Praha – Bývalé železniční depo Praha-Masarykovo se na den otevřelo pro veřejnost. Budovy, kde vzniká železniční expozice Národního technického muzea, byly v posledních letech opuštěny, jejich rekonstrukce je na samotném začátku. Šlo proto o jedinečnou příležitost zhlédnout pozůstatky provozní podoby míst, kudy proudila česká železniční historie. Prohlídky prostor budoucího železničního muzea dnes začaly v 10 hodin dopoledne, další pokračovaly vždy v celou hodinu až do 18:00.
K vidění byl kromě mizejících zbytků provozní minulosti i zárodek budoucí muzejní sbírky – salonní vůz Františka Ferdinanda d'Este, který loni NTM renovovalo.
Depo Praha-Masarykovo (mezi lety 1953 a 1990 Praha-střed) bylo první pražskou výtopnou a také prvním domovem mnoha lokomotiv, které se potom „rozprchly“ po celém Československu. V počátcích provozu tady byla deponována třeba prvorepubliková „mikáda“, poválečné „albatrosy“ i dodnes sloužící elektrické „krysy“. Některé lokomotivy trávily v depu Masarykovo čas pouze od příjezdu z továrny do technicko-policejní zkoušky. Velké rychlíkové lokomotivy i stroje určené k vedení osobních vlaků na hlavních tratích v něm ale pobývaly dlouho. Čilý provoz ale v 90. letech postupně utichal až zcela umlkl. Depo Masarykovo bylo zrušeno v roce 2000. O lokomotivy se nyní starají ve Vršovicích. Část budov stojících v sousedství Masarykova nádraží byla poté zbourána, většina ale přežila – byť chátrala.
Do nového života jako Železniční muzeum NTM vstoupí depo v roce 2016 nebo 2017. V současnosti opravuje Národní technické muzeum střechy budov někdejšího depa a dokončuje scénář expozic a koncept další náplně expozice. Ačkoli je depo majetkem muzea už od roku 2002, dosud byly budovy opuštěné. „Nad celým areálem je stavební uzávěra vydaná Magistrátem hlavního města Prahy. Jedná se o úpravu územního plánu celého území Masarykova nádraží,“ zdůvodnil dlouhé čekání ředitel NTM Karel Ksandr.
Hlavní budova budoucího železničního muzea je největší klasicistní průmyslovou stavbou ve střední Evropě. V roce 1845 vzniklo depo i sousední nádraží podle projektu architekta Antonína Jünglinga, podobu kolejiště vytvořil Jan Perner.
