Praha - Členské státy NATO by neměly snižovat výdaje na obranu kvůli trvající ekonomické krizi, místo toho by měly společně více a lépe koordinovat svoje obranné kapacity. Uvedl to šéf pražského Parlamentního shromáždění NATO Karl Lamers. Při snižování obranných rozpočtů podle něj hrozí, že nastane také bezpečnostní krize.
Lamers hovořil na úvod čtyřdenního Parlamentního shromáždění NATO v Praze, kterého se účastní zákonodárci všech 28 členských zemí aliance. Shromáždění je poradním orgánem NATO. Financování výzbroje v NATO v době krize je podle Lamerse skutečnou výzvou. „Nesmíme na ni reagovat tím, že snížíme obranné rozpočty,“ zdůraznil. NATO podle něj potřebuje nový směr a politickou vůli k větší solidaritě pro zajištění kolektivní obrany.
Ode dneška až do pondělí Praha hostí Parlamentní shromáždění NATO. Poradní celek aliance bude v české metropoli řešit zejména aktuální bezpečnostní hrozby a světové problémy. Jednání v pražském Kongresovém centru se má zúčastnit i generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen nebo gruzínský prezident Michail Saakašvili.
Po summitu NATO v roce 2002 je to podruhé v historii, kdy se Praha stává místem významnější akce aliance. Na 350 poslanců a senátorů zde bude hovořit také o směřování NATO, úsporách a s tím spojeném snižování nákladů na obranu. Přítomen bude též ministr obrany Alexandr Vondra.
Jan Hamáček, poslanec ČSSD, vedoucí české delegace:
„Přestože se svou povahou jedná o rozdílnou akci, než jak tomu bylo u rozšiřovacího summitu aliance v roce 2002, podtrhuje setkání zákonodárců reprezentujících všech 28 členských států NATO existenci nesmírně důležité demokratické vazby uvnitř aliance, která pojí její jednotlivé členy.“
Shromáždění má poradní charakter a jeho cílem je posilovat spolupráci a porozumění mezi členskými státy. Zasedání se účastní delegáti, kteří pracují ve čtyřech tematicky zaměřených výborech: ekonomickém, politickém, bezpečnostním a pro vědu.
Parlamentní shromáždění NATO se koná dvakrát do roka. Není součástí struktur Severoatlantické aliance, ale již od druhé poloviny šedesátých let minulého století pravidelně před poslance a senátory předstupuje generální tajemník NATO, který též písemně reaguje na jejich podněty.
