Během kněžského života zažil Dominik Duka odnětí státního souhlasu, působení v ilegalitě a dokonce věznění. V hierarchii církve mohl začít stoupat až po listopadu 1989. V dubnu 2010 byl uveden do funkce pražského arcibiskupa a primase českého a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. Nyní se Duka dožívá 75 let a o tom, jak bude vypadat jeho další budoucnost v církvi, v nejbližších dnech rozhodne papež František.
Podle kanonického práva musí Dominik Duka po dosažení 75 let poslat papeži rezignační dopis. Právě on totiž rozhodne, jak dlouho ještě Duka na arcibiskupském stolci zůstane. Například v roce 2007 prodloužil tehdejší papež Benedikt XVI. Dukovu předchůdci Miloslavu Vlkovi mandát o dva roky.
V únoru poslali křesťanští aktivisté kritizující Dukův údajný příklon k nacionalismu papeži dopis, v něm jej žádají, aby mu mandát neprodlužoval. Pražkého arcibiskupa se naopak zastal prezident Miloš Zeman, který v reakci na kritický dopis poslal do Vatikánu list, v němž činnost primase českého chválí – přispívá podle něj k odstraňování bariér mezi církví a státem.
Diplomat, který nemlčí
Před jmenováním arcibiskupem působil rodák z Hradce Králové v čele královéhradecké diecéze a během 12 let na východě Čech získal pověst nejlepšího diplomata mezi českými biskupy.
Za jeho úřadování v Arcibiskupském paláci se například podařilo dovést do konce dlouholetá jednání o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. „Svět duchovní a svět běžného lidského života se mi vytrácí. Jedete soustavně církevní restituce,“ řekl v jednom z rozhovorů.
Na druhou stranu nejvyšší představitel české římskokatolické církve občas čelí kritice, že se snaží až příliš vycházet vstříc představitelům světské moci. Loni na podzim vzbudila pozornost Dukova slova o potřebě demokracie bez přívlastků, „naději vidím v tom, že nám volby pomohou prosadit umlčovanou většinu“, řekl v září na svatováclavské pouti. Po volbách nicméně konstatoval, že volby do sněmovny vyhrály strany a hnutí, které v posledních 25 letech nevytvářely svobodu této země.
K aktuální politické situaci v zemi se Duka naposledy vyjádřil ve svém kázání při repatriaci ostatků kardinála Josefa Berana. Zdůraznil fakt, že v okamžiku, kdy se do vlasti po půlstoletí vrací kardinál Beran pronásledovaný komunistickým režimem, prezident republiky promlouvá na sjezdu KSČM.
Raději rýsovat, než řešit restituce
V loňském roce se musel pražský arcibiskup znovu vracet k otázce zákona o církevních restitucích. Podle normy, která platí už pět let, získala církev nemovitosti a věci movité za několik desítek miliard. Za nevydaný majetek katolíkům připadne 47,2 miliard korun, vyplácených po 30 let. Na oplátku stát přestává vyplácet církvím peníze na provoz. Po volbách ovšem zesílilo volání po zdanění náhrad, jež podpořila vláda Andreje Babiše, což ale Duka odmítl jako z právního hlediska nemožné.
Spory kolem vracení majetku a postupného vyplácení odškodného římskokatolické církvi přitom Duku odvádějí od jeho hlavního poslání, péče o věřící. „Je tohle vůbec práce kněze nebo normálního člověka? (…) Mám trošku porozumění pro politiky. Najednou vidíte, že je to příšerná otročina. Já vám klidně řeknu, že jsem byl často šťastnější, když jsem po propuštění z vězení na konci 80. let pracoval ve Škodě Plzeň jako rýsovač,“ postěžoval si před několika lety.
Neuvědomělý socialistický člověk
V pořadí 36. pražský arcibiskup se narodil 26. dubna 1943, při křtu dostal jméno Jaroslav. Po maturitě na gymnáziu pracoval ve strojírenském podniku ZVÚ v Hradci Králové, kde se vyučil strojním zámečníkem a po dvouleté vojenské službě byl v roce 1965 přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.
Dominikem se stal po vstupu mezi dominikány v roce 1968. Vysvěcen byl v červnu 1970, jako kněz ovšem mohl působit jen pět let. Poté přišel o tehdy nezbytný státní souhlas. „Uvedený důvod byl, že otec působil v západní armádě a že jsem vychováván v duchu neuvědomělého socialistického člověka,“ vysvětloval v pořadu GEN. „Útočiště jsem našel v plzeňské Škodovce. Tam jsem mohl 15 let budovat socialismus,“ vzpomínal s úsměvem na roky strávené za rýsovacím prknem.
Duka se ale i nadále věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn. Přesto zůstal za normalizace činný v dominikánském řádu, v roce 1986 se stal jeho provinciálem.
V čele řádu stál do roku 1998, kdy vystřídal Karla Otčenáška v úřadu královéhradeckého biskupa. Hradec Králové opustil milovník španělského jazyka a Latinské Ameriky až po jmenování českým primasem.
V roce 2001 převzal Dominik Duka medaili Za zásluhy, o dva roky později pak také Záslužný kříž II. stupně.
