Eva Michaláková neuspěla u norského nejvyššího soudu s dovoláním kvůli verdiktu o zbavení rodičovských práv k synům. Podá proto stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Právníci Michalákové chtějí také zkontrolovat stav obou chlapců. Hodlají proto začít komunikovat přímo s jejich pěstouny.
„Norský nejvyšší soud odmítl odvolání proti rozhodnutí krajského soudu a případem dětí Michalákových se zabývat nebude,“ uvedl mluvčí výboru podporovatelů Evy Michalákové Jakub Cyrani.
V soudních řízeních v Norsku podpořil Michalákovou písemně i český stát. Zástupci vlády už dříve také řekli, že pokud matka vyčerpá v Norsku všechny právní možnosti, ČR by ji pak podpořila u soudu pro lidská práva. Michaláková se na štrasburský soud už jednou obrátila, její stížnost ale tehdy nepřijal.
Podle advokátky Dory Bokové podstoupila Michaláková nyní „téměř dvouleté soudní martyrium na žádost české vlády“. Právnička uvedla, že matku Norsko z ničeho neobviňuje a o rodičovská práva přišla, „protože promluvila veřejně“ a informovala o kauze ve sdělovacích prostředcích. Český rozhlas ale nedávno citoval z rozsudku krajského soudu, podle něhož matka využívala média na úkor soukromí svých synů.
Děti jsou u pěstounů od roku 2011
Norská sociální služba odebrala rodičům syny Denise a Davida v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a nechal děti u pěstounů.
Podle ředitele brněnského Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeňka Kapitána „trestní soud o vině rodičů nakonec nerozhodoval a názor na zneužívání a existenci jiných ohrožujících okolností prováděl civilní soud, který tehdy považoval zjištění za závažná a nechal děti u pěstounů“.
O zbavení rodičovských práv Michalákové k oběma synům rozhodly předloni norské úřady, otci práva ponechaly. Matka se odvolala ke krajskému soudu, ten ale pochybení v soudním postupu neshledal a jejím odvoláním se nezabýval. Obrátila se proto i na nejvyšší soud, ale ani zde neuspěla.
Chlapci vyrůstají odděleně
Sourozenci Denis a David v současnosti vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norské úřady předloni navrhly adopci mladšího chlapce, tento záměr ale odvolací soud neschválil.
Podle podporovatelů rodiny by Česko mělo ověřit zdravotní stav staršího chlapce. Právníci Michalákové proto nyní chtějí komunikovat přímo s pěstouny a upozornit je na povinnosti, které vůči dětem s českým občanstvím mají. „Chystáme se jim sdělit například to, že by se s dětmi měli dostavit na přezkoušení z českého jazyka na některou z českých škol,“ uvedl zástupce rodiny Pavel Hasenkopf.
K soudu v Norsku chtějí jít i prarodiče hochů. Usilovat budou o možnost pravidelně se s chlapci vídat. Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) z výboru na podporu Michalákové uvedla, že se v příštích dnech obrátí s dotazem na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), zda by Česko u soudu prarodiče podpořilo.
Informace o kauze jsou pouze jednostranné
Informace o kauze poskytují pouze zastánci Michalákové, Norsko se k případu nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné udělat si jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dříve na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc „na základě všech relevantních informací“ a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu soukromí obou chlapců nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“.
