Praha - Ruce se mu nechvějí a když zamíří, nemine cíl. A to s takovou pravidelností, že se ostřelovač ze severočeské policejní zásahové jednotky stal nejlepším na světě. Tento titul získal na nedávném mistrovství světa v Budapešti a v konkurenci devadesáti vojenských a policejních ostřelovačů z patnácti zemí světa. Přeborník, který nesmí minout cíl ani na kilometrovou vzdálenost, však musí skrývat svoji tvář.
Důkaz o svém umění si nový mistr světa přivezl z Budapešti s sebou - nůž, jehož ostří obrácené proti zbrani musel trefit z padesáti metrů. „Za tím nožem byl bílý papír a na něm musely být fragmenty střely rozděleny na obou stranách. Jinak to bylo bez bodů,“ popisuje jednu z nejnáročnějších disciplín ostřelovač ze zásahové jednotky Ústeckého kraje.
Českého reprezentanta ale čekalo dalších 44 disciplín. Stejně přesně musel střílet vleže, vsedě, vkleče i ve stoje. Terč nesměl minout ani na 420 metrů, přestože cíl clonila vodní mlha. „Jedna chyba by znamenala, že jsem se nemusel umístit vůbec na stupních vítězů ani do první desítky,“ říká ostřelovač. Na kilometrovou vzdálenost přitom musí umět zasáhnout postavu člověka, na 200 metrů pak trefí přesně místo, které chce. To je pro jeho práci klíčové, protože jediná rána rozhoduje o úspěchu celé akce.
Zábrany zmáčknout kohoutek v případě osvobozování rukojmí nebo při ochraně zasahujících kolegů nový mistr světa nemá. „Vím, že když toho člověka zneškodním, tak zachráním život pro jiného člověka,“ hovoří o pocitech, které má během zásahu. Nejlepší ostřelovač na světě přitom před nástupem k policii nikdy závodně nestřílel. Přesto se nepovažuje za mimořádný talent, všechno je podle něj o práci a o tréninku. I přesná střelba se dá naučit.
