Ústí nad Labem – Před soudem stanuli bývalý náměstek ústecké hejtmanky, trojice bývalých ředitelů Úřadu Regionální rady Severozápad zodpovědného za rozdělování evropských dotací v Ústeckém a Karlovarském kraji a další čtyři lidé. K soudu dorazilo sedm z osmi obžalovaných. Policisté je obvinili z manipulací s dotacemi – údajně se zasadili o jejich přidělení na projekty, které potom z Regionálního operačního programu Severozápad získaly bezmála miliardu korun. Hlavní líčení je naplánované prozatím až do konce roku. V rámci trestního řízení se přihlásily úřady, které mělo jednání obžalovaných poškodit. Požadují náhradu více než dvou miliard korun.
Pavel Kouda byl jako náměstek hejtmanky jedním z nejmocnějších lidí v Ústeckém kraji, Petr Vráblík, Petr Kušnierz a Pavel Markvart se postupně vystřídali v čele úřadu řídícího rozdělování peněz z nejbohatšího ze všech českých regionálních operačních programů. Nyní jsou spolu se čtyřmi úředníky obžalováni kvůli zneužívání peněz z ROP Severozápad. Sedm z osmi obžalovaných dnes přišlo na zahájení soudního jednání, které se zřejmě potáhne nejméně do konce roku, Petr Vráblík se kvůli nemoci omluvil. Obžalovaní, kteří přišli, vesměs odmítli vinu. Petr Kušnierz nevypovídal a odkázal na výpovědi z přípravného řízení. V něm označil klíčové výpovědi spolupracující obviněnéy za „snůšky lží a nesmyslů“.
Obžaloba tvrdí, že úředníci a politici vytvořili řetěz, který ovlivňoval rozhodování, kdo dostane dotace, o které z ROP žádal. Zasáhli do projektů za 1,4 miliardy korun, z toho 922 milionů ROP skutečně proplatil. Státní zástupce tvrdí, že se jednotliví obžalovaní dopustili trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby nebo poškozování finančních zájmů Evropské unie, případně obou skutků. „Obžaloba má 93 stran,“ podotkla mluvčí ústeckého krajského soudu Lenka Lasovská.
Úřady chtějí zpět dvě miliardy
Soud se bude případem zabývat až do konce roku, nemusí přitom „pouze“ rozhodnout, zda osm obviněných půjde do vězení, nebo ne. K žalobě se připojily Regionální rada Severozápad, ministerstvo financí a Ústecký kraj s žádostí o náhradu škod. Celkem je úřady vyčíslily na více než dvě miliardy korun – ministerstvo financí chce 775 milionů korun, regionální rada a kraj po 628 milionech.
Stát, kraje a částečně i příjemci museli loni kvůli zablokování programu po odhalení pochybení ve využívání dotací zaplatit pokutu 2,7 miliardy korun. Podle právního zástupce regionální rady Jiřího Schüllera je v požadovaném odškodnění započítána také částka, kterou příjemci sice dostali, ale neuhradil ji Brusel, takže nakonec šla k tíži státu. „Vycházíme z toho, že kvůli jejich machinacím byl program pozastaven a byla vyměřena pokuta. V tom vidíme přímou souvislost,“ dodal Schüller.
Tečky u projektů a dosazování hodnotitelů
Obžaloba tvrdí, že Kouda přinesl na dotační úřad seznam projektů, u kterých chtěl, aby získaly evropský příspěvek, a u kterých naopak chtěl, aby ho nedostaly. Mělo se jednat o tečky u některých žádostí. Seznam údajně předal náměstek hejtmanky úřednici, která měla jeho vůli zprostředkovat. „Své pokyny doplnil pohrůžkou propuštění přesněji neurčených zaměstnanců Úřadu regionální rady ze zaměstnání, čímž závažným způsobem ohrozil objektivnost a nezávislost hodnocení daných projektů a způsobilost proplacení dotačních prostředků,“ přiblížil žalobce Vladimír Jan, jak se náměstek snažil zajistit, aby ho úředníci poslechli. Žaloba vychází z výpovědi úřednice, která se měla na manipulacích podílet a má status spolupracující obviněné. Současně ale zřejmě měla k dispozici i odposlechy, některé výroky obžalovaných totiž citoval žalobce doslova.
Koudovi právníci napadli kvalifikaci obžaloby, která tvrdí, že se bývalý náměstek dopustil zneužití pravomoci úřední osoby. Požadují, aby byl jeho případ z této kauzy vyloučen a byl projednán u příslušného okresního soudu jako útisk. Bývalý náměstek přitom odmítá, že by tak činil. „Nikdy jsem paní Kotlanové (spolupracující obviněné) nevyhrožoval, netlačil jsem na ni. Není to mým zvykem,“ řekl před soudem Kouda s tím, že kauza zničila jeho politickou kariéru. Soud přitom oddělení jeho případu odmítl.
Zástupce obviněné úřednice, která spolupracovala s vyšetřovateli, potom prohlásil, že ji považuje za oběť. Upozornil, že kdyby už dříve existoval zákon o úřednících, jeho klientka by byla před tlakem politiků chráněná. „Jeho absence umožnila představitelům politické reprezentace na moji klientku jako nejvyšší úřednici vytvářet nepřípustný nátlak,“ řekl advokát Libor Petříček.
O třech ředitelích dotačního úřadu potom obžaloba tvrdí, že se na ovlivňování přidělování dotací podíleli tím, že je „legalizovali“ prostřednictvím externích hodnotitelů. Ti měli být nezávislí a zajistit to mělo jejich losování. Místo toho však byli v některých případech dosazováni řediteli úřadů přímo, aby hodnotili konkrétní projekty.
Některé žádosti ano, jiné ne
Mezi projekty, které policisté a s nimi státní zástupce považují za prosazené Koudou, patří projekty modernizace lyžařských středisek v Krušných horách, vybudování muzea vývoje a tradic myslivosti v Libouchci na Ústecku nebo Integrovaný dopravní systém Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova.
Naopak třeba u žádosti města Litvínova o peníze na rekonstrukci valdštejnského zámku chtěl Kouda, aby neuspěla. „Dotaci z ROP Severozápad jsme nedostali. Nakonec jsme uspěli s žádostí o státní dotaci,“ popsal výsledek litvínovský starosta Milan Šťovíček. Mezi projekty, do jejichž hodnocení mohlo zasáhnout přímé dosazování hodnotitelů řediteli, potom řadí obžaloba také stavbu hotelu Větruše v Ústí nad Labem nebo Apartmánů 99 v Chomutově.
ROP zaměstnává policii i nadále, stíhá také současnou ředitelku úřadu
Ačkoli je kauza exnáměstka a tří bývalých ředitelů největší, která se ROP Severozápad týká, není jediná. Petr Kušnierz stane před soudem již podruhé, v jiném případu byl již potrestán pěti lety vězení za to, že požadoval provize z dotací vyplácených operačním programem. Policie stíhá i některé další lidi, kteří měli s programem co do činění, je mezi nimi například bývalý ústecký hejtman a dlouholetý předseda Regionální rady Severozápad Jiří Šulc a také čtvrtá ředitelka dotačního úřadu Jana Havlicová. Obvinění se týká konkurenčních doložek přiznávajících statisíce korun Kušnierzovi a Markvartovi. Ti peníze poté, co byli v souvislosti s trestním stíháním propuštěni, také dostali. Havlicová se hájí tím, že tak učinila na základě právního posudku a osobně vyplacení peněz Markvartovi neschvalovala.
ROP Severozápad mohl během své existence rozdělit více než tři čtvrtě miliardy eur – tedy přes dvacet miliard korun. Byl ze všech regionálních operačních programů největší, ale také nejproblematičtější. Potíže ho pronásledovaly od roku 2011, kdy začala policie stíhat Petra Kušnierze. Prohlídky kanceláří na úřadu regionální rady se potom staly takřka pravidlem a postupně začala padat i další obvinění. Současně nechalo na jaře 2012 účelnost využívání dotací z ROP Severozápad zkontrolovat ministerstvo financí a po něm i Evropská komise. Důsledkem bylo úplné odstavení programu – nešlo o pouhé pozastavení certifikace, které se netýká příjemců dotací a nesrovnalosti mezi sebou řeší Brusel, Praha a odpovědná regionální rada, nýbrž naprosté zastavení veškerých peněžních toků v ROP Severozápad. Města, která měla dotace slíbeny a projekty již hotovy, si musela brát překlenovací úvěry, podnikatelé své dotované projekty často museli přerušit. Situace se táhla více než rok. Přestože po obnovení proplácení bylo vedení regionální rady optimistické a věřilo, že se ještě podaří spotřebovat většinu peněz, nakonec se to nepovedlo. Do Bruselu se tak nakonec vrátí přes dvě miliardy korun.
Důležité okamžiky kauzy ROP Severozápad
- 22. března 2011: Policie prohledala sídlo dotačního úřadu a zadržela mj. ředitele Petra Kušnierze. O dva dny později na něj soud uvalil vazbu. Letos byl Kušnierz nepravomocně odsouzen k 7,5 roku vězení kvůli korupci.
- 1. ledna 2012: Do čela úřadu nastoupil po dlouhém faktickém bezvládí Pavel Markvart.
- 23. května 2012: Opoziční politik Leo Steiner, který krátce pracoval na dotačním úřadě, promluvil o korupci a klientelismu při rozdělování dotací.
- květen, červen 2012: Proběhly audity objednané ministerstvem financí a později Evropskou komisí.
- 4. června 2012: EK pozastavila vyplácení peněz pro ROP Severozápad.
- 12. července 2012: Krajský soud nepravomocně poslal Petra Kušnierze na 7,5 roku do vězení za přijímání úplatků, v témže případu odsoudil i dalších šest lidí.
- léto 2012: Policie opakovaně prohledala sídlo dotačního úřadu.
- 4. září 2012: Zadržen a obviněn byl ředitel Markvart, později byl poslán do vazby. Spolu s ním byl zadržen a později do vazby poslán tehdejší náměstek ústecké hejtmanky Pavel Kouda, obviněni byli i dva Markvartovi předchůdci v čele úřadu. Policie je podezírá z ovlivňování přidělování dotací.
- 26. října 2012: Kouda i Markvart byli propuštěni z vazby.
- po krajských volbách 2012: Vznik nového Výboru Regionální rady Severozápad.
- 17. ledna 2013: Vrchní soud potvrdil vinu Kušnierze a dalších obviněných z prvního případu, exřediteli dotačního úřadu však snížil trest na 5 let. Verdikt už byl pravomocný.
- počátek roku 2013: Evropská komise rozhodla, že k opětovnému spuštění ROP Severozápad je třeba zaplatit plošnou korekci asi 2,6 miliardy korun. Začal spor krajů a státu, kdo částku zaplatí.
- 25. července 2013: Vznikla dohoda o způsobu zaplacení korekce.
- 8. srpna 2013: Brusel schválil další čerpání dotací z ROP Severozápad, kraje a stát však musely zaplatit korekci a také vybrat pokuty od chybujících příjemců.
- 12. března 2014: Policie obvinila Šulce, Havlicovou a další tři lidi kvůli vyplacení peněz stíhaným exředitelům úřadu.
- léto 2014: Vedení Regionální rady Severozápad přiznalo, že nestihne dočerpat všechny dotace.
- 9. září 2014: Začíná soud s osmi lidmi obviněnými v září 2012.
