I když obyvatel v Česku celkově průběžně přibývá – a to hlavně díky migraci, nikoli přirozeně – nepřibývají lidé rovnoměrně v celé republice. Lidé se navíc stěhují i v rámci Česka, některým krajům ubývají obyvatelé již dlouhá léta a nedaří se to zastavit. Na odchody obyvatel si stěžují hlavně malé obce, které opouštějí mladí lidé, aby vystudovali, a pak se již nevracejí.
Dycky Most? Jak pro koho, lidé odcházejí za lepším. Ještě hůř je na tom Jeseník
90’ ČT24: Obyvatel Česka přibývá, ale populace stárne (zdroj: ČT24)
Dřevohostice, které leží na pomezí Olomouckého a Zlínského kraje, měly v roce 2006 téměř 1600 obyvatel, dnes jich je o stovku méně. Na první pohled to není dramatický pokles, ale vzhledem k tomu, že nejde o žádné obrovské sídlo, je úbytek v přepočtu šestiprocentní. Hlavně mladí lidé odcházejí za vzděláním.
„Odcházejí na střední školy, na vysoké školy, že už se nám nevrací,“ shrnul starosta Petr Dostál v pořadu 90' ČT24.
Občanská vybavenost jako mozaika, která nefunguje, když přijde o jeden dílek
Dřevohostice přitom mají ambici přilákat nové obyvatele. V městysu sídlí kovovýroba, to však jako magnet funguje jen omezeně. „Je to firma zaměřená částečně i technologicky, jsou tam konstruktéři. Ovšem ukazuje se, že zůstávají jenom omezenou dobu, a když se uvolní místo v Přerovských strojírnách nebo jiných firmách v okresním městě, z Dřevohostic odcházejí,“ popsal starosta.
Ujistil, že se radnice snaží odliv zastavit – nechala zasíťovat pozemky pro stavbu nových domů, zřizuje školku i základní školu. Na druhé straně městys přišel o dětskou lékařku a novou se nepodařilo sehnat.
Podle předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla je právě ztráta byť jednoho ze základních prvků občanské vybavenosti pro menší sídla kritická. „Souvisí to s infrastrukturou dopravní, lékařskou dostupností, potravinovou dostupností. Když člověk večer přijede z práce, aby si mohl ještě nakoupit, aby věděl, že je tam fungující škola, školka, lékař. Je to celý vějíř, mozaika, ze které když jeden střípek vypadne, padají i ostatní,“ upozornil.
Menší obce sice podle Lukla nabízejí některé nezanedbatelné výhody jako vyšší bezpečnost či lepší životní prostředí, ale je to málo platné, když chybí lékař. Nebo odpovídající dopravní spojení.
Dřevohostický starosta považuje za hlavního „konkurenta“ pro svůj městys Přerov, okresní město, které zůstalo lokálním střediskem, i když již neexistuje okresní samospráva. A tedy přišlo o část svého významu.
UDÁLOSTI: Město Most se vylidňuje (zdroj: ČT24)
Most?! I když patří k největším městům, nové obyvatele neláká
Ale ani post okresního města není vždy zaručeným magnetem na obyvatele. K městům, která se potýkají s dlouhodobým úbytkem obyvatel, patří i Most, v současnosti čtrnácté nejlidnatější město v Česku.
Nedávno se o něm začalo mluvit i v jiné souvislosti: odehrávají se tam příběhy hrdinů komediálního seriálu Most!, kde zazněla hláška, která později zlidověla: Dycky Most! Jenže ne každý je takový patriot. V 90. letech v Mostě žilo více než 71 tisíc lidí. Nyní, na konci druhého desetiletí nového století, má jen 66 tisíc obyvatel.
Jádro problému je přitom podobné jako na venkově. „Nejčastěji odcházejí lidé, kteří mají vyšší vzdělání, vysokoškoláci. Mizí mladí lidé, mizí lidé s ambicemi,“ shrnul sociolog Michal Tomčík.
Ne všichni odcházejí daleko, v regionu zůstávají, ale mimo město. Monika Vatrová, která Most opustila před jedenácti lety, teď bydlí asi deset kilometrů jižně v Bítozevsi. „Šli jsme za lepším. Hlavně jsme šli za barákem, kvůli dětem,“ vysvětlila, proč Most opustila.
Mostecká radnice o odchodech mladých a vzdělaných lidí ví a snaží se je zastavit. „Samozřejmě se snažíme udržet v Mostě především mladé a vzdělané lidi,“ ujistila mluvčí města Alena Sedláčková.
Mnoho peněz jde na mateřské a základní školy a na rekreaci. Sedláčková odkázala i na vysoké výdaje na sport (devět procent rozpočtu) a kulturu (sedm procent). Most ostatně má jako jedno z mála měst na severu hned dvě divadelní scény, platí i profesionální divadelní soubor. Dosud to nepomáhalo, loni odešlo podle Českého statistického úřadu 355 lidí.
Práce až na prvním místě
V celorepublikovém srovnání má dlouhodobě úplně největší problém s odchody lidí další, i když mnohem menší okresní město, totiž Jeseník. Od roku 1991 jej opustilo 27 procent tehdejšího počtu obyvatel. Naopak největší přírůstek za tutéž dobu zaznamenala Vysoká nad Labem, které přibylo 263 procent obyvatel.
Jiřina Kocourková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy si myslí, že hlavní příčina odchodů mladých a vzdělaných lidí, ať už z venkova nebo třeba z Mostu nebo Jeseníku, nesouvisí s kulturou a zábavou, ale naopak s prací.
„Stěhují se hlavně mladí lidé, kteří budou zakládat rodiny a potřebují si zajistit ekonomický standard. Migrují převážně za pracovními příležitostmi. Jestliže jim obce nedokážou nabídnout adekvátní pracovní příležitosti, tak je obtížné mladé lidi v obci udržet,“ vysvětlila.
A je pravda, že statistiky nezaměstnanosti nejsou k Mostu ani Jeseníku příznivé. Celý Ústecký kraj byl podle Českého statistického úřadu letos v květnu krajem s druhou nejvyšší mírou nezaměstnanosti a nejhůře bylo v mosteckém okrese – jako jediný v kraji překročil v podílu nezaměstnaných pět procent. A velmi podobné je to i v Jeseníku, který je ústředím okresu s nejvyšší nezaměstnaností v Olomouckém kraji.