Brno – O pokutě za předražený justiční areál v Brně bude dál rozhodovat Odvolací finanční ředitelství. Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost tohoto úřadu. Potvrdil tak verdikt královéhradeckého soudu, který už v minulosti zrušil bezmála dvoumiliardovou pokutu pro brněnský krajský soud, který nechal nový areál zbudovat. Rekordní pokuta se tak bude muset přepočítat a je možné, že se sníží. Úřad je připraven novou výši pokuty vypočítat během dubna.
Nejvyšší správní soud: Pokuta za justiční areál se musí přepočítat
„Krajský soud v Brně považuje rozsudek Nejvyššího správního soudu za svůj dílčí úspěch. Tento rozsudek v podstatě potvrzuje, že účel dotace ze státního rozpočtu byl naplněn a že nelze pro dílčí případné pochybení vyměřovat stoprocentní odvod do státního rozpočtu,“ vysvětlila mluvčí Krajského soudu v Brně Markéta Sigmundová.
Další kroky teď bude muset opět podniknout finanční ředitelství. „V dané věci bude muset Odvolací finanční ředitelství Brno vydat nové rozhodnutí, samozřejmě vázané právním názorem správních soudů,“ vysvětlil asistent předsedy Nejvyššího správního soudu Pavel Trna.
Úřad je připraven novou výši sankce do měsíce vypočítat, zatím ale čeká na doručení odůvodnění rozsudku. „Pravděpodobně bude obsahovat velice důležitý právní názor, kterým se bude naše další rozhodnutí řídit,“ dodal mluvčí Odvolacího finančního ředitelství Brno Jan Odvářka.
Justiční areál: nositel rekordní pokuty
Náklady na výstavbu supermoderního justičního areálu, který byl slavnostně otevřen v roce 2009, nakonec vzrostly. Podle prvních odhadů měl areál stát 805 milionů, ministerstvo spravedlnosti nakonec schválilo upřesněný rozpočet 1,7 miliardy korun. Nakonec však činily celkové náklady 1,9 miliardy. Kauzu v minulosti šetřila i policie kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně. Policie sice případ odložila, ale právě porušení rozpočtových pravidel řešili inspektoři brněnského finančního úřadu. Za neoprávněné použití státních peněz vyměřili historicky nejvyšší pokutu pro státní úřad: 1 935 623 540 korun. Ta byla později Generálním finančním ředitelstvím snížena na 480 milionů.
Soud v Hradci Králové ale později rozhodl, že finanční ředitelství má za úkol znovu posoudit pochybení při stavbě a případně navrhnout pokutu, která bude odpovídající vzhledem k rozsahu pochybení. "Výše odvodu za porušení rozpočtové kázně má být přikázána v
takové výši, v jaké došlo k porušení rozpočtové kázně ve vztahu k celé dotaci," uvedla loni při vynesení verdiktu předsedkyně hradeckého senátu Marie Kocourková. Doplnila tehdy, že z celkového počtu 20 veřejných zakázek, které s rozsáhlým projektem souvisely, byly v rozporu se zákonem zadány jen dvě.
Pokud by brněnský krajský soud peníze skutečně do rozpočtu vracel, znamenalo by to absurdní kolotoč převodu státních peněz mezi jednotlivými institucemi. Soud, který ani 480 milionů korun nemá, by o ně požádal ministerstvo spravedlnosti. To by kvůli navýšení rozpočtu oslovilo ministerstvo financí. Ministerstvo financí by potom peníze poslalo na účet spravedlnosti, odtud by putovaly na soud, ze soudu na finanční ředitelství a zpět na ministerstvo financí.
Problémy byly s nábytkem i návrhem budovy
Krajský soud v Brně už za justiční areál jednou platil, antimonopolní úřad mu vyměřil sankci 200 tisíc korun. Stejný úřad také zrušil soutěž na dodávku nábytku do nového areálu. V souvislosti s justičním areálem běžel ještě další soudní spor – architekti, kteří budovu původně navrhli, se soudí o svá autorská práva. Jejich návrh později bez jakéhokoliv vyrovnání převzala jiná firma, která ho přepracovala do současné podoby. Tento spor nejprve rozplétal sám Krajský soud v Brně, který dal architektům za pravdu a vyčíslil vyrovnání na 14 milionů korun. Vrchní soud v Olomouci měl ale opačný názor, dovolání proto zamířilo až na Nejvyšší soud.
Jak šel čas s justičním areálem
20. června 2006 – Poklepání základního kamene, reálně se začalo stavět až v roce 2007.
srpen 2008 – Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) upozornil, že stavba justičního areálu je předražená. Ministerstvo spravedlnosti původně počítalo s náklady 768 milionů korun, nakonec se vyšplhaly na 2,1 miliardy. Prezident NKÚ František Dohnal proto podal trestní oznámení. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zároveň potvrdil pokutu 200 tisíc korun Krajskému soudu v Brně za výstavbu justičního paláce – jeho rozhodnutí se týkalo pouze výstavby menší z obou budov.
říjen 2008 – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zrušil tendr na nábytek do areálu. Krajský soud tak musel dodavatele nábytku za více než 60 milionů korun vybrat znovu. V této době se projektem zabývala už i policie, právě na popud šéfa NKÚ Dohnala.
červenec 2009 - Justiční areál byl slavnostně otevřen. Sídlo slouží dvěma soudům (Městský soud Brno, Okresní soud Brno-venkov) a také státnímu zastupitelství pro město i okres.
leden 2010 – Je jasné, že kvůli prodražené stavbě žádné obvinění nepadne - dozorující státní zástupce přezkoumal a potvrdil předchozí rozhodnutí protikorupční policie, podle níž se v kauze nepotvrdilo podezření ze spáchání trestného činu. Případem se dál zabývalo jen ministerstvo financí s podezřením na spáchání správního deliktu porušení rozpočtové kázně.
leden 2012 - Krajský soud v Brně dostal od finančního úřadu za justiční areál rekordní pokutu: 1 935 623 540 korun. Podle ministerstva spravedlnosti je za kauzu odpovědné výhradně vedení krajského soudu. To vinu odmítá.
květen 2012 – Finanční ředitelství v Brně potvrdilo téměř dvoumiliardovou pokutu, respektive odvod peněz do rozpočtu za porušení rozpočtové kázně.
září 2012 - Generální finanční ředitelství částečně vyhovělo žádosti soudu a snížilo pokutu zhruba na čtvrtinu původní výše - soud má nově zaplatit víc než 480 milionů korun.
listopad 2012 – Padlo první obvinění za předražený justiční areál – obviněným je samotný šéf Krajského soudu v Brně Jaromír Pořízek. Za stavbu supermoderní budovy nesl odpovědnost. Policie ho informovala o zahájení trestního stíhání. Vyšetřování dostalo k dozorování v zájmu nestrannosti Krajské státní zastupitelství v Ostravě.
březen 2013 - Soud v Hradci Králové zrušil bezmála dvoumiliardovou pokutu za prodražení justičního areálu. Případ se vrátil zpět na brněnské finanční ředitelství. To má nyní za úkol pochybení při stavbě znovu posoudit a případně navrhnout pokutu, která bude odpovídající vzhledem k rozsahu pochybení. Představitelé brněnského krajského soudu verdikt uvítali.
únor 2014 - Předseda brněnského krajského soudu Jaromír Pořízek čelí trestní obžalobě. Státní zástupkyně Pořízka obžalovala z porušení povinností při stavbě předraženého justičního areálu v Brně. Už v minulosti ale Pořízek obvinění důrazně odmítal. Ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) jej chce dočasně zprostit funkce.