Hamburk uklízí po výtržnících, krvavé střety vyšetří zvláštní komise

V Hamburku uklízejí a odstraňují škody po bouřlivých dnech plných násilností, jež propukly během summitu zemí G20. Zranění utrpělo na 500 policistů. Střety mezi radikálními odpůrci kapitalismu a pořádkovými silami vyšetří zvláštní komise. Starosta města Olaf Scholz mezitím odmítá rezignovat.

Levicoví radikálové, kteří během summitu zemí G20 protestovali proti kapitalismu a globalizaci, rabovali obchody, zapalovali auta, útočili na policisty a blokovali příjezdové cesty na místo jednání státníků.

Policie nyní zřídila mobilní informační centrum pro poškozené. V pondělí dopoledne středisko navštívili první obyvatelé čtvrti Schanzenviertel, na kterou násilnosti dolehly nejvíce, aby mohli podat trestní oznámení. Pomoc v podobě podpory a poradenství dostanou lidé i v dalších částech Hamburku.

Do úklidu města se již v neděli pustili dobrovolníci, kteří se zorganizovali v rámci sousedství, ale i přes internet. Portál ze.tt uvedl, že jen ve čtvrti Schanzenviertel se úklidu zúčastnily tisíce lidí.

Starosta Hamburku dál čelí kritice, že situaci nezvládl, odstoupit ale nemíní. Scholz navrhuje, aby část odpovědnosti přešla na pořadatele demonstrací, které přerostly v násilnosti. Nejistá budoucnost čeká také dlouholeté městské centrum autonomní levice Rote Flora, jejíž příslušníci svolali demonstraci s názvem Welcome to Hell (Vítejte v pekle).

Scholz k tomu poznamenal, že město nechce dělat ukvapené závěry, proto před klíčovým rozhodnutím chce mít jasno, kdo je za co odpovědný. Prohlášení předáků krajní levice z Rote Flora, že nepořádek mají na svědomí zahraniční radikálové, považuje starosta za laciné výroky.

Podporu mu vyslovil například sociálnědemokratický kandidát na německého kancléře Martin Schulz či městský radní Andy Grote. Grote tvrdí, že silácké výzvy k odstoupení starosty ničemu nepomohou, neboť nyní je klíčová otázka potrestání viníků.

Martin Schulz, který se na podzim ve volbách utká s nynější kancléřkou Angelou Merkelovou, chování výtržníků brojících proti kapitalismu označil za počínání podobné akcím teroristů. Dodal, že loupeživé bandy, které ve městě řádily, nemohou chtít žádnou politickou legitimitu.

Již během summitu se Schulz opakovaně vyslovil pro přísné potrestání radikálů, kteří zapalovali auta, rabovali obchody, útočili na policisty a stříkali barvou ve spreji protisystémová hesla na zdi domů a výlohy.

Ostrými slovy na adresu výtržníků, kterých bylo zatčeno na 200, nešetřil ani německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. Ještě v průběhu summitu je označil za kriminálníky, a ne demonstranty, v nejnovějším prohlášení o nich hovořil jako o zavrženíhodných a násilných extremistech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 40 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 47 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 48 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 52 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...