Národní knihovnu napadli hackeři. Vedení podalo trestní oznámení na neznámého pachatele

Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. ČTK to řekla mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku zařízení odstavilo klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podalo trestní oznámení na neznámého pachatele. Útok také nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Knihovna kolem poledne oznámila na sociálních sítích, že kvůli výpadku IT technologií uzavřela svůj provoz pro veřejnost. Zapůjčené knihy lze vracet do biblioschránky na hlavním nádvoří v areálu Klementina. Odpoledne mluvčí doplnila, že fungují některé digitální databáze, které mohou čtenáři využívat, třeba Národní digitální knihovna.

Čtenáři mají podle mluvčí sledovat sociální sítě knihovny, na webovou stránku informace umísťovat nemůže. „Snažíme se, abychom zítra (ve středu) mohli otevřít halu služeb pro výpůjčky, vracení knih a registraci čtenářů,“ uvedla mluvčí. Čtenářů Národní knihovna aktuálně eviduje kolem třiceti tisíc.

„Mohu potvrdit, že jsme od Národní knihovny obdrželi hlášení o kybernetickém bezpečnostním incidentu. Bližší informace však s ohledem na povinnost mlčenlivosti nemůžeme poskytovat,“ řekl mluvčí NÚKIB Jiří Táborský.

Národní knihovna je jednou z nejstarších českých veřejných knihoven, spravuje největší knihovní fond v zemi. Sídlí v pražském Klementinu, jejím zřizovatelem je ministerstvo kultury. Je centrem systému knihoven a spravuje fond historické a novodobé literatury s více než šesti miliony dokumentů, roční přírůstek je zhruba 70 tisíc titulů. Z toho je přes 16 tisíc rukopisů, mezi nimiž je třeba vzácný Vyšehradský kodex z roku 1086. Hodnota fondů jde do miliard korun. Od prvního května má nového generálního ředitele, z konkurzu vzešel dlouholetý knihovník Tomáš Foltýn.

K častým terčům hackerů patřila v poslední době v Česku zejména zdravotnická zařízení a některé úřady. Podle bezpečnostní firmy Check Point vzrostl v České republice od začátku roku počet vyděračských hackerských útoků o 259 procent.

Celosvětově největší počet ransomwarových, tedy vyděračských útoků přitom cílí na zdravotnictví, průměrně jde o 109 útoků na jednu organizaci za týden. Následují veřejné služby s 59 útoky a pojišťovny a právní společnosti s průměrně 34 útoky týdně na jednu firmu. Podle firmy Check Point je dopad ransomwaru na české společnosti aktuálně na více než dvojnásobku celosvětového průměru.

V letošním roce k hackerským útokům v ČR patřilo třeba napadení systému veřejné správy, kdy se jeho cílem staly v březnu mimo jiné pražský magistrát či ministerstvo práce. Ve stejném měsíci hackeři zaútočili na tři soukromé polikliniky v centru Prahy. Záhy napadli podle médií i zdravotnické zařízení ministerstva vnitra, které má citlivé informace o příslušnících bezpečnostních složek. V březnu kybernetičtí útočníci napadli počítačové systémy Správy železnic a Českých drah. Bezpečnost na tratích neohrozili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 11 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 13 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.