Modrava (Klatovsko) – V oblasti Ptačího potoka na Šumavě, kde ekologičtí aktivisté brání už víc než týden dřevařům v kácení stromů napadených kůrovcem, jsou horské smrčiny přirozenou součástí ekosystému, proto by tam měly být smrky zachovány a ponechány přírodním procesům. Novinářům to dnes řekl profesor Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR Pavel Kindlmann. Otázkou podle něj není, zda kácet, nebo nekácet, ale kde.
Kindlmann: Kůrovec je přirozenou součástí smrkových porostů
Stejně jako ředitel Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity Jan Frouz by Kindlmann podporoval ráznější zásah proti kůrovci v okrajových částech parku, nikoli ale v jádrových lokalitách. Horské smrčiny jsou podle vědců ve vyšších polohách parku přirozenými lesy, v nižších partiích smrky nahradily dřívější jedle a bučiny. Tam vidí ekologové prostor pro lidský zásah. Místo smrků by v nižších polohách měly znovu dostat prostor jedle a buky, které by vytvořily přirozené pásmo proti šíření kůrovce do okolních lesů. Na rakouské části hor bylo toto pásmo zachováno a jako přirozená bariéra funguje.
Kůrovec škodí víc v hospodářských lesích
Podle Kindlmanna má ředitel parku Jan Stráský pravdu v tom, že spor o Šumavu tkví v otázce, zda tam park „vytvořit“, nebo tam pouze přírodu chránit. V prvním případě by podle Kindlmanna ale šlo o park typu Stromovka, nikoli ochranářský. I kůrovec je podle vědce přirozenou součástí smrkových porostů, větší škody působí v hospodářských lesích, nikoli v porostech vzniklých samovolně náletem, kde je místo pro různověké stromy.
Pavel Kindlmann: „Tam jde o skutečně unikátní ekosystémy, jejichž narušením je prostě ztratíme a nikdy už ten originál mít nebudeme.“
Jan Stráský: „V té bezzásahové ploše, kde s ním nemůžeme bojovat, se nám kůrovec tak rozvinul, že ta sousední zásahová plocha se stává pro strategii boje s kůrovcem klíčová.“
„Stráský chce na Šumavě pokácet 68 000 stromů. Tedy zhruba patnáctkrát víc, než je vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Je mi proto záhadou, proč zaměřil své síly zrovna na kontroverzní Ptačí potok, když má z lesního zákona povinnost důsledně zasahovat ve všech zásahových zónách,“ uvedl Kindlmann.
- Místní předávají těžařům koláče autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2752/275200.jpg
- Schromáždění obyvatel Šumavy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2753/275201.jpg
- Protest proti blokádě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2752/275199.jpg
- Protest proti blokádě autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2752/275198.jpg
Důležité podle vědců také je, aby co nejvíc pokácených smrků zůstalo v parku ležet. Horské smrčiny jsou totiž velmi chudé na živiny a nové stromky lépe prospívají na tlejícím dřevě. Vědce pozvalo na tiskovou konferenci sdružení Hnutí Duha. Kromě argumentů týkajících se rozvoje lesa aktivisté upozorňují, že v místech kácení žijí ohrožené druhy živočichů. Poukazují na to, že správa parku nemá k zásahům v místech jejich výskytu potřebná povolení.
Aktivisty podporuje řada přírodovědců, na jaře část z nich založila stínovou vědeckou radu parku. I podle ní je Ptačí potok biologicky velmi cennou lokalitou podmáčených smrčin s výskytem mnoha druhů vzácných a přísně chráněných živočichů a místem, kde samovolná obnova horského lesa po gradaci kůrovce vedla k návratu k přirozenému stavu ekosystému. „Boj s kůrovcem v těchto místech je navíc zbytečný, protože se odehrává hluboko za současnou gradační linií. Správa parku by se měla soustředit na tlumení kůrovce v pásmu původně smíšených lesů, a ne ničit zbytky zachovalých přírodních podmáčených smrčin,“ uvedla rada ve svém stanovisku.
Aktivistka kopla policistku
Aktivisté dnes pokračovali v blokádě dřevorubců. Došlo při tom i k potyčce mezi demonstranty a policisty. Podle policie napadla jedna z aktivistek zasahující policistku. „Policistka byla ošetřena u lékaře. Šetříme podezření ze spáchání přečinu napadení úřední osoby,“ uvedla policejní mluvčí Dana Ladmanová. Podle ní jde o první podobný konflikt od minulého pondělí, kdy blokáda začala.
Vratislav Vozník, mluvčí blokády: „Nebylo to žádné napadení. Naše blokáda je mírumilovná.“
Mluvčí blokády Vratislav Vozník odmítl, že šlo ze strany aktivistky o cílený útok. Došlo k němu prý ve chvíli, kdy ji policisté odnášeli z vyhrazeného prostoru těžby. „V podmínkách, kdy se musí přes padlé kmeny a zamokřená stanoviště, se to může stát,“ řekl Vozník.
K Modravě se dnes vydalo asi 60 aktivistů, kde na ně dohlíželo 50 policistů. Ti během dne předvedli na obvodní oddělení 24 lidí, kteří nechtěli opustit nebezpečná místa těžby vyznačená páskou.
Reportáž Evy Davidové (zdroj: ČT24)