Poslední žijící československý stíhač, který během druhé světové války létal ve Velké Británii, se v neděli dožívá 95 let. Emil Boček už v pátek slavil v Národním technickém muzeu, kam ho přišli pozdravit přátelé a váleční veteráni. Kromě kamarádů zavzpomínal i na jeden z nebezpečných okamžiků, které v kokpitu zažil. Při poruše motoru dokonce uvažoval, zda se katapultovat.
Emil Boček se zastavil na pražské Letné v Národním technickém muzeu, aby se znovu pokochal stíhacím letounem Spitfire. Právě v tomto typu letadla za druhé světové války létal. Dodnes nezapomněl, jak se stroj ovládá, předloni se s ním v Anglii dokonce proletěl.
Emil Boček ve Spitfiru na konci války absolvoval 26 bojových letů. Jako stíhací pilot doprovázel spojenecké bombardéry nad Německo. „Pokaždé nešlo o život. Jenom jednou, to jsem měl poruchu na motoru. Vracel jsem se a úplně mně to zdechlo. Chtěl jsem vyskočit, ale v listopadu se vám nechce do vody,“ zavzpomínal na službu v 310. československé stíhací peruti Royal Air Force (RAF).
„Každý bojový let byl hrdinství, ať už to bylo na začátku nebo na konci války,“ míní historik Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu. Obdobně hovořili i představitelé České i Slovenské republiky, kteří se oslavy Emila Bočka zúčastnili.
„Je to pro mě obrovský symbol vlastenectví, neuvěřitelný člověk,“ usmíval se premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).
„My na Slovensku neskutečně ctíme legionáře a pan Emil Boček patří k těm, kteří jsou na Slovensku vždycky vítaní,“ dodal předseda slovenské Národní rady Andrej Danko.
Oslava bez kamaráda
Do Národního technického muzea přišli gratulovat i Bočkovi spolubojovníci z československé zahraniční armády, z východní i západní fronty. „Je to pravý voják, který reprezentuje Českou republiku,“ složil Bočkovi poklonu Tichomír Mirkovič, který válčil v Brigádě Jana Žižky v Jugoslávii.
„Přišli jsme velmi rádi, protože poslední dobou nám dva odešli,“ připomněl další z letců Alois Dubec veterány Miroslava Liškutína a Ivana Otto Schwarze, kteří nedávno zemřeli. Emil Boček slavíval své narozeniny spolu s dalším hrdinou protinacistického odboje, parašutistou Jaroslavem Klemešem. Letos poprvé se oslava musela obejít bez něj. I legendární voják vloni v létě zesnul.
Emil Boček se narodil 25. února 1923 v Brně-Tuřanech. Protektorát tajně opustil na konci roku 1939, když jako šestnáctiletý odešel přes Balkán a Bejrút na Západ. Zúčastnil se bojů o Francii, a když země před Hitlerem kapitulovala, vstoupil do britského královského letectva. Zde působil jako mechanik, později v Kanadě prošel leteckým výcvikem. Od října 1944 sloužil jako stíhací pilot u 310. československé stíhací perutě. Absolvoval 26 operačních letů v délce přes 73 hodin.
Od letectva odešel až po válce, v roce 1946. Otevřel si dílnu na opravu motocyklů, o dva roky později byl donucen odejít do podniku Mototechna, pětadvacet let pracoval jako soustružník ve Výzkumném ústavu AV. V roce 2010 získal z rukou prezidenta Václava Klause Řád bílého lva za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a bojovou činnost. V roce 2012 o jeho životě vznikl dokument Nezlomný.
