Obchodní řetězec Lidl se ohradil proti kritice, kterou na sociálních sítích vyvolal jeho nabídkový leták s černošským modelem. Řetězec v prohlášení označil reakce na modela za rasistické, v podobné míře se s nimi v Česku ještě nesetkal. Na stranu Lidlu se postavili i někteří ministři.
Na Lidl se sesypaly rasistické urážky kvůli černošskému modelovi v českém letáku
„V našich letácích věnujeme veškeré úsilí propagaci našeho zboží a jakoukoli rasovou manipulaci či upřednostňování naprosto odmítáme. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika je součástí Evropy, ve které žijí lidé různých národností i různé barvy pleti, považujeme modelky a modely v našich reklamních letácích za naprosto v pořádku,“ uvedl Lidl.
Řetězec ve svém aktuálním letáku s nabídkou zboží zobrazil na 22. a 23. stránce modela černé pleti. Na Facebooku společnosti se poté objevila řada příspěvků, jejichž autoři mluvili o modelech „negroidního typu“ a uváděli, že kvůli letáku přestávají v Lidlu nakupovat.
„Leták pro Českou republiku připravujeme výlučně s ohledem na zboží, k jehož propagaci je určen, a využíváme k tomu jak vlastní, tak mezinárodní podklady. Tento postup zachováme i nadále,“ sdělil Lidl . „S ojedinělými projevy rasismu jsme se na Facebooku setkali již v minulosti, nikdy však v takové míře jako dnes,“ uvedl řetězec.
Kromě odsuzujících reakcí se na facebokovém profilu Lidlu objevila i vyjádření lidí, kteří postup řetězce chválili a uváděli, že postoj řetězce v aféře je pro ně důvodem častěji v jeho obchodech nakupovat. Připojili se k nim i někteří členové vlády. „Letáky moc nemusím, ale kritizovat Lidl, že mají za modela černošského kluka, je mimo!“ uvedl na Twitteru ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Rozhodl jsem se, že si nové sportovní oblečení koupím v Lidlu. Normálně letákové akce nesleduji, ale tentokrát mě reklama docela zaujala,“ reagoval ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).
Může za to rozvolněná atmosféra?
Podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity rasistické příspěvky souvisí s rozvolněnější atmosférou posledních let, kdy podobné názory pronikly do většinové společnosti.
„Jejich hlasatelé už nejsou ve společnosti tak ostrakizováni jako tomu bylo třeba před 20 lety,“ poznamenal. Souvislost také vidí s rozvojem sociálních sítí. Zároveň ale podotkl, že několik extremistických názorů na internetu neznamená, že vyjadřují názor celé populace.
Lidé s vyhraněnými názory se často snaží na internetových fórech profilovat a provokovat a přikládají sami sobě větší důležitost. Na druhou stranu se ukazuje, že klasický rasismus v české společnosti zakotven je, když je jeden leták dokáže takto rozjitřit.
Společnost podle něj mnoho způsobů boje proti podobným extremistům nemá. Část společnosti, která s těmito názory nesouhlasí, se může od nich distancovat. Právní nástroje se ale podle Mareše proti vlně extremistických výroků na internetu jeví čím dál víc jako bezzubé.