Praha - Jak správně užívat antibiotika, bude zájemcům v průběhu celého týdne radit víc než 700 českých lékáren. Informační kampaň startuje právě dnes - na Evropský antibiotický den. Lidem letos představí speciální test, který ukáže, jestli je jejich infekce způsobená bakteriemi nebo viry, proti kterým se antibiotika nepoužívají.
„Princip je jednoduchý, při každém zánětu se vám zvyšuje hladina c-reaktivního proteinu. Test zjistí z krve, nakolik jeho hladina vzrostla. Jsou tam orientační ukazatele a člověk si to může sám vyhodnotit, pokud nechce hned běžet k lékaři. Tam zajde, až pokud zjistí, že by antibiotika opravdu potřeboval,“ vysvětlil prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Zhruba sedm procent Čechů si antibiotika stále ordinuje z domácích zásob.
„Nejdůležitější je obranyschopnost organismu. Pokud je to bakteriální onemocnění, je užívání antibiotik odůvodněné, protože odstraní příčinu tím, že bakterii zabijí nebo ji oslabí natolik, že se s ní organismus vypořádá,“ řekl Chudoba.
Iniciativa, kterou organizuje Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a podporuje ji Světová zdravotnická organizace (WHO), má napomoci k obezřetnému používání antibiotik a poukázat na rizika spojená s jejich nevhodným užíváním. „Odhady udávají, že každý Čech projde minimálně jednou ročně antibiotickou kůrou,“ upozornil Chudoba.
Ne vždy je to přitom potřeba, nadužívání antibiotik navíc může uškodit. „Pokud používáte antibiotika neodůvodněně nebo poddávkovaně, nebo ne po celou dobu, kdy se mají užívat, aby bakterii zahubily, tak ty bakterie mění svou genetickou informaci a dokonce si mohou ty genetické informace vyměňovat mezi sebou,“ popsal Chudoba.
Nižší účinky antibiotik, problém celé Evropy
Vzrůstající odolnost bakterií vůči antibiotikům je problémem v celé Evropě. Příkladem může být bakterie klebsiella pneumoniae, která je častým původcem infekce v močových cestách zejména u starších lidí. V roce 2007 na ni antibiotika napříč evropským kontinentem účinkovala podstatně lépe, než tomu bylo v loňském roce (procenta v grafice značí neúspěšnou léčbu).
Lékaři přesto za za posledních několik let, kdy se antibiotické dny konají, pozorují určité, byť dílčí zlepšení situace. „Lidé začínají více rozlišovat, že některé nemoci jsou způsobené bakteriemi a některé viry a ty se antibiotiky neléčí,“ říká Chudoba.
Kampaň cílí i na děti
Kromě dospělých pacientů je informační kampaň zaměřena i na rodiče dětských pacientů. Rodičům vysvětlí, kdy jsou pro jejich dítě antibiotika vhodná a kdy by naopak mohla uškodit a také jaká opatření a úpravy jídelníčku jsou při užívání antibiotik potřeba a jakým způsobem lze některým infekčním onemocněním předcházet. „Čím dál tím více lidí se také zajímá, co to znamená, že mají antibiotika brát v pravidelných časových intervalech, nebo že je mají brát nalačno, tedy alespoň půl hodiny před jídlem a dvě hodiny od posledního jídla,“ dodal Chudoba.
Podle údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu infekcí se v mnoha zemích EU zvyšuje výskyt bakterií rezistentních vůči všem existujícím antibiotikům. „Dochází k tomu, že některé bakterie jsou vůči antibiotikům rezistentní, proto se vyvíjí stále nová antibiotika,“ vysvětlil Chudoba.
Multirezistentní bakterie se vyskytují hlavně v nemocničním prostředí a může se stát, že jedna taková bakterie je odolná proti veškerým antibiotikům. Z rezistentních bakterií je nejznámější zlatý stafylokok, dalším podobným mikrobem je Escherichia coli, která se běžně vyskytuje v trávicím traktu a je neškodná.
