Praha - K otevření hraničních přechodů do Gazy a umožnění přísunu humanitární pomoci do oblasti zničené válkou dnes vyzvali Izrael po dvoudenním pražském neformálním jednání ministři pro rozvojovou pomoc. Izrael podle nich také musí rozšířit definici toho, co považuje za humanitární pomoc, protože Gaze chybí například součásti k přístrojům v poškozených nemocnicích. EU hodlá Palestině rychle pomoci, bude-li na obou stranách zajištěn klid zbraní, řekl novinářům náměstek ministra zahraničí Jan Kohout. Ten neformální jednání ministrů vedl, protože Česko nyní unii předsedá. Ministři se rovněž shodli, že EU musí dodržet své závazky vůči třetímu světu, aby se kvůli finanční krizi nepropadl ještě do větší bídy.
„Pro dodávky je důležitým předpokladem rekonstrukční fáze skutečně trvalé příměří,“ zdůraznil. EU podle něj nechce investovat do infrastruktury v nejisté době a pokud bude hrozit, že bude brzo zničena.
Eurokomisař Louis Michel uvedl, že Evropská komise pro Gazu uvolnila 58 milionů eur (zhruba 1,6 miliardy korun). Z toho je určeno 32 milionů eur pro zničené pásmo Gazy, 20 milionů pro Západní břeh Jordánu a šest milionů na pomoc palestinským uprchlíkům v Egyptě a Jordánsku. Zatím neurčenou částku by měly poskytnout jednotlivé země EU na dárcovské konferenci na přelomu února a března v Egyptě. Michel doufá, že by to mohlo být celkem kolem 600 milionů eur (zhruba 16,7 miliardy korun).
Už ministři zahraničí minulý týden tlačili na šéfku izraelské diplomacie Cipi Livniovou, aby Izrael přechody otevřel. Ten se brání, že chce zamezit pašování zbraní do zničeného pásma, kde teprve nedávno skončila třítýdenní izraelská ofenziva.
Ministři v prohlášení zdůraznili nutnost dodržování mezinárodního humanitárního práva a vyzvali k politickému procesu, který povede ke vzniku demokratického státu Palestina. Uvedli také, že mnohé země EU jsou připraveny poskytnout humanitární a rekonstrukční pomoc do palestinských oblastí zničených nedávno skončenou izraelskou ofenzivou.
Neformální rada ministrů se vedle situace v Gaze zabývala politikou pomoci EU pro rozvojové země, dopadem světové finanční krize, situací v Moldavsku a dalších zemích na východ od unie a zajištěním přístupu chudších zemí k udržitelným zdrojům energie na místní úrovni.
