je přesvědčen.
Radek Koten, který vede kandidátku SPD na Vysočině, má naopak konkrétní obavy. Srovnal vietnamskou komunitu v Česku, která se podle něj dokázala plně začlenit do společnosti, s „integrací v podobě, kterou nám předvádí západní Evropa“. Do západoevropských zemí podle něj přicházejí lidé, kteří se většinové společnosti přizpůsobit nedokážou.
„Problém je ve fanatickém náboženství a výkladu politického islámu. Politický islám nepřipouští cokoli jiného, než je psáno v několika knihách, které na to navazují. A bohužel je nutné říci si, že ideologie islámu je naprosto nedemokratická,“ uvedl Koten. „Naprosto netolerantní náboženství,“ dodal.
Lídr SPD na Vysočině se ale zároveň připojil ke svému stranickému kolegovi Vítězslavu Novákovi, jenž na jaře kritizoval leták obchodního řetězce za to, že prodávané oděvy představil s pomocí modela tmavé pleti. „Řetězec Lidl v jednom ze svých vyjádření napsal, že to, jakým způsobem zobrazuje své modely – jestli jsou tmavé pleti, nebo světlé pleti – tak je z toho důvodu, že se chce přizpůsobit nové Evropě, kde budou všichni žít v souladu a budou tam žít různé rasy,“ řekl Radek Koten, který se proti tomu vymezil.
Česko je bezpečné, ujišťují politici
Jihočeský lídr ČSSD Ondřej Veselý naopak před „strašením“ ze strany politiků varoval. Zdůraznil, že „jsme bezpečný stát“ – s tím ostatně souhlasí i středočeský kandidát STAN Ondřej Lochman.
Zmíněné „strašení“ se podle Veselého projevilo například tím, že v Hodoníně zavolal zastupitel strážníky na pár turistů, nebo v Písku volali lidé policii na albánský soubor, který přijel na městskou slavnost.
V tom jej podpořil i pražský kandidát KDU-ČSL Jan Čižinský. „Tyto nálady jsou velmi nebezpečné, protože značí strach z nějaké skupiny obyvatel. Úkolem politiků je to mírnit, nestrašit, nepřilévat olej do ohně,“ míní.
Jihočeský lídr Pirátů Lukáš Kolářík považuje obavy z cizinců za důsledek toho, „že jsme byli za minulého režimu dlouho izolováni“. Rasismus jako teorii prosazující nerovnoprávnost na základě domnělých biologických rozdílů mezi lidskými rasami však nevnímá jako problém současného Česka.
„Problém s rasismem spoustu lidí nesdílí. Myslím, že je to dobře, rasistická teorie už byla několikrát vědecky vyvrácena. U nás jde spíše o kulturní předpoklad,“ poznamenal Kolářík.
Lídryně ODS na Vysočině Miroslava Němcová odmítla extremismus, upozornila však, že pravicový extremismus, za jehož projev považuje protiuprchlickou a protivládní demonstraci se šibenicemi, je stejně nebezpečný jako extremismus levicový. Kritizovala přitom squattery, kteří v roce 2014 obsadili budovu bývalé polikliniky na pražském Žižkově a stále v ní zůstávají.
Ačkoli lídryně Zelených na Vysočině Hana Veronika Konvalinková odmítla spojitost autonomního centra Klinika s násilnou extremistickou scénou, Miroslava Němcová vidí spojení žižkovské Kliniky s letošními demonstracemi při summitu G20 v Hamburku. „K tomu se hlásí levicová extremistická síla. Zprávy BIS říkají, že jsou to dvě strany jedné mince,“ poukázala.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.