Ministr školství už ví, jak utratí zhruba dvě miliardy, které byly v rozpočtu na příští rok blokovány na zavedení kariérního řádu. Větší část peněz má jít na pokrytí vyššího počtu žáků základních škol. Další pak mají dostat učitelé za to, že budou pomáhat profesně mladším kolegům. Stále ale není vyřešen problém s penězi pro vysoké školy.
„Zatím nemám jistotu pokud jde o vysoké školy, tedy pokud by šlo o celou kapitolu rozpočtu. Budeme ještě intenzivně jednat a budeme klást znovu argumenty, proč je potřeba vysokým školám přidat,“ řekl ministr školství Stanislav Štech (nestr. za ČSSD).
Vysoké školy požadují navíc 4,5 miliardy korun. Téměř polovina peněz má jít na provoz, zbytek na platy. Už příští týden budou detaily celého rozpočtu ministerstva školství řešit jeho zástupci s ministrem financí Ivanem Pilným. I toto jednání naznačí, jestli se 1. září odehraje jen symbolický protest učitelů a zaměstnanců vysokých škol, nebo jestli v polovině září vyhlásí odbory stávku.
Částka 1,7 miliardy měla původně sloužit k motivačnímu odměňování učitelů, ale kvůli neschválení kariérního řádu se tak nestane. Peníze ale i tak mají zůstat v regionech – menší část má jít učitelům, kteří pomůžou čerstvému absolventovi s přechodem do praxe.
„Kdyby se podařilo například vyčlenit určité prostředky pro uvádějící učitele, to by bylo velice dobře. Nám se navýší počet žáků o několik desítek tisíc na základních školách, a je potřeba samozřejmě zajistit tyto výkony,“ říká ministr školství.
Vysoké školy chtějí 4,5 miliardy
O mnohem víc bojují vysoké školy – na platy potřebují přidat 4,5 miliardy korun. I přesto, že mají u ministra podporu, obává se, že jejich požadavky se splnit nepodaří. „Ta částka může být o něco nižší, ale jen do té úrovně, do které zajistí základní procesy, o které nám jde,“ dodává Štech.
„Bude to možná o něco méně, nemůže to být ale na druhé straně půl miliardy nebo jedna miliarda,“ upozorňuje místopředseda České konference rektorů Mikuláš Bek.
V případě navýšení platů učitelů o 15 procent je ministr optimističtější a v dohodu věří. „Je potřeba, aby došlo k samotnému zvýšení základních tarifních mezd,“ míní předseda KSČM Vojtěch Filip.
Jasněji bude příští týden. V pondělí zasednou k jednacímu stolu zástupci resortu školství a financí, následně i tripartita. Odbory už teď kvůli platům plánují na září protesty. V kompromis příliš nevěří. „Velký optimista nejsem, protože prostředky jsou limitované. Máme předsednictvo 24. a 25. srpna, kdy se rozhodne o případné stávkové pohotovosti nebo stávce,“ uvedl předseda školských odborů František Dobšík.
Kultura chce růst platů o deset procent
Více peněz na platy požaduje i ministerstvo kultury. Podle resortu berou jeho zaměstnanci ve srovnání s ostatními úřady podstatně méně. Průměrný plat se tam pohybuje kolem 25 tisíc. „V roce 2016 jsme se pohybovali zhruba 3000 korun pod celorepublikovým průměrem,“ uvedla náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová.
Od listopadu požadují růst o deset procent. Nejhorší situace je podle ministerstva kultury v takzvaných paměťových institucích, tedy například muzeích nebo knihovnách.
„Musí se vyřešit, aby ministerstvo kultury finanční prostředky obdrželo. Není možné, aby byl následně požadavek, že to má ušetřit jinde v resortu,“ míní šéf ČMKOS Josef Středula.
Například Muzeum Českého ráje v Turnově sice nespadá pod ministerstvo, vládní nařízení o zvýšení platů ale musí také respektovat. „Naše instituce má průměrný plat 21 000 – při počtu jedenácti vysokoškoláků organizace, kteří tvoří více než polovinu zaměstnanců,“ uvádí ředitelka muzea Vladimíra Jakouběová.
Z příspěvků zřizovatele je schopna pokrýt zhruba polovinu celkových nákladů, na zbytek si musí vydělat nebo sehnat dotace. Podobná situace je i třeba v liberecké galerii. Ta musí ušetřit více než 260 tisíc korun, aby měla na růst platů z července.
Největší propad čeká zemědělství, dopravu a místní rozvoj
Jednání jednotlivých ministrů se šéfem financí Ivanem Pilným v těchto týdnech vrcholí. Devět ze čtrnácti resortů má mít podle dosavadních dohod příští rok větší nebo podobný rozpočet jako letos. Nejvíc porostou výdaje ministerstva práce a sociálních věcí – o 33 miliard. S výrazným nárůstem počítají i resorty školství a obrany.
Naopak největší snížení je zatím navrženo u zemědělství, dopravy a místního rozvoje. V případě tohoto ministerstva jde o trojnásobný propad rozpočtu. Je to dáno hlavně odhadovaným poklesem čerpání evropských peněz.
„My už nemáme kde škrtat, protože pokud požadavky resortu jsou 15 miliard a dostanete rozpočet ve výši 4,6 miliardy, tak téměř celý provoz je škrtnutý. A pokud bych měla vydávat dotace za ty částky, které mám, tak musím propustit zhruba 90 procent úředníků ministerstva pro místní rozvoj a pak by neměl dotace kdo spravovat,“ řekl v ČT ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).
Ministryně se proto se svým vládním kolegou Pilným setká znovu. Podobně jako zástupci dalších resortů, kteří budou na ministerstvu financí jednat podruhé. V příštích týdnech jsou schůzky naplánovány na pondělky a úterky, kdy mají postupně dorazit zástupci ministerstev školství, zahraničí, práce a sociálních věcí, a vnitra.
„Čísla něco říkají o prioritách vlády. Na jedné straně co se týče provozu a spotřeby již dnes vláda projídá tolik, že nebude mít na zítřek. Na druhou stranu plánuje historický propad investic. To je typický strukturální problém sociálních přerozdělovacích vlád. Je to prostě špatný rozpočet a nedá se spravit během několika týdnů,“ říká bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Kritizuje především to, že za současné vlády se výrazně zvýšil počet státních zaměstnanců a s tím i náklady. „Zhruba 400tisícová armáda státních zaměstnanců se rozšířila o 30 tisíc, to je skoro 20 miliard ročně, aniž bychom to poznali na kvalitě veřejných služeb. My jsme přesvědčeni, že je potřeba propustit desetitisíce úředníků a potom přidat těm, co si to zaslouží – učitelům nebo třeba pracovníkům v kulturní sféře,“ dodává Kalousek.
