Přehodnocení rozsahu poslanecké imunity a beztrestnosti, s kterým přišel Ústavní soud, mění pohled na případ tří exposlanců ODS, kteří byli obžalováni, že si nechali slíbit místa ve státních firmách za to, že se vzdají mandátu. Nejvyšší soud původně stíhání zabránil. Vrchní žalobce Ivo Ištvan řekl portálu Neovlivní.cz, že si věc nechá analyzovat, jestli není možné stíhání bývalých poslanců obnovit. Nicméně nález Ústavního soudu nemá zpětné účinky.
Nejvyšší soud v případu Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře prohlásil, že jednání poslanců na půdě Poslanecké sněmovny chrání imunita, a jsou tedy z trestního řízení vyjmuti. Projevem zákonodárce nejsou jen slovní výroky, ale také gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle v souvislosti s výkonem mandátu. Stíhání tak nebylo umožněno.
Ústavní soud se tehdy k věci nevyjadřoval, teď ale v souvislosti s případem Otto Chaloupky zúžil výklad poslanecké beztrestnosti. Beztrestnost poslanců se má týkat jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům, například při schůzích sněmovny a jejích orgánů. Soudci konkrétně uvedli, co nepatří mezi chráněné projevy: například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi či nabídnutí nebo přijetí úplatku. „Ani vzdání se mandátu není projev poslance,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Server Neovlivní.cz uvedl, že z toho vyplývá, že stíhání zmíněné trojice v kauze Nagyová nemělo být zastaveno a že si vrchní žalobce Ivo Ištvan nechá rozklad analyzovat s ohledem na to, jestli je možné ho obnovit. „Nález Ústavního soudu dokládá, že jsme měli pravdu,“ řekl Ištvan.
Od obvinění v souvislosti s trafikou k mnohasettisícovému odškodnění
Kauza je jedním z případů kolem někdejší ředitelky kabinetu premiéra Jany Nečasové (dříve Nagyové), které vedly v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády. Začala už v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve sněmovně zvrátit senátní veto daňového balíčku. Kromě opozice hlasovalo proti i šest poslanců ODS. Mezi nimi byli i Šnajdr, Fuksa a Tluchoř, kteří ale později složili poslanecké mandáty, čímž umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách Čepro a Český aeroholding. Trojice bývalých poslanců byla zadržena a skončila ve vazbě, protože si podle vyšetřovatelů nechali slíbit lukrativní místa jako úplatek za složení mandátů.
Všichni tři exposlanci posléze žádali za nezákonné stíhání a zhruba měsíční pobyt ve vazbě omluvu a také milionové odškodnění. Koncem března se ale dohodli s ministerstvem spravedlnosti na smírném řešení. Jednotliví poslanci nakonec dostanou odškodnění v rozmezí 500–850 tisíc korun.
