Festival láká na architekturu Jana Kotěry i nádražní budovy

Nahrávám video

Začal týdenní festival Den architektury. Letos pořadatelé lákají na tři sta akcí v osmi desítkách obcí v Česku i na Slovensku. Hlavním tématem jsou tentokrát nádražní budovy a zaniklé tratě. Návštěvníci se podívají do krovů i do podzemí, na historické skvosty nebo moderní díla. Pořadatelé se zaměřili i na stopy architekta Jana Kotěry.

Od roku 1900 se v Čechách a na Moravě začaly objevovat stavby, které se zřetelně vymykaly dobové produkci. Autorem projektu byl mladý, ambiciozní architekt Jan Kotěra. Modernistickou vilu na rozhraní pražských Vinohrad a Vršovic vybudoval sám pro sebe. „Specifická je hlavně v práci s materiály, kdy Kotěra nezdobil fasádu, ale používal strohé materiály. Inspiroval se holandskou architekturou,“ popsala ředitelka festivalu Marcela Steinbachová.

Během oslav 150 let od narození Jana Kotěry se v metropoli otevřely i budovy Právnické fakulty a Školy architektury Akademie výtvarných umění v Praze. Festival se vydá také do Baťovy kolonie v Sezimově Ústí a nabídne i exkurzi kolem Kotěrovy vily ve Vysokém Mýtě.

O dokončení unikátní stavby – Baťovy vily ve Zlíně – požádal Kotěru podnikatel Tomáš Baťa roku 1910. „Vila je pro město architektonicky výjimečná, protože Zlín byl potom dál funkcionalistický. Vila je spíš neoklasicismus, ve kterém chtěl Kotěra zachytit jak minulost, tak budoucnost,“ řekl ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev. Unikátní je například interiér jídelny s palisandrovým dřevem a perleťovými intarziemi. Právě ten budou moci lidé navštívit na komentované prohlídce.

Jednou z dalších zastávek exkurze bude i firemní dělnická kolonie. Tento Kotěrův projekt určil další směřování rozvoje celého města.

Návštěvníci budou moci nahlédnout i do takzvaného nového zámku v Ratboři. Interiéry byly roku 2004 zrekonstruovány podle dochovaných fotografií a doplněny i originálním nábytkem Kotěry. Architekt stavbu navrhl pro majitele ratbořského cukrovaru, a to v klasicizujícím stylu. Kdysi honosná vila po několik desítek let fungovala jako škola. Nyní je z ní hotel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 43 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 4 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.