Fenomén Most! Město poháněné hnědým uhlím vidí budoucnost v turistice

Když se řekne Most, vybaví se většinou hnědouhelné doly. Jsou všude v okolí, ať už bývalé, nebo stále aktivní. Budoucnost města je ale možná překvapivě v turistickém ruchu, vzniká tam jedna z největších rekreačních zón v zemi. Bývalé doly se při rekultivaci zatopily vodou; vznikla nádrž Milada či jezero Most. Samotné město by pak podle ředitele Institutu pro sociální inkluzi mělo získat do svých rukou byty zprivatizované v minulosti. Situaci v Mostě se věnovalo mimořádné vydání pořadu Devadesátka ČT24 vysílané živě z restaurace Severka.

Video Události
video

Události: Historie i budoucnost města Most

 „Doufám, že o Most se začnou lidé trošku víc zajímat, přijedou se k nám podívat, zjistí, že to město není tak úplně jak v seriálu,“ říká primátor Jan Paparega.

Ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček ve vysílání upozorňoval, že v seriálu pár důležitých informací chybí. Třeba že ve městě před 15 lety došlo k masivní privatizaci bytů – právě do nich se stěhují noví a noví nájemníci. „Co se musí stát: byty se musí dostat zpět do vlastnictví města, a zároveň se musí mnohem, ale mnohem posílit vše okolo bydlení. To znamená sociální práce, řešení dluhů,“ upozorňoval Šimáček v mimořádné 90′ ČT24.

Podle něj je ve městě zhruba dvojnásobné procento lidí v exekucích, než je v celém Česku. „Nemáte tady k tomu adekvátní sociální práci nebo poradenství při dluhových problémech. To všechno se sem musí dostat, místo debat, jestli se snad zkrouhnou dávky a kolik.“

Video 90’ ČT24
video

Mimořádná 90′ ČT24: Fenomén Most!

S Martinem Šimáčkem souhlasí i primátor Paparega: „Zprivatizovaný bytový fond se musí dostat zpátky do rukou města, které bude moci ovlivňovat skladbu obyvatel. Teď ten nástroj nemáme.“

Ve městě se prý osvědčili asistenti prevence kriminality. „My jich máme v problémových lokalitách několik a chodí – byť to není represivní složka – a mluví s těmi lidmi. V Chanově působí pan Bažo, který hraje i v seriálu Most! Já myslím, že je to taková prodloužená ruka naší městské policie,“ dodává mostecký primátor.

Okolí města se proměňuje, v budoucnu má lákat turisty

Těžba uhlí pomalu patří minulosti a okolí Mostu se začíná proměňovat. Stejnojmenné jezero zatopilo po těžbě uhlí plochu 309 hektarů, po obvodu měří zhruba deset kilometrů a maximální hloubka je 75 metrů. Nedaleká Milada je pak o něco menší: rozlohu má 252 hektarů, maximální hloubka je skoro 25 metrů.

Jezero Milada se stalo hned po svém otevření na jaře roku 2015 jednou z hlavních atrakcí regionu. Místu ale dodnes chybí zázemí. Dobrovolný svazek obcí tak ve spolupráci se státem pokračuje ve zvelebování areálu. 

Pod vodou skončí bývalé hnědouhelné lomy
Zdroj: ČT24

U jezera Most mají vzniknout oblázkovo-písčité pláže, sportoviště, mola a přístav pro dvacet bezmotorových lodí. Rekultivace území kolem jezera se ale letos zkomplikovala, podloží je plné vody, a tudíž nestabilní.

„Projekt sice s hladinou spodní vody počítal, nikdo ale nepředpokládal, že se objeví už třicet centimetrů pod povrchem,“ vysvětlil vedoucí odboru veřejných zakázek města Most František Jirásek.

Město už oznámilo, že kvůli komplikacím areál neotevře během letošního léta, jak původně počítalo, ale o rok později. „V příštím roce rozhodně otevřeme jezero Most veřejnosti,“ slíbil primátor Paparega.

Dalším místem pro jezero pak bude důl ČSA, kde těžba skončí asi za pět let. Těžba navíc výhledově skončí i v dalších velkolomech, výhledově jich bude zatopeno šest. Ve vzdálenější budoucnosti by mohly být propojeny i vodními kanály.