Existenci protilátek nelze nyní zaměnit s imunitou proti covidu, uvedl Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud zamítl návrh Tomáše Havetty na zrušení části opatření ministerstva zdravotnictví, které se týkalo neuznávání protilátek na nemoc covid-19. Nebylo tedy v rozporu se zákonem. Opatření z 26. srpna už ale v současnosti není platné.

Návrh směřoval proti srpnovému opatření, a to v pasáži stanovující podmínky pro vstup do některých vnitřních a venkovních prostor a účast na hromadných akcích. Havettovi vadilo, že se vedle očkování, prodělání nemoci a testů neuznávají i protilátky delší dobu po prodělané nemoci.

Soud uvedl, že se navrhovateli nepodařilo zpochybnit, natož vyvrátit východiska, na základě kterých odpůrce opatření stanovil. „Na rozdíl od věcí dříve projednávaných již není pochybnost o tom, na základě jakých kritérií odpůrce favorizuje očkované proti osobám s naměřenými protilátkami. Odpůrce stanovuje odlišné podmínky na základě toho, že protilátka jako taková není způsobilá stanovit individuální imunitu jedince, přičemž výsledek testu na protilátky sám neříká nic o ochraně jedince proti zmiňovanému onemocnění,“ vysvětlil soudce Milan Podhrázký.

Podle něj nemůže být existence protilátek zaměňována s imunitou proti nemoci covid-19. „Nynější rozhodnutí ale nelze vnímat jako definitivní posouzení dané otázky,“ dodal soudce. Podle něj mohou například další studie ukázat, že imunita postinfekční je lepší než postvakcinační. „Vědecké poznání bude procházet vývojem, soud nezbavuje odpůrce povinnosti to sledovat,“ poznamenal.

Havetta nemoc prodělal loni v říjnu a tvrdí, že i nyní má dost protilátek proti covidu, protože si je nechává měřit. Po prodělání nemoci lidé nemusejí podstupovat testy a nemají omezení půl roku, což se už na Havettu nevztahuje. Muž proto uvedl, že se cítí diskriminovaný.

Soud v minulosti několikrát rozhodl, že některá covidová opatření byla v rozporu se zákonem. Podle NSS ale nyní na rozdíl od dřív projednávaných věcí není pochybnost, na základě čeho ministerstvo favorizuje očkované proti covidu před lidmi s protilátkami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 35 mminutami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 1 hhodinou

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 5 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 7 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 14 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...