V Hamburku uklízejí a odstraňují škody po bouřlivých dnech plných násilností, jež propukly během summitu zemí G20. Zranění utrpělo na 500 policistů. Střety mezi radikálními odpůrci kapitalismu a pořádkovými silami vyšetří zvláštní komise. Starosta města Olaf Scholz mezitím odmítá rezignovat.
Hamburk uklízí po výtržnících, krvavé střety vyšetří zvláštní komise
Levicoví radikálové, kteří během summitu zemí G20 protestovali proti kapitalismu a globalizaci, rabovali obchody, zapalovali auta, útočili na policisty a blokovali příjezdové cesty na místo jednání státníků.
Policie nyní zřídila mobilní informační centrum pro poškozené. V pondělí dopoledne středisko navštívili první obyvatelé čtvrti Schanzenviertel, na kterou násilnosti dolehly nejvíce, aby mohli podat trestní oznámení. Pomoc v podobě podpory a poradenství dostanou lidé i v dalších částech Hamburku.
Do úklidu města se již v neděli pustili dobrovolníci, kteří se zorganizovali v rámci sousedství, ale i přes internet. Portál ze.tt uvedl, že jen ve čtvrti Schanzenviertel se úklidu zúčastnily tisíce lidí.
Starosta Hamburku dál čelí kritice, že situaci nezvládl, odstoupit ale nemíní. Scholz navrhuje, aby část odpovědnosti přešla na pořadatele demonstrací, které přerostly v násilnosti. Nejistá budoucnost čeká také dlouholeté městské centrum autonomní levice Rote Flora, jejíž příslušníci svolali demonstraci s názvem Welcome to Hell (Vítejte v pekle).
GALERIE
Hamburk po demonstracích při summitu G20
Scholz k tomu poznamenal, že město nechce dělat ukvapené závěry, proto před klíčovým rozhodnutím chce mít jasno, kdo je za co odpovědný. Prohlášení předáků krajní levice z Rote Flora, že nepořádek mají na svědomí zahraniční radikálové, považuje starosta za laciné výroky.
Podporu mu vyslovil například sociálnědemokratický kandidát na německého kancléře Martin Schulz či městský radní Andy Grote. Grote tvrdí, že silácké výzvy k odstoupení starosty ničemu nepomohou, neboť nyní je klíčová otázka potrestání viníků.
Martin Schulz, který se na podzim ve volbách utká s nynější kancléřkou Angelou Merkelovou, chování výtržníků brojících proti kapitalismu označil za počínání podobné akcím teroristů. Dodal, že loupeživé bandy, které ve městě řádily, nemohou chtít žádnou politickou legitimitu.
Již během summitu se Schulz opakovaně vyslovil pro přísné potrestání radikálů, kteří zapalovali auta, rabovali obchody, útočili na policisty a stříkali barvou ve spreji protisystémová hesla na zdi domů a výlohy.
Ostrými slovy na adresu výtržníků, kterých bylo zatčeno na 200, nešetřil ani německý ministr vnitra Thomas de Maiziére. Ještě v průběhu summitu je označil za kriminálníky, a ne demonstranty, v nejnovějším prohlášení o nich hovořil jako o zavrženíhodných a násilných extremistech.