Ve věku 94 let zemřel československý generál Ivan Otto Schwarz. Za války sloužil u britského letectva RAF, v roce 1943 se podílel na potopení německé námořní lodi Alsterufer. Ještě před únorovým převratem odešel do Británie.
Zemřel generál Ivan Otto Schwarz. Za války ve službách RAF potopil německou loď Alsterufer
Slovenský rodák generál Schwarz sloužil za války u britského letectva RAF na palubě bombardéru Liberator 311. československé bombardovací perutě kapitána Oldřicha Doležala. S jeho posádkou se postaral o jeden z největších československých válečných úspěchů. V roce 1943 potopili německou loď Alsterufer, která převážela z Japonska strategicky důležitou pryž pro nacistický průmysl.
„Čtyři rakety střelil do toho Alsterufera, Hanuš, který byl navigátor, tak ten pustil dvě bomby. Ta kabina, co byla na tý lodi nahoře, tam měli veškerý komunikační systémy, ty jsem zničil,“ vzpomínal pro ČT Schwarz, který působil jako střelec a radiotelegrafista.
Úspěšné akce v Biskajském zálivu si tehdy všiml také britský list The Times. „Liberator z české perutě se s nepřátelskou lodí úspěšně vypořádal. Bombou zasáhl její zadní část, která začala hořet, což způsobilo takovou explozi, že rozhoupala letadlo ve výšce 183 metrů. Krátce nato se plameny rozšířily i na příď. Posádka Liberátoru nemohla zůstat dostatečně dlouho v blízkosti nepřátelského plavidla, aby viděla plné výsledky svého útoku,“ informoval 30. prosince 1943 deník.
Posádka Liberatoru byla za potopení lodi vyznamenána Československým válečným křížem, těchto řádů nasbíral generál Schwarz nakonec tři. Oficiálně nalétal generál Schwarz více než 1200 operačních hodin, sám ale přiznával, že mimo záznamy šlo až o dvojnásobek, když zaskakoval za jiné vojáky. Podílel se také na útocích na německé ponorky a invaze do Normandie. „Tam jsme pustili tu bombu. A z toho najednou přišly bubliny a nábytek se objevil, tak víme, že jsme ji udeřili,“ řekl k tomu Schwarz.
Loni převzal v Londýně medaili Za hrdinství od prezidenta Miloše Zemana, dalšími řády ho vyznamenali na Slovensku. „Začínám mít takovou sbírku, že Herman Göring se otáčí v hrobě,“ vtipkoval Schwarz.
Ivan Otto Schwarz se narodil 11. prosince 1923 v Bratislavě do židovské nábožensky vlažné rodiny. V únoru 1939, jen pár měsíců před vypuknutím druhé světové války, ho rodiče poslali studovat na gymnázium ve Walesu. Brzy poté si ale rodina už nemohla dovolit platit školné a Schwarz školu opustil. Vzápětí narukoval do britské armády jako šestnáctiletý, na prohlídce u lékaře proto musel o svém věku lhát. Později se přidal k československým jednotkám, které působily v Británii.
Po válce se vrátil do Československa, už v roce 1946 ale odešel zpátky do Anglie. Krátce před komunistickým převratem totiž pochopil, že mu jde o život. Zachránil se tak před osudem stovek letců z RAF, které komunisté zavírali a mučili jako údajné západní agenty. Schwarz se usadil v Londýně, kam za ním přijela z Československa i snoubenka a později i sestra s matkou.
Přesto zůstal Československu věrný. „Je to jednoduchý. Já jsem se narodil jako Čechoslovák a bojoval jsem za Československo,“ tvrdil. Pohřben bude nejspíš v československé sekci válečného hřbitova Brookwood u Londýna vedle dalších vojáků sloužících v Británii.